Senát schválil rozšíření kompenzačního bonusu na lidi, kteří pracují na dohodu. Pokud si platili nemocenské pojištění, budou mít za dobu nouzového stavu nárok na 350 korun za den bez příjmů. Senátoři budou také pokračovat v přípravě vlastního návrhu na náhradu výpadku příjmů z daní pro kraje. Již projednali daňové úpravy nebo pravidla pro sčítání lidu, v obou případech prošly zákony beze změn.
Dohodáři mají dostat 350 korun za den bez práce, odsouhlasili senátoři
Senátoři opět mohou zasedat v plném počtu 81, protože nově zvolený zástupce Teplicka Hynek Hanza (ODS) na začátku červencové schůze složil slib. Podílel se tak i na rozhodování o případném odškodnění lidí pracujících na dohodu za nouzový stav. Rozhodnutí senátorů bylo téměř jednomyslné, vládní návrh, který přišel ze sněmovny, podpořilo 65 z 69 hlasujících a proti nebyl nikdo.
Podle návrhu, kterému chybí už jenom podpis prezidenta republiky, by měli dostávat 350 korun za každý den, během kterého přišli o příjmy, a to za období od 12. března do 8. června. Každý člověk, který doloží, že přišel o příjmy z práce na dohodu – přičemž takto pracoval alespoň čtyři z šesti měsíců před vyhlášením nouzového stavu – a zároveň že odváděl nemocenské pojištění, tak bude mít nárok až na 31 150 korun.
Prvním bodem schůze ale byly změny daňových zákonů v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Senátem balík prošel. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Změny se týkají zákona o dani z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Trestní zákoník i sčítání lidu
Beze změn ze Senátu odešla k prezidentovi i pravidla pro sčítání lidu, které má proběhnout v březnu příštího roku. Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 se vyplňovaly tři listy s 47 údaji, v roce 2021 má jít o dva listy, na kterých budou asi tři desítky údajů. Nově lidé nebudou muset zapisovat údaje na papíry, formuláře bude možné vyplnit i elektronicky.
Prošla i rozpočtová strategie pro roky 2021 až 2023 a pozměněný návrh víceletého finančního rámce 2021 až 2027.
Změny však Senát schválil u novely trestního zákoníku, která má umožnit častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení a také využívat dohodu o vině i v případě závažnějších trestných činů. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak mají být nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10 tisíc korun a vyšší.
Senátoři za STAN proti tomuto zvýšení neúspěšně protestovali. Poukazovali na to, že se tím uměle sníží trestná činnost, a naopak zvýší počet majetkových přestupků, které budou muset vyřizovat obce. Zdeněk Hraba (za STAN) neúspěšně navrhoval zachovat dosavadní hranici škody, Michael Canov (SLK) chtěl zvýšení pouze o inflaci za uplynulých 18 let, tedy o 40 procent. Hranice v případě krádeže se tak podle Canova měla zvýšit z pěti tisíc korun na sedm tisíc korun.
Senátoři ve středu odhlasovali i výzvu vládě a ministerstvu financí, aby s velkou pozorností přistupovaly ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady obsaženým v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada konstatovala, že tuzemské veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.
Během schůze budou členové horní komory hlasovat ještě o jedné výzvě adresované vládě – aby projednala zákon o korespondenčním hlasování pro krajany. Navrhl to Tomáš Czernin (TOP 09), podle kterého by zároveň bylo korenspondenční hlasování řešením situace lidí s nařízenou karanténou kvůli nákaze novým typem koronaviru či podezření na ni. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) totiž tvrdí, že současná pravidla při podzimních krajských a senátních volbách těmto lidem nedovolí hlasovat. Jeho resort a ministerstvo zdravotnictví nyní začaly hledat cestu, jak voličům s covidem-19 hlasování umožnit.
Vojenské mise v zahraničí schváleny
Senát k závěru jednání souhlasil s plánem vojenských misí v cizině pro příští dva roky. Armáda chce do zahraničí vyslat 851 vojáků, v roce 2022 pak 951 vojáků. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude parlament rozhodovat zvlášť.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) senátorům řekl, že ministerstvo navrhuje vojáky poslat do stejných misí jako v současné době, sníží se ale počet lidí. Dosud největší pozornost české armády směřovala k Afghánistánu, z něj se ale spojenci plánují po podepsání dohody mezi USA a Tálibanem stáhnout. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty bude hlavní úsilí armády směřovat zejména do afrického Mali.
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nestr.) v této souvislosti označil za chybu, kdyby čeští vojáci z Afghánistánu odcházeli příliš rychle, nebo kdyby neodešli včas. Vyzval vládu, aby neuzavírala český zastupitelský úřad v Kábulu. Zároveň kabinet požádal, aby dodržel spojenecké závazky ohledně zvyšování výdajů na obranu.
Senát také schválil prodloužení mandátu britskému vojenskému poradnímu a výcvikovému týmu, jehož úkolem je výcvik poddůstojníků české armády i spojenců. V Česku bude moci působit asi dalších pět let. Nyní se čeká na souhlas sněmovny. Její výbor pro obranu už v dubnu doporučil dolní komoře, aby se k prodloužení mandátu postavila kladně.