Senátoři opět mohou zasedat v plném počtu 81, protože nově zvolený zástupce Teplicka Hynek Hanza (ODS) na začátku červencové schůze složil slib. Podílel se tak i na rozhodování o případném odškodnění lidí pracujících na dohodu za nouzový stav. Rozhodnutí senátorů bylo téměř jednomyslné, vládní návrh, který přišel ze sněmovny, podpořilo 65 z 69 hlasujících a proti nebyl nikdo.
Podle návrhu, kterému chybí už jenom podpis prezidenta republiky, by měli dostávat 350 korun za každý den, během kterého přišli o příjmy, a to za období od 12. března do 8. června. Každý člověk, který doloží, že přišel o příjmy z práce na dohodu – přičemž takto pracoval alespoň čtyři z šesti měsíců před vyhlášením nouzového stavu – a zároveň že odváděl nemocenské pojištění, tak bude mít nárok až na 31 150 korun.
Prvním bodem schůze ale byly změny daňových zákonů v souvislosti se změnou daňových předpisů Evropské unie. Senátem balík prošel. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Změny se týkají zákona o dani z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních nebo zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zpřesňuje se i zákon o zvláštních řízeních soudních tak, aby jeho obecná ustanovení bylo možné použít i na řízení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Trestní zákoník i sčítání lidu
Beze změn ze Senátu odešla k prezidentovi i pravidla pro sčítání lidu, které má proběhnout v březnu příštího roku. Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 se vyplňovaly tři listy s 47 údaji, v roce 2021 má jít o dva listy, na kterých budou asi tři desítky údajů. Nově lidé nebudou muset zapisovat údaje na papíry, formuláře bude možné vyplnit i elektronicky.
Prošla i rozpočtová strategie pro roky 2021 až 2023 a pozměněný návrh víceletého finančního rámce 2021 až 2027.
Změny však Senát schválil u novely trestního zákoníku, která má umožnit častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení a také využívat dohodu o vině i v případě závažnějších trestných činů. Novela také kvůli růstu minimální i průměrné mzdy zvýší na dvojnásobek hranice způsobené škody či získaného prospěchu. Například krádeže tak mají být nově jako trestný čin posuzovány v případě způsobení škody 10 tisíc korun a vyšší.
Senátoři za STAN proti tomuto zvýšení neúspěšně protestovali. Poukazovali na to, že se tím uměle sníží trestná činnost, a naopak zvýší počet majetkových přestupků, které budou muset vyřizovat obce. Zdeněk Hraba (za STAN) neúspěšně navrhoval zachovat dosavadní hranici škody, Michael Canov (SLK) chtěl zvýšení pouze o inflaci za uplynulých 18 let, tedy o 40 procent. Hranice v případě krádeže se tak podle Canova měla zvýšit z pěti tisíc korun na sedm tisíc korun.
Senátoři ve středu odhlasovali i výzvu vládě a ministerstvu financí, aby s velkou pozorností přistupovaly ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady obsaženým v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada konstatovala, že tuzemské veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.
Během schůze budou členové horní komory hlasovat ještě o jedné výzvě adresované vládě – aby projednala zákon o korespondenčním hlasování pro krajany. Navrhl to Tomáš Czernin (TOP 09), podle kterého by zároveň bylo korenspondenční hlasování řešením situace lidí s nařízenou karanténou kvůli nákaze novým typem koronaviru či podezření na ni. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) totiž tvrdí, že současná pravidla při podzimních krajských a senátních volbách těmto lidem nedovolí hlasovat. Jeho resort a ministerstvo zdravotnictví nyní začaly hledat cestu, jak voličům s covidem-19 hlasování umožnit.
Vojenské mise v zahraničí schváleny
Senát k závěru jednání souhlasil s plánem vojenských misí v cizině pro příští dva roky. Armáda chce do zahraničí vyslat 851 vojáků, v roce 2022 pak 951 vojáků. Nyní může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně. V plánovaných počtech není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, o kterém bude parlament rozhodovat zvlášť.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) senátorům řekl, že ministerstvo navrhuje vojáky poslat do stejných misí jako v současné době, sníží se ale počet lidí. Dosud největší pozornost české armády směřovala k Afghánistánu, z něj se ale spojenci plánují po podepsání dohody mezi USA a Tálibanem stáhnout. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty bude hlavní úsilí armády směřovat zejména do afrického Mali.
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nestr.) v této souvislosti označil za chybu, kdyby čeští vojáci z Afghánistánu odcházeli příliš rychle, nebo kdyby neodešli včas. Vyzval vládu, aby neuzavírala český zastupitelský úřad v Kábulu. Zároveň kabinet požádal, aby dodržel spojenecké závazky ohledně zvyšování výdajů na obranu.
Senát také schválil prodloužení mandátu britskému vojenskému poradnímu a výcvikovému týmu, jehož úkolem je výcvik poddůstojníků české armády i spojenců. V Česku bude moci působit asi dalších pět let. Nyní se čeká na souhlas sněmovny. Její výbor pro obranu už v dubnu doporučil dolní komoře, aby se k prodloužení mandátu postavila kladně.
