Pracovníci na dohody zřejmě dostanou v případě výpadku příjmů kvůli epidemii koronaviru náhrady 350 korun za den. Sněmovna v pátek návrh zrychleně schválila. Dolní komora se zabývala také vládním návrhem na zavedení paušální daně pro živnostníky a schválila jej v prvním čtení. Sněmovna také podpořila postoj vlády k plánu Evropské komise na obnovu ekonomik po krizi a vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby ho na Evropské radě podpořil. Vláda má k plánu výhrady.
Vládní novelu o kompenzačním příspěvku pro „dohodáře“ dolní komora schválila hlasy 143 ze 154 přítomných poslanců (proti nebyl nikdo) a lidé o příspěvek budou moct žádat zpětně za období od 12. března do 8. června. Celkem tedy dosáhnou až na 31 150 korun. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Žádat budou moci lidé, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před koronavirovou krizí, podmínkou bude mimo jiné to, že „dohodáři“ odváděli nemocenské pojištění.
Na rozdíl od živnostníků a společníků malých společnostní s ručením omezeným budou muset doložit podobu pracovní dohody a mzdové listy, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší.
O kompenzační bonus 500 korun denně budou moci podle novely zpětně žádat i osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společností s ručením omezeným, kteří za pandemie souběžně pracovali na pojištěnou dohodu. Dosud jsou tito lidé ze státních podpor vyloučení. Souběh čerpání obou příspěvků ale možný nebude.
Na podporu bude mít nárok podle odhadu ministerstva financí až 116 tisíc lidí. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.
Dopad na veřejné rozpočty odhadlo ministerstvo financí nejvýše na 2,1 miliardy korun. Náklady státu mají být 1,4 miliardy korun, obcí půl miliardy korun a krajů 200 milionů korun. Předloha předpokládá zvýšení již schválené náhrady pro obce o 50 korun na 1250 korun na obyvatele.
- Na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti často pracují samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi nebo studenti. Využívají se i u kratších úvazků.
- Na dohodu o pracovní činnosti se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné.
- Dohoda o provedení práce zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 tisíc korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.
Podle opozice měla pomoc přijít dříve
„O kompenzační bonus by se nově mohly ucházet osoby, které v šesti měsících před koronavirovou krizí pracovaly na pojištěnou dohodu alespoň čtyři měsíce. A to za předpokladu, že jim tato činnost byla v důsledku krizové situace omezena či znemožněna, například ukončením spolupráce ze strany zaměstnavatele,“ uvedla při projednávání normy ministryně financí Alena Schillerová (hnutí ANO).
„Změna byla projednávána napříč politickým spektrem a není účelné její přijetí odkládat,“ dodala. Opozice ovšem poukazovala na to, že pomoc pracovníkům na dohody prosazovala neúspěšně už dřív a vládní návrh přichází pozdě.
„Vláda vystavila řadu lidí tomu, že museli jít na úřad práce nebo se ocitli ve finančních potížích,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Podle Lucie Šafránkové (SPD) vláda pracující na dohody dlouhodobě ignorovala a v podstatě diskriminovala. „Pozdě, ale přece,“ konstatoval pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Sněmovna podpořila paušální daň pro některé živnostníky
Sněmovna v pátek v prvním čtení schválila i to, aby živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun mohli od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Využití této daně bude dobrovolné.
Pro příští rok by mohla daň představovat 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Předlohu nyní posoudí rozpočtový výbor.
V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. Pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Paušální daň má podnikatelům podle ministerstva financí přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.
Ministryně financí řekla, že resort původně navrhoval limit příjmů až jeden milion, protože to je hranice povinné registrace k placení daně z přidané hodnoty. Musela však ustoupit koaličním sociálním demokratům, kteří chtěli částku nižší, takže 800 tisíc korun je kompromis.
Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) očekává, že se o této částce bude ještě diskutovat. Poukazovala na to, že tato částka nemá vazbu na jiný zákonný limit, například na registraci k DPH. Také podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nedává limit 800 tisíc korun žádný smysl. Občanští demokraté budou předkládat návrhy na zvýšení limitu na jeden milion a budou navrhovat i zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, uvedl poslanec ODS Jan Skopeček.
Limit pro uplatnění paušální daně by měl být vyšší i podle Hospodářské komory ČR. Doufá v to, že se ho podaří během schvalování v Parlamentu navýšit. V této souvislosti podotýká, zda by vláda neměla po 16 letech od vstupu do EU vyjednat možnost zvýšení hranice jednoho milionu korun pro povinnou registraci k placení DPH. „Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala,“ uvedla komora.
Projednávaná novela definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatník v paušálním režimu. Nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu, je podle důvodové zprávy povinnost podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu.
Ministerstvo financí poznamenává, že možnost živnostníka sjednat si s finančním úřadem paušální daň existuje v zákoně už od roku 2001. Mělo jim to zjednodušit administrativu. I přes několik novel, které měly tento institut zatraktivnit, ho podnikatelé využívají jen v několika desítkách případů za rok, uvedlo MF. Nově zaváděný dobrovolný režim má být k poplatníkům vstřícnější.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř už k novele předložil pozměňovací návrh, který snižuje firmám s obratem do tří milionů korun sazbu daně z příjmů na 15 procent. Chce tak snížit daňové zatížení malých firem.
Sněmovna vyzvala Babiše, aby podpořil plán EK na podporu ekonomik
Poslanci v pátek také podpořili postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vláda k němu má výhrady, Babišovi se například nelíbí to, že jedním z kritérií pro přidělování peněz členským státům má být míra nezaměstnanosti v letech 2015 až 2019. Plán má příští týden projednávat Evropská rada.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur. Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má zvýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Babiš se už dříve vyslovil pro to, aby se víceletý finanční rámec EU na roky 2021 až 2027 projednával odděleně od fondu obnovy a aby se o rozdělení peněz z fondu rozhodlo, až budou známé celkové ekonomické dopady pandemie.
Poslancům premiér řekl, že má s návrhem EK řadu problémů. „Způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce. Návrh komise zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU,“ konstatoval. Podle něj to zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti. Sněmovna mu v přijatém usnesení uložila, aby usiloval o změnu principu rozdělování peněz. Místo údajů o nezaměstnanosti by měl fungovat ukazatel zohledňující skutečné důsledky koronavirové krize.
Sněmovna také vyzvala Babiše, aby usiloval o prodloužení období, v němž bude možné peníze využívat. Babiš předtím uvedl, že cílem české strany je, aby se peníze daly využívat delší dobu, než jsou navrhované čtyři roky. V tom se s ním ztotožnil i předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterému čtyřletá lhůta připadá nedostačující. „A je nezbytně nutné, aby tyto peníze směřovaly do oblastí, které mají následně nějakou přidanou hodnotu. Skutečně to není utracení peněz na nějakou zábavu, na nějaký festival,“ dodal Bartoš.
Sněmovna vyzvala vládu, aby připravila rovné podmínky pro snadné a spravedlivé čerpání evropských fondů. Vyzvala i Evropskou komisi, aby kromě podmíněnosti grantů a půjček brala v potaz i stav právního státu a důsledně kontrolovala, že čerpání fondů bude v souladu s právním řádem členských států.
Na návrh poslance ODS Jana Skopečka uložila Sněmovna Babišovi, aby prosadil zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje. Skopeček měl k plánu výhrady. „O nic jiného nejde než využít té koronavirové krize k tomu, aby se našel mechanismus, který umožní pokračování žití na dluh zejména jižního křídla eurozóny,“ řekl. Plán odmítl Václav Klaus (Trikolóra). Unie v koronavirové krizi podle něj selhala a projevila se jako byrokratický moloch. Jiří Valenta (KSČM) apeloval na Babiše, aby při vyjednávání na evropské úrovni měl vždy na mysli oprávněné zájmy občanů ČR.
