Méně kontrol i byrokracie. Nový ministr Havlíček chce podnikatelům zjednodušit život

56 minut
Nový ministr průmyslu a obchodu chce méně byrokracie pro podnikatele
Zdroj: ČT24

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) si uvědomuje, že je fungující venkov závislý na funkčním podnikatelském prostředí a službách živnostníků. Mezi jeho priority v čele úřadu proto patří mimo jiné i úbytek byrokracie a kontrol malých podnikatelů. Havlíček byl hostem pořadu Byznys ČT24.

„Vliv živnostníků na ekonomiku není třeba připomínat, je to desetina obyvatel, kteří jsou základem obsluhy venkova, a je třeba opravdu velmi konstruktivně tento segment udržet a podporovat,“ řekl Havlíček, který ještě jako předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků právě podporu podnikání prosazoval.

Už na tomto bývalém postu se zasazoval o sjednocení dat na jednom místě, zredukování počtu kontrol na maximálně pět ročně a zavádění legislativních změn pro podnikatele pouze ve dvou dnech v roce. Dnešní praxe je totiž taková, že ročně nastane padesát až sto změn v předem neznámých termínech. A nyní z pozice ministra chce tyto požadavky dotáhnout do konce. 

S vládou a ministerstvem financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO) začal připravovat živnostenský balíček. Ten má například zavést jeden odvod pro menší živnostníky. Jedinou platbou by tak zaplatili zároveň zdravotní a sociální pojištění a také daň z příjmu. „Čímž se dotyčný v uvozovkách vykoupí od jakékoliv další administrativy, chybovosti ale třeba i zpracování účetnictví,“ podotkl Havlíček.

Podle něj podnikatelé na tento návrh slyší. „Nechali jsme si zpracovat průzkum a z řad podnikatelů je o to obrovský zájem. Teoreticky by se to mohlo týkat 420 tisíc podnikatelů, to je horní hranice, kteří by zapadli do příjmového režimu. Samozřejmě ne všichni by to využili, ale na první pohled by to mohlo využít přes sto tisíc živnostníků, a kdyby se to povedlo, tak bychom z toho měli velkou radost,“ uvedl Havlíček.

Dříve se mluvilo o tom, že by tato novinka měla platit už od začátku příštího roku, pak ale ministryně financí Alena Schillerová přišla s informací, že se spuštění opozdí, kvůli nutnosti provázání IT systémů jednotlivých úřadů. Premiér Andrej Babiš (ANO) požaduje, aby se změna stihla zavést během současného programového období. A čtyřletý mandát této vlády začal v roce 2018.

Podpora podnikání
Zdroj: ČT24

Podle Havlíčka je reálné živnostenský balíček v roce 2020 spustit, ovšem není jasné, jestli by to bylo hned k 1. lednu, nebo až k 1. červenci. „Myslím si, že se to ten půlrok dá vydržet, ale mohu garantovat, že pokud by to bylo až k 1. 7., udělali bychom na to silnou kampaň, aby si všichni uvědomili, že na to budou moci dobrovolně najet, když to pro ně bude zajímavé,“ dodal ministr.

Ne pro každého ale bude tato novinka výhodná. Někteří totiž kvůli nízkým příjmům daň vůbec neplatí, pokud by se rozhodli pro paušální daň, platili by každý měsíc daň ve výši 500 korun. Na druhou stranu ale jde o zjednodušení byrokracie, po kterém podle Havlíčka řada podnikatelů dlouhodobě volá.

Méně návštěv úředníků

Současně by chtěl ministr také omezit riziko nejrůznějších kontrol podnikatelů. Mělo by jich být jen pět za rok. „Vytvořit systém, abychom se z těch pětadvaceti až třiceti kontrol ročně, které může podnikatel očekávat, dostali výrazně níže. Některé kontroly ale není možné zcela eliminovat,“ nastínil.

„Naším cílem je, aby si státní úřad, předtím než půjde na kontrolu, přes takzvaný elektronický diář, což se vůbec nedotkne podnikatele, zjistil, kolik už tam bylo kontrol, protože se každá kontrola bude muset elektronicky zapsat. A pokud se nebude jednat o kontrolu, která je bezprostředně spjata s finanční správou nebo nějakým problémem hygienického charakteru, ale pouze preventivní, tak těch bude moci být maximálně pět v roce,“ vysvětlil.

„Ale jestliže jsme si za posledních dvacet třicet let vytvořili třicet kontrol ročně, nemůžeme to během dvou tří let dostat na dvě nebo na tři kontroly. Ale dostat se někde na třetinu, to by bylo výborné. Začneme to realizovat hned a do konce volebního období by měl být jasný výsledek,“ přislíbil ministr Havlíček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...