Bez byrokracie, ale také beze slev na daních. Myšlenka jediného odvodu pro živnostníky má svůj háček

3 minuty
Události: Jediný odvod, ale žádné slevy
Zdroj: ČT24

Hnutí ANO počátkem února představilo návrh, podle kterého by drobní podnikatelé  mohli posílat státu jen jediný odvod. Šlo by o součet minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění a zhruba 500 korun coby měsíční daň. Navrhovaná možnost má ale pro živnostníky háček. Nemohli by si už totiž uplatňovat slevy na daních. Části opozice se proto tento návrh ministerstva financí nelíbí.

Živnostníkům by podle návrhu odpadla administrativa spojená s vedením evidence příjmů a s daňovým přiznáním i následné kontroly. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by celkově částka pro jednoho podnikatele neměla přesáhnout 5500 korun měsíčně. Novinku by mohli využít podnikatelé s ročním obratem do milionu korun. Ten je také hranicí pro registraci k DPH.  

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se návrh týkal více než 400 tisíc podnikatelů: „Nemusí pak platit účetní, nemusí platit daňového poradce ani dělat žádné papíry.“  

Jenže živnostník, který se rozhodne pro tuto variantu, už nebude podávat daňové přiznání. A neměl by si tak kde slevy odečíst. „Oni to budou řešit jenom v rovině platební a budou posílat daň. Samozřejmě může to pak uplatnit třeba druhý z partnerů. To jsou různé kombinace,“ uvedla Schillerová.

Ztráta slev na dani se však nelíbí části opozice. Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) nemá s myšlenkou paušální daně problém. „Ale nechceme, aby to bylo maskované zvyšování daní pro živnostníky.“

Předsedkyně rozpočtového výboru Miroslava Vostrá (KSČM) je vstřícnější. „Zda přijde o slevy, rozhodne sám poplatník. Většinou poplatníci nejlépe vědí, jaký systém jim vyhovuje.“

„Obecně to podporuji, ale jen v dobrovolné formě. To znamená jedině, když se pro to živnostník rozhodne,“ uvedl už dříve předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

ČSSD chce znát náklady, ODS je připravena pomoci

Podporu zatím ministryně financí nemá vyjednanou ani u koaliční ČSSD. Její předseda Jan Hamáček trvá na tom, aby ministryně Schillerová na koaliční radě řekla, co navrhuje, kolik to bude stát a co to bude znamenat. „K tomu pak můžeme zaujmout stanovisko“. Hamáček už dříve upozorňoval také na riziko nízkých důchodů pro živnostníky.  

To občanští demokraté jsou připraveni se na přípravě návrhu podílet. Podle předsedy strany Petra Fialy strana podobné kroky před časem sama navrhovala. Například chtěla, aby se možnost jediného odvodu dotkla více živnostníků. Proto navrhovala zdvojnásobit hranici pro registraci k DPH na dva miliony. „Teď se pojďme bavit o tom, jak to udělat. Aby to bylo pro ty malé skutečně výhodné,“ dodává Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 22 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...