V pondělí 25. května končí v Česku povinnost zakrývat si venku dýchací cesty rouškou, respirátorem či šátkem. Neznamená to však, že se lidé mohou roušek nadobro zbavit, zatím je budou muset stále používat v MHD, na úřadech či v obchodech. Roušku by si lidé měli nasadit i venku, a to v případě, kdy se budou pohybovat v těsné blízkosti dalších osob, které nepatří do jejich rodiny. Češi si povinně zakrývají ústa a nos od 19. března, ve vnitřních prostorách by mohli roušky sundat koncem června.
Konec roušek v Česku. Od pondělí je lidé mohou venku odložit, měli by je však mít stále po ruce
5 minut
Události: V pondělí končí povinnost nosit venku roušky
Spoustu lidí nošení roušek venku obtěžuje, zejména teď, kdy je teplé počasí. Lidé si stěžují na to, že nemohou dýchat. Mnohem častěji tak vyrážejí na procházku daleko za město, v parku by si totiž roušku sundat nemohli.
Od pondělí však už bude možné vyrazit ven bez roušky, každý by ji však měl mít v kapse, v batohu nebo v kabelce. Ústa a nos si totiž lidé budou muset zakrývat i venku, platí to pro všechny lokality, kde se pohybuje hodně lidí. Pokud se k člověku nikdo nepřiblíží na dva metry, může si roušku sundat.
V kanceláři nebo v kabině řidiče už rouška není nutná
Bez roušky se zatím mohou lidé pohybovat jenom doma nebo například na kole v přírodě, pokud se v okolí nepohybují žádní další lidé. Výjimku však už nyní mají studenti ve školách nebo lidé v kancelářích, řidiči MHD, herci nebo ti, kteří pracují při vysokých teplotách.
Například v kancelářích se musí dodržovat rozestupy. Některé společnosti tak přistoupily na drobné úpravy kancelářských prostor. Musely se například posunout stoly a židle, aby zaměstnanci neseděli příliš blízko sebe.
Maďar: Lidé roušky opět nasadí, a dobrovolně
Vláda zatím neuvedla, kdy budou moci lidé roušky sundat úplně a všude. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) odhadl, že by to mohlo být na konci června. Podle epidemiologa Rastislava Maďara se však může stát, že nošení roušek vevnitř bude v některých regionech volnější, či naopak přísnější. „Vývoj situace v červnu nám ukáže, jaká strategie bude do budoucna možná,“ řekl.
Ministr Vojtěch uvedl, že už vláda nechce dělat plošná opatření, pokud to nebude nutné. „Pokud v některém regionu ten problém existuje, a ve zbytku republiky nikoliv, tak nevidíme důvod, proč držet nějaká celoplošná opatření,“ ujistil.
Maďar k rouškám také řekl, že je velmi pravděpodobné, že na podzim a v zimním období se budou opět používat. Dokonce si myslí, že se k nim budou někteří lidé vracet dobrovolně, i když nebudou povinné.
Roušky fungují. Vyzkoušeno na křečcích
Zda nošení roušek pomáhá, či nikoliv, se na začátku pandemie ptali odborníci z celého světa. Jednotlivé státy k rouškám přistupovaly různě, třeba Španělsko, které je jednou z nejpostiženějších zemí světa, zavedlo povinné nošení roušek až před nedávnem. K tomu, že roušky zpomalují šíření koronaviru, dospěly i některé vědecké studie.
Účinnost roušek testovali vědci například na křečcích. Mezi klece s nakaženými a zdravými křečky dali chirurgickou roušku a k nemocným jedincům dali větráky, aby se virus šířil rychleji.
Zkoušely se celkem tři scénáře. Bez roušky mezi klecemi se po sedmi dnech nakazily dvě třetiny zdravých křečků, pokud byla rouška blíž k nakaženým křečkům, onemocněla jedna šestina zvířat, která se dříve s koronavirem nesetkala. Když rouška chránila zdravé křečky, nakazila se jedna třetina. Podobně to podle odborníků funguje i u lidí.
Nejlepší je bavlna, syntetika propadla
Další vědecký tým zkoušel také to, jak roušky fungují u různých typů virových respiračních onemocnění. Zjistil, že snižují množství virové RNA ve výdechu – u různých typů koronavirů o 30 procent a u chřipky o 22 procent. Studii publikoval v časopise Nature Medicine.
Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky zkoumali, kolik virových částic dokážou zachytit různé materiály. Nejúčinnější byla směs bavlny a vlny, naopak nejméně účinná byla směs viskózy a syntetických vláken.
