Kanalizace a silnice musí počkat. Obce ve velkém odkládají investice

Obce zatím neinvestují 36 miliard korun, které měly vyčleněné na připravené projekty. Investice za 8,4 miliardy radnice kvůli dopadům stávající „koronavirové“ krize zcela zrušily. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz měst a obcí. Starostové si stěžují na velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, jsou kritičtí i k tomu, že by se podle vlády obce měly podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Starostové předpokládají, že jejich příjmy klesnou o pět až dvacet procent

Z odpovědí 382 obcí zjistil svaz, že se letos neuskuteční deset tisíc plánovaných investičních projektů za 8,4 miliardy korun a dalších 23 tisíc projektů za 27,6 miliardy radnice prozatím odložily. Nejčastěji obce ustoupily od budování vysokorychlostního internetu a staveb zdravotních a sociálních zařízení, méně ale bude i průmyslových zón.

U některých investic není ještě jasné, jak to s nimi bude – příklad může být vodovod, který měl vzniknout v Horní Kalné. Obec si chtěla na jeho stavbu půjčit, jenomže starostka Hana Jiřičková vyčíslila propad příjmů na 800 tisíc korun. Obává se, že půjčka tak nebude možná.

„Vložili jsme do toho hodně úsilí a také minimálně 2,5 milionu korun. Ale je možné, že tento stav zamezí tomu, abychom to mohli realizovat,“ podotkla.

Podle výkonné ředitelky SMO Radky Vladykové to bude mít dopad i na finance státu. „Je důležité uvědomit si v rámci zrušených investic měst a obcí a zrušených výdajů: My jsme konečnými příjemci v mnohém, pokud se nejedná o naši hospodářskou nebo jinou výdělečnou činnost. Čili pokud obec zaplatí 121 milionů za výstavbu základní školy, 21 milionů vrací stavební firma do rozpočtu státu,“ upozornila.

Komunální politici škrty podle ní zdůvodnili i nejistotou, jak se budou měnit rozpočtové příjmy. Jejich odhady se pohybují mezi pěti a 20 procenty, ovšem třetina starostů si vůbec netroufla o budoucích příjmech spekulovat. 

Kabinet přitom apeluje na starosty, aby s investicemi neváhali. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se nemají čeho bát, i kdyby přišli o deset procent příjmů. „Při jejich přebytkových, stabilizovaných rozpočtech a malé zadluženosti je to objem peněz, který zvládnou. Nehledě na to, že stát chce podpořit investice,“ míní.

Databáze k zacílení dotačních programů

Svaz měst a obcí očekává, že vláda připraví dotační programy, kterými peníze na zrušené a odložené projekty vynahradí. Vznikne proto jejich databáze podle jejich zaměření. „Pevně věříme, že když vláda dostane tak cenný materiál, tak dokáže jednotlivé dotační programy přesně zacílit,“ řekl předseda SMO František Lukl. Dodal, že pro samosprávy jsou tradičně prioritní investice do dopravní a technické infrastruktury, životního prostředí, bydlení a školství.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) tvrdí, že k vytvoření takové databáze svaz obcí sama vyzvala. Podotkla, že její úřad má připravenou a zatím nevyplacenou podporu projektů měst a obcí za devět miliard korun.

Situaci by podle Lukla mohla stabilizovat jistota, že vláda nesáhne na mechanismy, které peníze do obcí přivádějí. „Že nebude sáhnuto na rozpočtové určení daní, a to nejenom ve smyslu jednotlivých koeficientů, ale především ve smyslu toho, co se stalo v poslední době – že financování jednoho z živnostenských bonusů mělo být i z daňových výnosů měst a obcí,“ upozornil.

Podotkl, že během koronavirové pandemie měly radnice asi dvoumiliardové přímé náklady – vydaly je například na dezinfekci veřejných prostranství, ale i nákupy ochranných pomůcek.

Ekonom zaměřující se na veřejné finance Luděk Tesař je však přesvědčen, že většina obcí zvládne krizi bez větších problémů. „Obce netrpí nouzí,“ řekl s odkazem na to, že se v minulosti několikrát měnilo rozpočtové určení daní ve prospěch obcí. Radnice se tak podle něj vesměs vypořádají i s patnáctiprocentním poklesem příjmů.