Vláda schválila odměny pro pracovníky sociálních služeb a záchranáře

Stát uvolnil prostředky na vyplacení odměn pracovníkům sociálních služeb a záchranářům. Kromě toho kabinet schválil také dočasný zákon o mimořádných opatřeních, který rozšiřuje a zpřesňuje pravomoci ministerstva zdravotnictví při koronavirové pandemii. Česko podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) zvládlo první vlnu pandemie a musí se připravit na další, stát proto mění strategii z plošného zvládání na cílené. Klíčovým nástrojem bude chytrá karanténa. Počet případů nákazy v Česku ve čtvrtek večer překonal osmitisícovou hranici.

Zásadní pro úspěšné zvládání nákazy je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha rychlost a stát musí využít technologické možnosti, které jsou dnes k dispozici. Odpovědnost podle ministra nesou všichni občané.

Klíčovým prvkem nové strategie státu v boji proti šíření pandemie je chytrá karanténa. „Někdy je tu zkratkovitá vize, že jde o vzpomínkovou mapu, ale chytrá karanténa je velmi komplexní řešení, které staví na řadě prvků, které tu byly v minulosti,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který je také šéfem projektového týmu.

Chytrá karanténa podle něj provazuje práci krajských hygienických stanic i tří vládních resortů – spolupracuje zdravotnictví, obrana i vnitro. Právě kvůli provázání mnoha různých systémů trvala příprava chytré karantény několik týdnů, zdůvodňuje Prymula.

Do druhé části projektu, který se spustil 1. května, se zapojí mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy prostřednictvím Mapy.cz, vznikne také velké call centrum. Chytrá karanténa měla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zprvu porodní bolesti, ale nakonec dopadla úspěšně. „Za normálních okolností by se takový náročný projekt připravoval možná léta,“ míní šéf vlády, který se v pondělí vrátí úřadovat do Strakovy akademie.  

Vláda schválila odměny pro pracovníky sociálních služeb a záchranáře

Pracovníci v sociálních službách dostanou za svou práci v době koronavirové epidemie odměny. Podle druhu činnosti a rizika nákazy by měli získat 10, 20 a 40 tisíc korun za měsíc. Sdělila to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

V zařízeních, kde se objevila nemoc covid-19, dostanou pracovníci v přímé péči měsíčně 40 tisíc korun hrubého a ostatní zaměstnanci pak 20 tisíc korun. V domovech, kde nákaza nebyla, by personál měl dostat 10 tisíc korun hrubého měsíčně. Odměna se stanoví za odpracované hodiny. Hodinové sumy činí 59, 115 a 235 korun.

„Pracovnice a pracovníci v sociálních službách se osobně, nejenom svým výkonem, ale i osobní statečností, zasadili o to, že jsme situaci zvládli,“ řekla Maláčová.

Odměny se budou vyplácet z dotačního programu za období od 13. března do konce května. O peníze budou moci žádat státní, krajská, obecní, nezisková, církevní i soukromá zařízení. Počítá se s částkou 5,2 miliardy korun. Dotace ministerstvo vyhlásí v pátek 8. května. Po splnění všech potřebných lhůt a vyřízení by domovy mohly mít peníze začátkem července. Rozdělí je pak ředitelé a ředitelky.

Kromě odměn by se z dotací měly dorovnat také výdaje, které poskytovatelé péče měli kvůli ochraně před infekcí. O této zvýšené sumě na provoz se ale ještě povede jednání s kraji, uvedla ministryně.

Vláda o dotacích pro sociální služby začala jednat před dvěma týdny. Debata se vedla o tom, komu a z jakých zařízení by peníze měly připadnout. Sociální služby totiž provozují především kraje, obce, neziskové a církevní organizace. Stát má pět ústavů.

Stát také uvolní 1,12 miliardy korun, z nichž půjde na odměny záchranářům 840 milionů korun. Odměnu dostane sedm tisíc zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví už dříve nařídilo odměnit zdravotníky, kteří o pacienty s covidem-19 pečují ve státních nemocnicích.

Ministerstvo zdravotnictví bude mít dočasně rozšířené pravomoci

Vládní kabinet schválil legislativu, která by ministru zdravotnictví umožnila podle informací ČT i po skončení nouzového stavu uzavírat obchody, továrny a služby nebo omezovat dopravu. Sám ministr Vojtěch by o opatřeních mohl rozhodnout na 48 hodin, jeho kroky by poté musel potvrdit kabinet. Už v současnosti má šéf resortu zdravotnictví pravomoc uzavírat divadla, kina či školy.

„Je to rozumná cesta. Zákon by řešil aktuální situaci a bude časově omezen do konce roku,“ komentuje Vojtěch. Návrh podle něj odpovídá pravomocím, které navrhoval v pondělí, liší se ale tím, že vyžaduje právě souhlas kabinetu.

Rozhodnutí vlády znepokojuje opozici. Podle Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) není vhodné, aby se tolik moci soustředilo v rukách jednoho člověka. 

Dočasný zákon o mimořádných opatřeních sněmovna neprojedná ve stavu legislativní nouze, ale v řádném procesu se zkrácenými lhůtami, dodal Vojtěch.

Ministr zdravotnictví také po jednání vlády uvedl, že by do 30. září měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Týkat se to má ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví, řekl ministr. 

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci řekl, že vláda dá pokyny Správě státních hmotných rezerv (SSHR) k zajištění zásob ochranných pomůcek. Požadavky všech ministerstev projedná vláda v pondělí.

Kabinet projednával i epidemiologickou situaci po předchozích vlnách rozvolnění svých opatření. Další fáze je v plánu po prodlouženém víkendu 11. května, kdy mají za specifických podmínek otevřít mimo jiné zahrádky restaurací, kadeřnictví a některé prodejny. Povoleny budou také společenské, sportovní a kulturní akce s účastí do 100 osob. 

Plošná povinnost nosit roušky by podle Vojtěcha mohla skončit v polovině června. Ministr tak ve čtvrtek upřesnil své předešlé prohlášení o tom, že by k tomu mohlo dojít v červnu. Před poslanci ve středu také připustil možnost, že od 25. května kabinet povolí akce do 500 osob. 

Video Události
video

Události: Od poloviny června by mohli Češi ven bez roušek

Zdroj: ČT

Ve čtvrtek v České republice přibylo 23 nových případů nákazy koronavirem. Nakažených je celkem 8002. Vyléčilo se dosud 4369 infikovaných, zemřelo 269 lidí. 

V některých nemocnicích léčí pacienty s covidem-19 za pomoci rekonvalescentní plazmy. V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze provedli ke čtvrtku 30 odběrů plazmy od lidí, kteří se vyléčili. Plazmou se nyní léčí i v nemocnicích Na Homolce v Praze, v Opavě a v Liberci. Ve středu ji obdržela také nemocnice v Uherském Hradišti.

Ministerstvo zdravotnictví obdrželo pět tisíc respirátorů

Prvních pět tisíc sériově vyráběných respirátorů RP95-M dodala společnost Cardam ministerstvu zdravotnictví. Resort jich koupí celkem 50 tisíc. Ochranné polomasky poskytují maximální stupeň ochrany. 

„Masky RP95-M jsou výsledkem unikátního spojení expertů ze špičkových vědeckých pracovišť se zkušenými profesionály z oblasti průmyslu. Oceňuji rychlost, s jakou se podařilo dostat tyto ochranné prostředky do sériové výroby a jsem rád, že můžeme nákupem českého produktu podpořit české výrobce,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Respirátory vznikají na vstřikovacích lisech, což umožňuje výrobit až deset tisíc kusů denně. Vycházejí z modelu vyvinutého v březnu na ČVUT, který však nebylo možné vyrábět hromadně. Původní polomasky se připravují pomocí typu 3D tiskáren. I tyto respirátory však už týdny slouží zdravotníkům.

Česko hlavně z počátku koronavirové epidemie trpělo nedostatkem ochranných zdravotnických pomůcek. Příprava modelu respirátoru pro sériovou výrobu trvala od března a podílelo se na ní více než 30 firem a institucí. Licenci poskytla firma TRIX Connections, která je start-up ČVUT.

Maska má podle výrobců přežít nejméně sto cyklů v autoklávu (přístroj pro sterilizaci) a neomezený počet dezinfekcí. Uživatelé do ní mohou vložit filtr třídy FFP3 nebo vyšší P3 R, který podle výrobce, společnosti AVEC Chem, vydrží zhruba týden nepřetržitého provozu v nemocnici.


Stát vyplatil živnostníkům přes 11 miliard korun

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o finanční kompenzaci dosud zažádalo 498 tisíc osob samostatně výdělečně činných. Finanční správa zpracovala 463 tisíc žádostí, v rámci kterých dosud vyplatila 11,3 miliardy korun.

Schillerová před časem uvedla, že dopady vládní předlohy o takzvaném kompenzačním bonusu na státní rozpočet budou za období od 1. května do 8. června maximálně 13 až 14 miliard korun. Příspěvek je určen živnostníkům i obdobným samostatným profesím. Nepodléhá exekuci ani dani z příjmů.

Podmínky programu Pětadvacítka, z něhož se peníze poskytují, se podle dřívějšího vyjádření Schillerové nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení, že jim v daném období klesly příjmy kvůli koronaviru.

Vláda pomůže také zadluženým nemocnicím . Podle Schillerové posílá 6,6 mld Kč do šesti státních nemocnic. Jejich oddlužení schválila vláda 27. dubna.

ČNB očekává pokles ekonomiky o osm procent

Česká národní banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru. Uvedl to guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Bankovní rada ČNB pak snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady ČNB, dva členové hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu.

Návštěvy v nemocnicích a domovech pro seniory od 25. května

Návštěvy v domovech pro seniory, nemocnicích či v léčebnách dlouhodobě nemocných by se měly obnovit 25. května. Za klienty a pacienty se tak jejich blízcí dostanou po 11 týdnech. Podle původního plánu obnovy sociálních služeb do seniorských domovů měly mít návštěvy přístup až od 8. června.

„Skupina pro uvolňování karantény souhlasila od 25. května s obnovením návštěv ve zdravotnických a sociálních zařízeních, včetně LDN a domovů pro seniory,“ nechal se slyšet ministr zdravotnictví Vojtěch. Podle něj by návštěvy měly být možné za dodržení hygienických opatření.

Obnovení návštěv ministr zdůvodňuje dobrou epidemiologickou situací i „psychologickou pohodou“ seniorů a pacientů nemocnic. „Nemůžeme nechat seniory a pacienty samotné. Poslední týdny, kdy se nemohli setkat s rodinou, pro ně byly stresové, což mohlo mít negativní vliv na jejich zdraví,“ rozvádí ministr.

Kvůli šíření koronavirové nákazy platí zákaz návštěv seniorských domovů, lůžkových oddělení nemocnic a dalších zařízeních od 10. března. Od 19. března pak klienti seniorských zařízení či zařízení pro pacienty s demencí nemohou opouštět své areály.

Senátoři se obrací na Ústavní soud. Kvůli nájmům i pendlerům

Ústavní soud pak posoudí stížnost na zákon o nájemném, které vláda přijala v době legislativní nouze. Senátoři z opozičních klubů TOP 09, STAN, KDU-ČSL a SEN21 chtějí, aby vláda neřešila pomoc protiústavně na úkor majitelů. Člen horní komory Tomáš Czernin (TOP 09) informoval, že získal pod iniciativu podpisy dalších třiceti kolegů.

„Navrhujeme, aby soud konstatoval protiústavnost k 31. prosinci 2020 tak, aby vláda měla prostor protiústavní stav napravit způsobem, kdy by nebyla dotčena ústavou garantovaná práva skupiny obyvatel. Jsem přesvědčena, že ani nouzový stav neopravňuje vládu a parlament k tomu, aby schvaloval protiústavní zákony,“ dodává autorka podání Hana Marvanová.

K Ústavnímu soudu míří i stížnost jedenáctky senátorů za Starosty a nezávislé na opatření, které se týká přeshraničních pracovníků. „Ústavní soud by měl posoudit, zda je současný režim na hranicích v pořádku a jestli je hrazené testování jednou měsíčně dostatečně zdůvodněné i s ohledem na situaci v okolních zemích. Dále by měl říci, jestli nejsou opatření diskriminační nebo nejsou v rozporu s evropskými pravidly,“ konstatuje sokolovský senátor Miroslav Balatka (za STAN), který se problémům pendlerů věnuje dlouhodobě.

Prokázat se negativním testem jednou za měsíc podle senátora postrádá logiku. „Za 30 dnů se stihnete nakazit a vyléčit. Jediným efektem tohoto opatření jsou pouze další komplikace životů tisíců pendlerů a náklady navíc,“ dodává senátor. Další podpisy k jeho stížnosti mohou senátoři připojit na schůzi v příštím týdnu.     

K soudu míří další opatření

Některá vládní opatření jsou terčem kritiky a dostala se i k soudu. Už v minulosti uspěla stížnost kvůli čtyřem omezením, která kabinet vydal podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ve čtvrtek pražský městský soud projedná další správní žalobu – na justici se tentokrát obrací právnička Vendula Zahumenská kvůli zákazu přítomnosti žáků a studentů ve školách.

Se svým manželem upozorňuje především na to, že Česko má pandemický plán, a vláda proto nemusela vymýšlet nové postupy: „Podle nás není pandemie žádná černá labuť. Měli jsme na ni být připraveni. To, že nejsme, je strašné a ještě horší je, že dáváme přeochotně, jako společnost, všanc demokracii a základní lidská práva,“ píší ve zdůvodnění na svém blogu.

Zahumenští jako neústavní napadli čtyři opatření – nouzový stav, uzavření části obchodů, zákaz volného pohybu a uzavření škol. Dvě opatření ovšem kabinet následně zrušil a nahradil je opatřeními ministerstva zdravotnictví. Soud proto právničku vyzval, aby žalobu změnila, což učinila.

Hasiči dezinfikují chebskou nemocnici

V chebské nemocnici ve čtvrtek začala dezinfekce vnitřních prostor, druhým dnem také pokračuje testování všech zaměstnanců nemocnice, ve které v posledním týdnu testy odhalily zvýšený výskyt koronaviru.

Dezinfekci provádí jednotka hasičů z Ostravy vybavená speciálním přístrojem, pomáhají také hasiči z Karlovarského kraje. „Speciální dezinfekce se aplikuje pod tlakem, nechá se působit a prostor se musí následně vyvětrat. Místnost musí být prázdná, bez lidí,“ popisuje mluvčí krajských hasičů Martin Kasal, podle nějž se dezinfikují dva pavilony nemocnice.

Během středy podstoupila testování více než polovina z bezmála pěti stovek zaměstnanců nemocnice, kteří nyní čekají na výsledky, upřesňuje mluvčí krajských hygieniků Michaela Zajíčková. Podle informací ze čtvrtečního rána dosud laboratoře vyhodnotily dvě stovky testů a pozitivně vyšel pouze jeden. Na výsledky zbytku testů se čeká.

Chebská nemocnice je jedním z největších lokálních ohnisek nákazy v Česku. Vedení nemocnice udává, že se zde zatím nakazilo 31 zaměstnanců, ministerstvo zdravotnictví ve středu uvedlo 38 zaměstnanců a 49 pacientů.