Premér Andrej Babiš (ANO) souhlasí s ukončením nouzového stavu k poslednímu dubnovému dni. Vláda původně navrhovala jeho prodloužení o 30 dnů do 11. května, takový návrh by ale zřejmě narazil v Poslanecké sněmovně. Komunisté, o jejichž hlasy se menšinová vláda opírá, jsou podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa připraveni podpořit prodloužení nejdéle do konce dubna. Opozice je ještě striktnější. Třeba TOP 09 avizovala, že bude maximálně pro dvoutýdenní prodloužení.
Prodloužení nouzového stavu o 30 dnů vypadá nejistě. Babiš souhlasí s dřívějším termínem
Události: Prodloužení nouzového stavu (zdroj: ČT24)
„Je to fajn datum, 30. duben. Alespoň si to všichni zapamatují, teď je to uprostřed měsíce,“ vysvětlil premiér změnu data, ke kterému by měl nouzový stav končit, v pořadu Události ČT. „Chceme ochránit zdraví občanů a rychle nakupovat pomůcky,“ objasnil důvody jeho prodloužení.
Vláda původně ve středu rozhodla, že nouzový stav – vyhlášený 12. března na 30 dnů do 11. dubna – prodlouží na dvojnásobek do 11. května. K tomu ale potřebuje souhlas poslanců a nebylo jisté, že ho dostane.
Ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) ale už dříve uvedl, že je přesvědčen, že odborná shoda o potřebě prodloužit nouzový stav až do 11. května panuje. Upozornil, že proti návrhu na prodloužení o 30 dnů neměl na krizovém štábu nikdo námitky, i když jsou v něm i lidé nominovaní opozicí. „Beru to tak, že na odborné úrovni je na tom shoda. Samozřejmě to, na čem je shoda na úrovni odborné, nemusí být shoda na úrovni politické,“ uvedl.
Zdůraznil přitom, že nouzový stav především dává právní rámec pro další kroky kabinetu. Mimo jiné umožňuje nakupovat ochranné prostředky přímým zadáním. „Nedokážu si představit, že za čtrnáct dní nouzový stav zrušíme a začneme na ochranné prostředky vypisovat výběrová řízení. To by asi nefungovalo a nepřispělo by to k bezpečnosti v Česku,“ zdůraznil.
Část opozice dává najevo, že pro prodloužení do 11. května, o které vláda původně žádala, ruce nezvedne. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řekla, že nechce vládě vydávat bianco šek. Chce, aby vláda svůj požadavek vysvětlila a ozřejmila své plány na využití tohoto času. Druhá nejslabší sněmovní strana ale i tak podpoří maximálně dvoutýdenní prodloužení nouzového stavu.
Komunisté, o jejichž hlasy se menšinová vláda ve sněmovně často opírá, jsou sice velkorysejší, podle předsedy strany Vojtěcha Filipa ale ani oni nejsou spokojeni s vyhlídkou na to, že by si kabinet udržel mimořádné pravomoci až do 11. května. Míní, že není potřeba prodlužovat nouzový stav déle než do konce dubna.
„Je to i lhůta, pro kterou platí některá opatření, která vláda zatím přijala. Naši poslanci jsou připraveni sejít se, pokud by nákazová situace byla taková, že by bylo třeba dalšího prodloužení. Nemyslím, že se to má dělat hned z jedné vody načisto na 30 dnů,“ podotkl Vojtěch Filip.
Podobně smýšlí i předseda ODS Petr Fiala. „Pokud to i pak situace bude znovu vyžadovat, ať se poslanci znovu sejdou a rozhodnou,“ uvedl. Jeho strana ale bude hlasovat pro prodloužení maximálně o dva týdny. Piráti potom podle jejich předsedy Ivana Bartoše podobně jako komunisté podporují prodloužení nouzového stavu do konce dubna, tedy zhruba o dva a půl týdne. Poslanci třetí nejsilnější sněmovní strany pro takové prodloužení ale zvednou ruce jen „za předpokladu, že vláda řekne, jaký je plán na duben a na květen a zarámuje ta opatření do nějakého strategického plánu“, dodal Bartoš.
Jistě se bude moci premiér Babiš spolehnout na poslance svého hnutí ANO. Ti podle předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) podpoří prodloužení o celých 30 dnů. S názory Vojtěcha Filipa či Petra Fialy, že se může sněmovna později sejít a nouzový stav znovu prodloužit, nesouhlasí.
„Vláda předpokládá, že jsou připraveni nás lépe informovat, s lepší frekvencí. Na druhou stranu z mého pohledu je lepší prodloužit stav o 30 dnů a v rámci nouzového stavu postupně uvolňovat jednotlivá opatření, než abychom se scházeli za 14 dní znovu a znovu ho prodlužovali,“ uvedl Vondráček. Scházet by se v dohledné době nechtěl zejména proto, aby se ve sněmovně neobjevil někdo nakažený koronavirem. „Může se také stát, že to na karanténní dobu vyřadí Poslaneckou sněmovnu z činnosti. Tak bych to raději měl odhlasováno,“ dodal.
Hlasy KSČM by ale eventuálně mohli nahradit poslanci SPD. Předseda Tomio Okamura již dříve avizoval, že jeho hnutí je připraveno návrh vlády podpořit, pokud vychází z názoru odborníků a pokud jsou opatření skutečně nezbytná ke zvládnutí pandemie.
Opozice bude ve sněmovně chtít změnit daňové slevy i příspěvek pro živnostníky
Schůze Poslanecké sněmovny začne příští úterý, měla by trvat dva dny. Ve stavu legislativní nouze by na ní měli poslanci probrat všechny vládní protikrizové zákony.
Opoziční politici se ale chtějí věnovat i dalším tématům. Piráti budou prosazovat transformaci daňové slevy na poplatníka na daňový bonus, řekl člen sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Zvýšila by se ze současných 25 na 33 tisíc korun a lidé by si ji mohli nechat vyplatit ve třech splátkách, dostali by tak 11 tisíc korun měsíčně.
Piráti si od toho slibují zlepšení podmínek lidí pracujících na dohodu. Pro lidi, kteří by se během roku ekonomicky nezotavili, by šlo o jednorázovou dávku, ostatní by ji vyúčtovali při podávání daňového přiznání. „Stát by to nestálo tolik, protože podstatná část by se vrátila příští rok,“ poznamenal Ferjenčík. Strana také chce odpuštění zdravotních odvodů osobám bez zdanitelných příjmů
Opozice podle šéfa sněmovního klubu TOP 09 Miroslava Kalouska chystá společný pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na pomoc živnostníkům, jejichž podnikání omezila opatření proti epidemii koronaviru. Jednorázových 25 tisíc korun označil vůči živnostníkům za krutý výsměch vzhledem k fixním nákladům, které většina z nich má.
Vláda zůstane, jak je
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek v rozhovoru pro Blesk vyloučil, že by se chystal vyměnit některého z ministrů své vlády. A to ani nyní, během koronavirové krize, ani po jejím skončení. Připustil, že se kabinet dopustil určitých chyb, podle něj to ale bylo dáno složitostí situace. Ke personálním změnám nemá důvod. „Funguje to velice dobře, nevidím žádné problémy,“ řekl.
O možných změnách ve vládě se přitom v posledních týdnech hovořilo. Například ve druhé polovině března vyzval pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) premiéra, aby odvolal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) kvůli problémům se zásobováním ochrannými pomůckami.
Také Jan Hamáček uvažoval o rezignaci, jak sám přiznal. Stalo se tak kvůli změně statutu Ústředního krizového štábu. Hamáček se měl jako ministr vnitra stát jeho předsedou, vláda ale pravidlo změnila a premiér šéfem štábu jmenoval náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Nakonec ale Hamáček ve vládě zůstal a stal se předsedou krizového štábu později. Prymula místo toho začal připravovat systém chytré karantény.