Doba uhelná v Česku skončí, přislíbil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Není ale podle něj možné udělat to rychle, abychom neztratili konkurenceschopnost. To se týká celé Evropy, protože pokud by přestala být konkurenceschopná, produkce emisí by se pouze přesunula do Indie, Číny nebo USA a světu se neuleví. Řekl to v Událostech, komentářích, které se věnovaly rozhodnutí Evropského parlamentu o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU.
„Nechceme,“ reagoval ministr životního prostředí na otázku, zda chce současná generace nechat lidem v roce 2050 svět se třemi až pěti stupni Celsia navíc v rámci globálního oteplování. Otázku vyslovil iniciátor rezoluce a europoslanec Pascal Canfin.
Zpráva programu OSN pro životní prostředí přišla s výpočtem, že pokud svět nezačne důrazněji snižovat emise skleníkových plynů, mohly by globální teploty do konce století stoupnout až o 3,2 stupně, což by pro klima mělo ničivé důsledky.
„Česká republika to bere velmi vážně a kdyby všechny státy světa snižovaly emise tak, jak to dělá a bude dělat Česká republika, tak by situace nebyla tak vážná. Ale problém dlouhodobě je, že takhle intenzivně se o tom mělo debatovat před patnácti až dvaceti lety. Setrvačnost kroků je prostě nesmírná,“ podotkl Brabec.
Ekologické organizace v současnosti žádají co nejrychlejší konec uhlí v Česku; například Hnutí Duha navrhuje odstoupení od využívání uhelných zdrojů do roku 2030. Brabec reagoval sdělením, že ministerstvo v současnosti propočítává možné dopady: „Počítáme, jak to vůbec bude vycházet.“
Podle ministrových slov tvoří podíl České republiky na světových emisí CO2 0,26 procenta, přičemž celá Evropa se podílí zhruba devíti procenty. „Bezpochyby splníme náš cíl, který je snížit do roku 2030 emise aspoň o čtyřicet procent. Zdaleka ne všechny státy ani Evropy tenhle cíl splní,“ tvrdí Brabec, podle něhož si nelze vymyslet nesmyslné cíle, za který považuje i uhlíkovou neutralitu do roku 2040.
Taková předsevzetí jsou podle něj zbytečná, protože ke snížení celosvětových emisí CO2 nakonec nepovedou. „Stane se totiž jedna věc. Evropa i Česká republika naprosto ztratí svoji konkurenceschopnost. Koneckonců už dneska má třeba Německo nejvyšší ceny energií v Evropě. A emise CO2 se přesunou do Číny, do Indie, do Spojených států a Evropa na to doplatí, Česká republika na to také doplatí, ale planeta na tom ve finále bude hůř, protože výroba bude ta samá, jen jinde na světě,“ soudí ministr životního prostředí.
Podle něj bude přechod od uhlí k jiným zdrojům energie stát biliony korun, přesto avizoval, že uhlí v Česku skončí: „Doba uhelná končí i v České republice. Jenom příští rok budou odstaveny hnědouhelné bloky minimálně produkující 3 000 000 tun emisí CO2 ročně, pravděpodobně to bude i víc. Jenom počítáme podle, řekněme, německého vzoru uhelné komise, a to si myslím, že je prostě odpovědné vůči občanům říct, že to bude stát obrovské peníze, které můžou samozřejmě navýšit ceny energií. Ono to určitě přinese efekt. Ale jsem rád, že odejdeme od uhlí, protože uhlí není jenom CO2, je to také prach, je to dusík, je to síra.“
Nevládním organizacím apelujícím na ukončení uhelné energie Brabec naslouchá, ovšem zajištění tepla a světla pro obyvatele považuje za odpovědnost ministrů. Má tedy za důležité bavit se o variantách vývoje. „To teď právě počítáme a bude k dispozici nejpozději v září příštího roku, jaké varianty vyjdou, kdy definitivně může skončit uhlí v České republice,“ dodal s tím, že pro Česko je důležitá jaderná energetika, bez které uhlí odstavit nelze.
