Události: 30 let od schůzky Havla s Adamcem
Setkání delegace Národní fronty a federální vlády vedené komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem se zástupci Občanského fóra (OF) v čele s Václavem Havlem je v rámci událostí roku 1989 označováno za začátek dialogu.
Václav Havel, jehož účast na předchozích jednáních komunisté ještě odmítali, na nedělní schůzce zopakoval základní požadavky Občanského fóra.
Patřilo mezi ně zejména okamžité propuštění všech politických vězňů, odstoupení zkompromitovaných politiků, rezignace prezidenta Gustáva Husáka, ustavení parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu s účastí zástupců OF a studentů a také neprodlené respektování svobody tisku a informací.
Jednání, které pomáhali zprostředkovat představitelé iniciativy Most Michael Kocáb a Michal Horáček, se za Občanské fórum zúčastnili například také ústavní právník Zdeněk Jičínský, ekonom Václav Klaus, disident Alexandr Vondra, herec Petr Čepek nebo kněz Václav Malý.
Historik Matějka o schůzce Havla s Adamcem
Pozvánka na Letnou
Václav Havel na schůzce Adamce pozval, aby vystoupil na občanské manifestaci na Letenské pláni. Podle historika Ondřeje Matějky, který působí jako náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), se jednalo o spontánní krok.
„Byl to vývoj událostí, kdy se ukázalo, že se Ladislav Adamec jevil velice vstřícně, proto byl pozván na Letnou,“ řekl Matějka.
Nedělní manifestace se zúčastnilo asi půl milionu lidí. Havel tehdy před demonstranty mimo jiné oznámil zahájení „dialogu moci s veřejností“ a to, že Občanské fórum „chce být mostem od totality ke skutečné demokracii a pluralitě, kterou posléze zajistí svobodné volby“.
Vypískání davem
Ladislav Adamec na Letné promluvil také. Jeho slova zpochybňující plánovanou stávku ale dav přerušil pískotem a voláním po demisi. Tehdejší premiér tak podle Matějky nepochopil tehdejší dynamickou situaci a co lidé chtěli. „Byl člověk minulého režimu a v tom novém neměl šanci,“ poznamenal historik.
Letná tak pro Adamce de facto představovala „konec jeho krátkého rozletu k vlastní politické kariéře během revoluce,“ domnívá se Matějka.
Podle Matějky se stal 26. listopad jedním z přelomových dnů sametové revoluce. „Události byly velice zhuštěné, nepochybně je to vrchol úplně první fáze revoluce,“ poznamenal historik s tím, že ji zakončila generální stávka, která se konala o den později.
„Poté už začalo něco jako regulérní vyjednávání o změně režimu, o nových podmínkách, za kterých k předání moci dojde,“ uzavřel.