Pokud se nepostaví nové elektrárny, Česko bude mít problém s nedostatkem elektřiny, varoval ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Stane se tak v případě, že začne odstavování uhelných elektráren a nepostaví se nové jaderné bloky. První takový zdroj elektřiny vypne ČEZ podle plánu už příští rok. V následujících letech by pak v provozu této společnosti měla zůstat jen jediná uhelná elektrárna Ledvice.
Svítit uhlím není „in“. Náhradu ale Česko nemá a ještě dlouho mít nebude
6 minut
Události ČT: Česku chybí elektrárny, které nahradí uhlí
Zatím stále nejvíc elektrické energie vyprodukují hnědouhelné elektrárny – přes 40 procent. Jádro třetinu. V následujících letech se ale tento poměr má výrazně změnit, začne totiž odstavování uhelných elektráren.
„Po dvaceti letech bude odstavena jedna celá elektrárna, Prunéřov 1, potom budou odstavovány jednotlivé bloky v jednotlivých lokalitách až do roku 2040 až tady bude jedna uhelná elektrárna,“ uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
To ale bude znamenat, že se elektřina bude muset vyrábět z jiných zdrojů, jinak by Česko mohlo ztratit energetickou soběstačnost. To by se nejspíš projevilo i na cenách. Podobné problémy budou totiž řešit i další země Evropy, třeba sousední Německo. Západní soused se chystá uzavírat nejen uhelné, ale i jaderné elektrárny, a to už do roku 2022.
„Plánované odstavování elektráren se už dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky. Říkám to proto, protože bych si přál, aby naši zemi nezachvátilo obdobné klimatické šílenství,“ reagoval prezident Miloš Zeman.
Česko navíc podle vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla nestihne naplnit cíle energetické koncepce do roku 2040. Ta počítá s tím, že se v roce 2040 bude až 58 procent elektřiny vyrábět z jádra. To ale podle něj není reálné.
„Máme přehledné mapy toho, jak bude vypadat přebytek či nedostatek elektrické energie v Evropě, Evropské unii a kolem roku 2035 až 2040 to začíná být kritické. Jinými slovy nebude odkud brát a nebudeme mít dostatek výrobních kapacit,“ upozornil Havlíček.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Česku
V posledních týdnech tak vzniká debata nad tím, kolik jaderných bloků musí Česko postavit. Energetická koncepce počítá s tím, že by se z jádra mělo v roce 2040 vyrobit téměř 60 procent elektřiny, to by ale znamenalo prodloužit životnost stávajícím blokům v Dukovanech a postavit nové. Podle vládního zmocněnce je to do roku 2040 nereálné.
„Problém s energetickou nesoběstačností začne v okamžiku, kdy odstavíme jadernou elektrárnu Dukovany a nebudeme mít za ni připravenu náhradu, v ten moment budeme v situaci, že v České republice nebude dostatek elektrické energie,“ řekl Míl.
„Podle našeho názoru by vláda neměla tolik upřednostňovat jednu technologii. V tuto chvíli už jsou možnosti obnovitelných zdrojů zase o hodně větší, než se tehdy myslelo, to znamená, že by v tomto bodě politika vlády měla být ambicióznější,“ řekl Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady v Hnutí duha.
Právě proto chce ministr průmyslu, aby do pěti let začala debata o výstavbě dalšího bloku v Temelíně. Aby Česko bylo energeticky soběstačné, musel by být podle ministra spuštěn mezi lety 2040 až 2050.
Výroba v hnědouhelných elektrárnách
Pro srovnání: z biomasy se v Česku vyrábí asi pouze dvě procenta elektřiny. Tedy třeba z odpadu z gastronomických provozoven nebo prošlých potravin. Například v Rapotíně na Třebíčsku takto využijí asi 30 tisíc tun gastro-odpadu ročně. Vyrobenou energii pak dodávají obci. Tento týden tam začali z odpadu vyrábět i biometan. Ten je ale v Česku úplnou novinkou a tak ho budou vyvážet.
„Poptávka po něm na českém trhu je velice slabá, jedná se o úplně nový zdroj obnovitelné energie,“ uvedl obchodní ředitel EFG Martin Vrtiška.
Hnědouhelné elektrárny v Česku vyprodukují asi 38 terawatt hodin elektřiny, na celkové výrobě se tedy podílejí už zmíněnými 43 procenty. Příští rok už to ale bude o dvě terawatthodiny méně - po odstavení Prunéřova 1. Jen pro představu: to je elektřina na rok zrhuba pro půl milionu domácností. Výroba hnědouhelných elektráren tak příští rok klesne o víc než pět procent.
Obě jaderné elektrárny v Česku dohromady vyrobí téměř 30 terawatt hodin. To znamená, že vyprodukují měsíčně víc energie, než právě zmíněný Prunéřov 1 za celý rok. Nový blok Dukovan by měl stát mezi lety 2035 až 2040 a výkon by měl mít až 1200 megawatt. Tedy zhruba poloviční ve srovnání se čtyřmi stávajícími bloky. Ty doslouží oficiálně za šestnáct let.
