Protidrogoví experti i zaměstnanci příslušných neziskových organizací mají obavy ze snížení finanční podpory, se kterou pro boj se závislostmi počítá státní rozpočet na příští rok. Částka má klesnout o třicet milionů. Co to pro síť, která se stará o tuzemskou drogovou komunitu, bude znamenat, mapoval Ondřej Golis z pořadu Reportéři ČT.
V Česku podle odhadů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky denně kouří dva miliony lidí. Devět set tisíc lidí zneužívá sedativa a hypnotika, osm set tisíc lidí rizikově pije alkohol. Závislostí je dále ohroženo 125 tisíc kuřáků konopí a dalších 100 tisíc lidí patří mezi patologické hazardní hráče. V republice žije pětatřicet tisíc uživatelů pervitinu a třináct tisíc uživatelů opiátů.
„U nás v populaci je třeba několik set tisíc alkoholiků. Je tady mnoho desítek tisíc gamblerů a jsou to lidé ze všech sociálních vrstev. Jsou to vrcholoví manažeři, jsou to matky s dětmi, jsou to vydělávající otcové, jsou to dělnické profese. V tomto si závislosti nijak nevybírají,“ poukazuje ředitel Asociace nestátních organizací Matěj Hollan na obšírnost cílové skupiny.
A adiktolog Petr Nevšímal dodává, že většinová společnost se stále dívá na závislého člověka pohledem, jako že si za svou situaci může vlastně sám. „Ovšem to ve většině případů vůbec není pravda. Většinou to souvisí s ranými traumaty v dětství nebo s prostředím, které neposkytuje možnost normálního rozvoje,“ podotýká odborník.
O 30 milionů méně
Lidem se závislostmi pomáhá roky budovaná síť neziskových organizací, jejichž činnost se odvíjí od výše dotací ze státního rozpočtu. O tom, kolik peněz organizacím přijde, rozhoduje především Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Ta po svém srpnovém zasedání oznámila, že příští rok pošle organizacím, které poskytují služby lidem se závislostmi, o 30 milionů korun méně než letos.
„Když víme, že tady je 40 tisíc problémových uživatelů drog, 150 tisíc alkoholiků, 100 tisíc gamblerů, je očividné, že když se s nimi nebude pracovat, bude ten problém prostě dopadat do státního rozpočtu. Protože ti lidé jsou nemocní, nepracují, pohybují se v trestné činnosti. A my ty náklady známe, jsou spočitatelné,“ říká ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil, který dříve vládní radu řídil.
Podle jeho slov je to s náklady na práci s lidmi se závislostí stejné jako s očkováním. „Když prostě nebudu očkovat, tak mě to bude stát v závěru mnohem víc,“ shrnul pro Reportéry ČT. Někteří lidé se závislostí například nepracují, jsou nemocní nebo se dopouští zločinu. Stát a společnost kvůli tomu ročně přichází o 110 miliard korun, kteeré představují takzvané společenské náklady.
Skoro 81 miliard stát naopak vybere na spotřební dani za alkohol, tabák a hazard. Rozdíl mezi výší společenských nákladů a příjmem z daní z alkoholu, tabáku a hazardu tedy činí zhruba 29 miliard v neprospěch státního rozpočtu. Na prevenci a léčbu závislostí však dá stát jen 2,5 miliardy korun. O možných důsledcích snížení dotací na protidrogovou politiku se zástupci neziskových organizací snaží jednat s vládou. Prozatím ale bez úspěchu.
Ministr přemýšlí o státní síti adiktologických služeb
„Pan premiér nereaguje, paní ministryně financí nereaguje. Odkázala nás na nějakého náměstka nebo ředitele příslušného odboru, který nám oznámil, že vláda už to uzavřela, že je to nezajímá, že je to teď na parlamentu,“ krčí rameny šéf Asociace nestátních organizací
Matěj Hollan.
Protidrogové radě vlády předsedá premiér Babiš, který loni v únoru označil protidrogovou politiku za důležitou a přislíbil, že se v ní bude aktivně angažovat. Na rozhovor pro Reportéry ČT ve svém nabitém kalendáři čas nenašel.
Místopředsedkyní protidrogové vládní rady je od loňského roku Jarmila Vedralová, bývalá dlouholetá úřednice ministerstva zdravotnictví. Ta říká, že o zachování stávající sítě služeb stojí. „Budeme se samozřejmě snažit, aby tato síť byla udržená. Tak to máme i ve strategii. Udržení stávající sítě služeb je naším cílem,“ uvedla.
To ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) přemýšlí odlišně. „Jako ministr zdravotnictví mohu udělat to, že tady vytvořím síť adiktologických služeb, které nebudou pouze vázány na neziskové organizace. Je také třeba si uvědomit, že neziskové organizace tady nemusí být věčně,“ řekl šéf zdravotnického resortu.
Magdaléna v ohrožení
Jednou z neziskových organizací, která na škrty doplácí, je obecně prospěšná společnost Magdaléna. Už byla nucena uzavřít ambulanci pro léčbu závislosti na alkoholu, protože Středočeský kraj jí bez vysvětlení neposlal třímilionovou dotaci.
Podle ředitele Ondřeje Sklenáře zaměstnává zhruba devadesát lidí včetně profesionálů, kteří mají zkušenosti právě s prevencí a léčbou závislosti a dokážou poskytnout adekvátní pomoc. „Pokud Úřad vlády, případně kraj a další neuvolní dostatek prostředků v roce 2020, tak uzavřeme další ambulance. To znamená, dojde opravdu k ohrožení a kolapsu toho systému, který jsme tady posledních patnáct let budovali,“ zdůraznil.
Magdaléna sídlí v centru Berouna, aktuálně se v ní ambulantně léčí několik stovek pacientů a jejich rodin. V terénu jsou pracovníci organizace v kontaktu s několika dalšími stovkami uživatelů drog. O patnáct lidí se stará v terapeutické komunitě. Loni byl rozpočet organizace 50 milionů korun.
Že by ale na představu ministra zdravotnictví o státních adiktologických službách byla potřeba spousta času, dokládá ředitel Magdalény Sklenář. „Naše služby nemůže nikdo suplovat. Pokud tyto adiktologické služby uzavřeme a nebudou fungovat, tak se naši pacienti nemají kam obrátit. Není zde alternativa. Není možné, že by šli do jiné náhradní služby,“ podotýká.
Odborný ředitel Jiří Zatřepálek doplnil, že v kontaktních centrech a v terénních programech společnosti Magdaléna vymění pracovníci osmdesát tisíc injekčních stříkaček pro lidi s drogovou závislostí. „Pakliže tyhle kontaktní centra a terénní programy nebudou fungovat, tak poměr nalezených injekčních stříkaček občané poznají v tom smyslu, že prostě tím budou zaplavené ulice a bude se to šířit a nacházet po ulicích,“ dodává s tím, že i finančně se služba státu vyplatí, protože injekční stříkačka v distribuci s vyměněným materiálem stojí necelé 4 koruny, zatímco jedna léčba žloutenky typu C vyjde přibližně na 530 tisíc.
