Žalobci v kauze Čapí hnízdo zastavili stíhání všech obviněných

Státní zastupitelství v kauze Čapí hnízdo zastavilo trestní stíhání všech obviněných včetně premiéra Andreje Babiše. Pražští žalobci o tom informovali na svém webu. Spor se vedl o to, zda měla středočeská farma nárok na padesátimilionovou dotaci, respektive zda byla malým či středním podnikem, jenž mohl peníze žádat. Podle šéfa pražských žalobců jím byla, evropská justice navíc takové podniky definovala až dlouho po čerpání dotace.

Video Události
video

Události: Žalobci v kauze Čapí hnízdo zastavili stíhání všech obviněných

Kromě předsedy vlády Andreje Babiše čelila v kauze Čapí hnízdo stíhání i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Martin Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál.

Babišova syna Andreje, jehož případ se vyšetřuje separátně, se zastavení stíhání netýká. V případu policie dříve stíhala i místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, toto stíhání žalobce zrušil loni v květnu.

Žalobce: Čapí hnízdo splňovalo definici malého a středního podniku

Své aktuální rozhodnutí vysvětlil pražský městský státní zástupce Martin Erazím v tiskové zprávě. „Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovaly Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání,“ napsal.

Provedené dokazování ale nakonec ukázalo, že farma definici malého a středního podniku splňovala. „Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu,“ upřesňuje žalobce.

„I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik,“ dodává – a upozorňuje, že nepovažuje za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení právní otázky, co je a co není „malý a střední podnik“. Z rozhodovací praxe evropského Soudního dvora se to dalo dovozovat až později, po podání žádosti o poskytnutí unijní dotace.

Také proto se podle něj v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha.

Prostor pro Pavla Zemana

Šarochův postoj na veřejnost unikl už minulý týden, když média informovala, že v případu premiérova stíhání „změnil názor“ a přiklonil se ke zrušení stíhání. Vedoucí státní zástupce následně Šarochův názor podrobil přezkumu, sám dozorující žalobce uváděl, že byl Erazím s jeho postupem obeznámen a věděl, jak v premiérově kauze rozhodne.

Stávající slovo státních zástupců nicméně stále nemusí být konečné. Ve chvíli, kdy pražští zástupci trestní stíhání zastaví, spis automaticky míří k nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a jeho úřad provede přezkum znovu.

Kromě něj se chce na kauzu podívat i vrchní státní zastupitelství, a pokud by „došlo k závěru, že je rozhodnutí nezákonné a je nutné ho zrušit“, pošle své stanovisko šéfovi žalobců. Informovala o tom Lenka Bradáčová.

Pražské rozhodnutí může v případě zákonných důvodů zrušit jedině nejvyšší státní zástupce. Městské státní zastupitelství by pak muselo o případu rozhodovat znovu a bylo by vázané právním názorem Zemanova úřadu. Nyní odmítá Zeman rozhodnutí pražských žalobců jakkoliv komentovat.

Politicky citlivá kauza spojená s předsedou vlády leží na stolech tuzemských státních zástupců ve stejnou chvíli, kdy ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou (za ANO) připravuje zákon, jenž se věnuje právě žalobcům – a kdy se v obavě o nezávislost tuzemské justice aktivizovala občanská společnost.

Babiš: Mám radost, doufejme, že je vše konečné

Verdikt pražských žalobců už dostávají i advokáti obviněných. „Právním titulem toho zastavení trestního stíhání je, že je nepochybné, že skutek, pro který se trestní stíhání vedlo, není trestným činem,“ komentoval Erazímovo rozhodnutí právník Zdeněk Odehnal, který zastupuje stíhaného exmanažera Agrofertu Josefa Nenadála.

Advokát Babiše a jeho rodiny Michael Bartončík potvrdil, že rozhodnutí o zastavení stíhání už obdržel. Komentovat ho zatím nechtěl. A obdobnou pozici zaujal i předseda vlády.

„Advokáti mi potvrdili, že došlo k zastavení trestního stíhání. Rozhodnutí má údajně devadesát stran. Doufejme, že je všechno konečné, určitě mám velkou radost,“ řekl v rozhovoru s rádiem Impuls.

Že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného, dlouhodobě odmítá. Naposled začátkem měsíce prohlásil, že nebýt jeho politického angažmá, nikdo by o případu neslyšel, a že slouží jen k jeho diskreditaci. Totéž opakuje i nyní: „Jsem rád, že státní zástupce našel tu odvahu. Lidé na náměstí křičeli, že Babiš patří do vězení. Zkrátka rozhodl tak, jak rozhodl.“

Čapí hnízdo hýbe českou politikou čtyři roky

Premiéra policie vinila z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Toho se měl společně s ostatními obviněnými dopustit tím, že se podílel na údajně neoprávněném získání padesátimilionové dotace na přestavbu farmy Čapí hnízdo.

O evropské peníze žádala společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, která patřila do holdingu Agrofert vlastněného Babišem. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s anonymními akciemi, a kdo přesně tak firmu vlastnil, nebylo od této chvíle dohledatelné. Až v roce 2016 premiér ve sněmovně uvedl, že farmu tehdy vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

V létě 2008 získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást holdingu Agrofert nedosáhla. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Jeho akcie premiér vložil před dvěma lety do svěřenských fondů.

Na podezřelou dotaci se na konci roku 2015 na základě anonymního udání zaměřila policie a kromě českých úřadů se o případ zajímal i Evropský úřad proti podvodům, neboli OLAF. Podezření kolem premiéra následně vzbudilo kritiku ve vládě i u opozice, což vedlo k tomu, že sněmovna začátkem září 2017 vydala Andreje Babiše a místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.

Babiš zpochybňoval profesní integridu detektiva Pavla Nevtípila, jeho nadřízení se ho ale zastávali coby člověka, tkerý „patří mezi nejzkušenější pracovníky a vyšetřovatele odboru hospodářské kriminality“.

Policie oba politiky obvinila začátkem října, stíhání ale netrvalo dlouho. Když hnutí ANO zvítězilo v říjnových sněmovních volbách, oba politici získali znovu poslaneckou imunitu. O jejich vydání požádala policie znovu v listopadu. Podruhé odhlasovali poslanci vydání Babiše a Faltýnka loni v lednu.

Už v květnu bylo Faltýnkovo stíhání zastaveno, Babiš a někteří další dál čelili riziku obžaloby, což policie to navrhla státnímu zástupci letos v dubnu. Šéf hnutí ANO ovšem už v minulosti řekl, že ani v případě podání obžaloby by premiérský úřad neopustil. Situace, že by na lavici obžalovaných usedl poprvé historii České republiky úřadující předseda vlády, tak pro tuto chvíli nenastane.

V souvislosti s Čapím hnízdem se detektivové zajímají ještě o jedno podezření. Jde o stamilionové částky, které farmě platil Agrofert za reklamu a podle serveru iROZHLAS.cz mohly holdingu pomáhat ke krácení daně. Případ ale nemusí souviset přímo s Andrejem Babišem.