Přemnožení hlodavci na polích rozpoutali spor o to, zda hubit hraboše polní rozmetáním jedovatého přípravku Stutox, který ale může ohrozit i jejich přirozené predátory. O tom, jak v boji proti myším v polích zakročit, diskutovali odborníci v páteční Devadesátce ČT24.
„V Irsku doporučují jako první operaci odstranit potravní nabídku pro hraboše. Proto než bych řekl, pojďme sypat jedy na meze a příkopy, raději bych řekl, pojďme vyžnout veškerou vegetaci, ať hraboši nemají co jíst,“ uvedl Václav Zámečník z České společnosti ornitologické s tím, že po populačním „boomu“ hrabošů beztak nastane přirozený úbytek.
Ekologické organizace navrhují i hlubokou orbu. Podle Michala Hnízdila z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ale ani ta není všespásná. „Hlubokou orbou můžeme významně hraboší populaci potlačit. Problém je ten, že máme několik suchých let. V oblastech, jako je střední a jižní Morava, kde je sucho katastrofické, bojujeme o každou kapku. Doporučováním hluboké orby bychom možná vytloukali klín klínem,“ řekl.
Ekologickou možností jsou také berličky pro dravce a sovy, které podle Hnízdila zemědělci využívají, avšak letos toto řešení nestačí. „Kalamita se vyskytuje zhruba každých pět let, ale takovou jako letos nepamatuji, a to pracuji v zemědělství od roku 1962,“ uvedl k přemnožení hlodavců předseda zemědělské akciové společnosti z Pravčic na Kroměřížsku Josef Netopil. Hospodaří asi na tisíci hektarech a ztrátu odhaduje nejméně na 4,5 milionu korun.
Hnízdil ze zemědělského ústavu upozornil, že navíc není ani v zájmu zemědělců používat plošné trávení hrabošů. „Žádný zemědělec nebude používat Stutox zbytečně,“ ujistil s tím, že jde pro zemědělce o další náklady. „Přípravek Stutox se dával zhruba deset kilo na hektar, to je náklad zhruba dva tisíce korun na hektar,“ dodal zemědělec Netopil.
V Německu aplikují jed pouze do děr
V okolních zemích zemědělci na polích Stutox v boji s hlodavci také využívají, avšak většinou ne plošně. „V Německu se Stutox také používá, ale s aplikací pouze do děr,“ uvedl příklad náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský s tím, že ne rozmetání, ale právě vkládání do myších děr je pro tento jed standardní.
Účinnost při trávení v dírách je ale podle zemědělce Netopila nízká. „Dělali jsme to zhruba na sto hektarech a dopadli jsme, jak jsme dopadli,“ dodal. Zemědělcům na Moravě naopak podle jeho slov nyní pomohly i deště, které myší nory zavalily bahnem.
„Je to také o dlouhodobé dohodě a spolupráci s myslivci o nestřílení lišek a dravců a naopak, protože je další zvěř, která je naopak přemnožená a likviduje úrodu na polích a v lesích, ať už černá zvěř, nebo vysoká či srnčí,“ dodal další úhel pohledu v Devadesátce ČT24 místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.
Bejček: Potřeba je brát na krajinu ohled
A v souvislosti s klimatickými změnami podle Bejčka bude v budoucnu zemědělství muset být více ohleduplné. „Bylo by dobré se zamýšlet, co s krajinou dál, jak s ní hospodařit,“ dodal Vladimír Bejček z České zemědělské univerzity v souvislosti s narůstajícími suchými léty, která přemnožení hlodavců nahrávají.
Stohektarové, i padesátihektarové lány jsou podle něj přežitkem. „Myslím, že bychom se měli vrátit ke krajině, která nebude kombinací malých políček, ale pokud budou lány dvacetihektarové, předělené pásy křovin a cestami, bude krajina funkčnější a bude lépe odolávat tomu, co se dneska děje. A bude i estetičtější a pro člověka přátelštější,“ soudí Bejček z České zemědělské univerzity.
„Musíme se začít chovat, jak zemědělci, tak my všichni, celá společnost, ke krajině jinak. Krajina je velice důležitý pojem jak z hlediska hospodářského, tak i z hledisek jiných pro společnost a zdravá krajina znamená i dobrý přístup k zemědělským praktikám,“ dodal Bejček.
Podle zemědělského svazu mohou způsobit hraboši škody za více než miliardu korun. Výjimka pro plošnou aplikaci jedu i mimo nory má zachránit především plodiny, které se budou teprve sít.
