Ornitologové se obávají, že plošné trávení hrabošů ohrozí i sovy či čápy. Podle úřadu je riziko minimální

Česká společnost ornitologická kritizuje povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podřízený ministerstvu zemědělství. Podle ornitologů tento způsob ohrožuje daleko více živočichů, šetrnější by byla alespoň aplikace přímo do nor. Schválený postup se nelíbí ani ministerstvu životního prostředí. Zato resort zemědělství argumentuje, že by požití jedu dalšími živočichy mělo být maximálně eliminováno. V minulosti byly podle něj používány i vyšší dávky, úřad ale nezaznamenal žádné větší problémy s úmrtností jiných zvířat.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl na stránkách České společnosti ornitologické její zemědělský specialista Václav Zámečník.

Zemědělský ústav povolil použití jedu Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Tento přípravek v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.

Podle ornitologů jsou v ohrožení především ptáci, kteří se živí hraboši. Hlodavec je kořistí například pro poštolky, káňata, sýčky či kalousy. K jedu se však mohou kromě ptáků dostat i zajíci nebo srnci a pozření otrávených hrabošů ohrožuje také psy a kočky, dodal Zámečník.

Podle kritiků postupu úřadu by si s hlodavci lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů. Ostatně větší množství tohoto hlodavce se podle ornitologů projevuje i na silnější populaci dravců, kteří tak lépe uživí mláďata.

S názorem ornitologů souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případné porušení zákona prošetřila.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů,“ řekl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma. Mezi ohrožená zvířata podle něj patří například zajíci, bažanti, koroptve nebo srnčí zvěř.

Vydané pokyny riziko eliminují, uvádí ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství ale namítá, že ve vydaném nařízení umožňujícím trávení hrabošů jsou stanoveny konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny eliminující rizika. Jednak jsou podle resortu použity látky, které přitahují pouze cílové živočichy, zároveň ministerstvo uvádí, že do roku 2015 byl možný plošný rozhoz i ve vyšších dávkách, přesto nebyly zaznamenány žádné větší problémy s úmrtností jiných živočichů.

„Současný přípravek pro hubení hlodavců na bázi fosfidu zinku neobsahuje antikoagulanty a tak se snadněji rozkládá. Reakcí v žaludku hlodavce se uvolňuje fosforovodík, který postupně z dotčeného hlodavce vyprchává. Profesionální uživatel má povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že plošná aplikace přípravku začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ dodal. Mluvčí zároveň upozorňuje na to, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 44 mminutami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 2 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.