Ornitologové se obávají, že plošné trávení hrabošů ohrozí i sovy či čápy. Podle úřadu je riziko minimální

Česká společnost ornitologická kritizuje povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podřízený ministerstvu zemědělství. Podle ornitologů tento způsob ohrožuje daleko více živočichů, šetrnější by byla alespoň aplikace přímo do nor. Schválený postup se nelíbí ani ministerstvu životního prostředí. Zato resort zemědělství argumentuje, že by požití jedu dalšími živočichy mělo být maximálně eliminováno. V minulosti byly podle něj používány i vyšší dávky, úřad ale nezaznamenal žádné větší problémy s úmrtností jiných zvířat.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl na stránkách České společnosti ornitologické její zemědělský specialista Václav Zámečník.

Zemědělský ústav povolil použití jedu Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Tento přípravek v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.

Podle ornitologů jsou v ohrožení především ptáci, kteří se živí hraboši. Hlodavec je kořistí například pro poštolky, káňata, sýčky či kalousy. K jedu se však mohou kromě ptáků dostat i zajíci nebo srnci a pozření otrávených hrabošů ohrožuje také psy a kočky, dodal Zámečník.

Podle kritiků postupu úřadu by si s hlodavci lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů. Ostatně větší množství tohoto hlodavce se podle ornitologů projevuje i na silnější populaci dravců, kteří tak lépe uživí mláďata.

S názorem ornitologů souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případné porušení zákona prošetřila.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů,“ řekl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma. Mezi ohrožená zvířata podle něj patří například zajíci, bažanti, koroptve nebo srnčí zvěř.

Vydané pokyny riziko eliminují, uvádí ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství ale namítá, že ve vydaném nařízení umožňujícím trávení hrabošů jsou stanoveny konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny eliminující rizika. Jednak jsou podle resortu použity látky, které přitahují pouze cílové živočichy, zároveň ministerstvo uvádí, že do roku 2015 byl možný plošný rozhoz i ve vyšších dávkách, přesto nebyly zaznamenány žádné větší problémy s úmrtností jiných živočichů.

„Současný přípravek pro hubení hlodavců na bázi fosfidu zinku neobsahuje antikoagulanty a tak se snadněji rozkládá. Reakcí v žaludku hlodavce se uvolňuje fosforovodík, který postupně z dotčeného hlodavce vyprchává. Profesionální uživatel má povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že plošná aplikace přípravku začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ dodal. Mluvčí zároveň upozorňuje na to, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled