Ornitologové se obávají, že plošné trávení hrabošů ohrozí i sovy či čápy. Podle úřadu je riziko minimální

Česká společnost ornitologická kritizuje povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podřízený ministerstvu zemědělství. Podle ornitologů tento způsob ohrožuje daleko více živočichů, šetrnější by byla alespoň aplikace přímo do nor. Schválený postup se nelíbí ani ministerstvu životního prostředí. Zato resort zemědělství argumentuje, že by požití jedu dalšími živočichy mělo být maximálně eliminováno. V minulosti byly podle něj používány i vyšší dávky, úřad ale nezaznamenal žádné větší problémy s úmrtností jiných zvířat.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl na stránkách České společnosti ornitologické její zemědělský specialista Václav Zámečník.

Zemědělský ústav povolil použití jedu Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Tento přípravek v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.

Podle ornitologů jsou v ohrožení především ptáci, kteří se živí hraboši. Hlodavec je kořistí například pro poštolky, káňata, sýčky či kalousy. K jedu se však mohou kromě ptáků dostat i zajíci nebo srnci a pozření otrávených hrabošů ohrožuje také psy a kočky, dodal Zámečník.

Podle kritiků postupu úřadu by si s hlodavci lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů. Ostatně větší množství tohoto hlodavce se podle ornitologů projevuje i na silnější populaci dravců, kteří tak lépe uživí mláďata.

S názorem ornitologů souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případné porušení zákona prošetřila.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů,“ řekl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma. Mezi ohrožená zvířata podle něj patří například zajíci, bažanti, koroptve nebo srnčí zvěř.

Vydané pokyny riziko eliminují, uvádí ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství ale namítá, že ve vydaném nařízení umožňujícím trávení hrabošů jsou stanoveny konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny eliminující rizika. Jednak jsou podle resortu použity látky, které přitahují pouze cílové živočichy, zároveň ministerstvo uvádí, že do roku 2015 byl možný plošný rozhoz i ve vyšších dávkách, přesto nebyly zaznamenány žádné větší problémy s úmrtností jiných živočichů.

„Současný přípravek pro hubení hlodavců na bázi fosfidu zinku neobsahuje antikoagulanty a tak se snadněji rozkládá. Reakcí v žaludku hlodavce se uvolňuje fosforovodík, který postupně z dotčeného hlodavce vyprchává. Profesionální uživatel má povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že plošná aplikace přípravku začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ dodal. Mluvčí zároveň upozorňuje na to, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 11 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 14 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 18 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.