Ornitologové se obávají, že plošné trávení hrabošů ohrozí i sovy či čápy. Podle úřadu je riziko minimální

Česká společnost ornitologická kritizuje povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský podřízený ministerstvu zemědělství. Podle ornitologů tento způsob ohrožuje daleko více živočichů, šetrnější by byla alespoň aplikace přímo do nor. Schválený postup se nelíbí ani ministerstvu životního prostředí. Zato resort zemědělství argumentuje, že by požití jedu dalšími živočichy mělo být maximálně eliminováno. V minulosti byly podle něj používány i vyšší dávky, úřad ale nezaznamenal žádné větší problémy s úmrtností jiných zvířat.

„Sledujeme s velkými obavami, že ústav povolil plošné rozmisťování jedu volně po povrchu, aniž by ho zemědělci museli aplikovat do nor. Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl na stránkách České společnosti ornitologické její zemědělský specialista Václav Zámečník.

Zemědělský ústav povolil použití jedu Stutox II s fosfidem zinečnatým v období od 5. srpna do 2. prosince. Tento přípravek v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití.

Podle ornitologů jsou v ohrožení především ptáci, kteří se živí hraboši. Hlodavec je kořistí například pro poštolky, káňata, sýčky či kalousy. K jedu se však mohou kromě ptáků dostat i zajíci nebo srnci a pozření otrávených hrabošů ohrožuje také psy a kočky, dodal Zámečník.

Podle kritiků postupu úřadu by si s hlodavci lépe poradila pestrá krajina, kde se daří dravcům, sovám a dalším přirozeným predátorům hrabošů. Ostatně větší množství tohoto hlodavce se podle ornitologů projevuje i na silnější populaci dravců, kteří tak lépe uživí mláďata.

S názorem ornitologů souhlasí i ministerstvo životního prostředí. Ve čtvrteční tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, aby případné porušení zákona prošetřila.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí. V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů,“ řekl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma. Mezi ohrožená zvířata podle něj patří například zajíci, bažanti, koroptve nebo srnčí zvěř.

Vydané pokyny riziko eliminují, uvádí ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství ale namítá, že ve vydaném nařízení umožňujícím trávení hrabošů jsou stanoveny konkrétní omezení a bezpečnostní pokyny eliminující rizika. Jednak jsou podle resortu použity látky, které přitahují pouze cílové živočichy, zároveň ministerstvo uvádí, že do roku 2015 byl možný plošný rozhoz i ve vyšších dávkách, přesto nebyly zaznamenány žádné větší problémy s úmrtností jiných živočichů.

„Současný přípravek pro hubení hlodavců na bázi fosfidu zinku neobsahuje antikoagulanty a tak se snadněji rozkládá. Reakcí v žaludku hlodavce se uvolňuje fosforovodík, který postupně z dotčeného hlodavce vyprchává. Profesionální uživatel má povinnost mrtvé hlodavce denně odstraňovat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou veterinární legislativou,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

„Na mnoha místech aktuálně situace dosáhla takových rozměrů, že plošná aplikace přípravku začíná být jedinou možností, jak omezit populaci tohoto škůdce,“ dodal. Mluvčí zároveň upozorňuje na to, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 44 mminutami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 3 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...