V českých městech se postupně staví velkokapacitní skleníky. Investoři a pěstitelé slibují celoročně levnou českou zeleninu a přesvědčují o její kvalitě, zdravotní nezávadnosti i o maximální šetrnosti k životnímu prostředí. Obyvatelé řady míst ale proti výstavbě bojují, obávají se například světelného smogu. To neplatí v Kožichovicích na Třebíčsku, kde otevřeli největší skleník v kraji. Pěstovat se v něm budou rajčata pro tuzemský trh.
Obří skleníky slibují levnou a čerstvou zeleninu, obce se bojí světelného smogu
4 minuty
V Česku vyrůstají obří skleníky
Do tříhektarového skleníku se vejde 35 tisíc koktejlových rajčat. Sázet se začnou na konci srpna, první úrodu by farmáři chtěli sklízet už v říjnu. Rostliny vysadí do kokosového substrátu, zavlažovány budou kapkovou metodou. Farma hodlá využívat pouze dešťovou vodu, do nádrží v těsné blízkosti skleníku stéká z okolních průmyslových hal.
Ve zhruba půl kilometru vzdálených Kožichovicích se ale tamní obyvatelé obávali světelného znečištění, které by skleník mohl způsobit. „Ze začátku byly určité rozpaky z té aféry v Polsku, že celé Polsko září směrem k hranicím,“ uvedl starosta obce Otakar Maštera (nez.).
V polském skleníku v roce 2016 chyběly rolety. Rudá záře tak byla vidět na kilometry daleko a světelný smog trápil i lidi v českém příhraničí. V únoru letošního roku rolety sice přibyly, ale pouze pod střechou. Světlo tedy uniká dál skrze boky skleníků. „Svítí to pořád, stále od té doby. Já jsem tady dvanáct let a je to vidět prostě,“ svěřila se Lucie Suchánková z příhraniční osady Uhelná.
Podobné zkušenosti potvrzuje i starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka. „Hradečtí to spojovali s tím, že v dole hoří a volali kvůli tomu i hasiče,“ dodal.
U Kožichovic ale takový scénář podle provozovatele nehrozí. „Před rozsvícením pěstebních světel se celý skleník zatáhne a nehrozí tady žádný světelný smog do okolí,“ ujišťuje Leoš Zahrádka z Farmy Kožichovice.
Stížnosti nejsou například ani na skleníky Farmy Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku. Od června tam prodávají i takzvaně ze dvora, každý týden zhruba tunu zeleniny. Stejně jako na Vysočině tu květy opylují čmeláci, které tu chovají ve speciálních úlech.
„Včely jsou chytré a ony by odletěly a zase přiletěly a mohly by přinést do skleníků nějakou virovou chorobu, kdežto čmelák už se potom do skleníku nevrátí,“ vysvětluje vedoucí provozu farmy Jan Fučík.
Chráníme občany, odmítá skleník zastupitelstvo Tlučné
Na čerstvou zeleninu za nízké ceny se snažil nalákat investor také obyvatele Tlučné u Plzně. Obří skleník tam firma chtěla postavit na nejvyšším místě obce, takzvaném milíři po těžbě černého uhlí, ovšem neuspěla.
Nejprve společnost na místě postavila malý testovací skleník. „Výsledek se nám líbil, takže jsme se dohodli, že skleník zvětšíme,“ popsal obchodní ředitel Pilsen Technologies Vít Pejčoch. Projekt měl zabrat 42 tisící metrů čtverečních.
Zastupitelstvo Tlučné ale záměr firmy jednohlasně odmítlo. „Naší povinností je chránit veřejný zájem našich občanů,“ zdůvodnil starosta obce Jan Opl (nez.). Negativa rozměrného skleníku by podle místostarosty Tlučné Oldřicha Rozšafného (nez.) pociťovali i obyvatelé okolních obcí Nýřany, Líně, Zbůch nebo Vejprnice.
Investor obavy veřejnosti klidní, projekt je podle něj technologicky na výši a není třeba se ničeho bát. Projekt obřího skleníku chce upravit a s obcí dále vyjednávat. Pokud však posunu nedosáhne, bude pro něj hledat jinou lokalitu.
