Most určený pro vozidla do 13 tun unesl k překvapení odborníků 460 tun zátěže

2 minuty
Most k překvapení odborníků extrémní zatížení vydržel
Zdroj: ČT24

Vědci podrobili vysloužilý most v Petrově nad Desnou extrémní zátěžové zkoušce. Postupně na něj navršili bezmála 460 tun panelů a štěrku. Most ale k překvapení odborníků vydržel bez úhony. Podle propočtů se přitom více než 100 let stará železná mostní konstrukce, po které mohla jezdit vozidla do 13 tun, měla pod tíhou stovek tun zhroutit na připravené pilíře. Na destrukci mělo stačit i poloviční zatížení. Naměřené výsledky pomůžou v budoucnu při výstavbě nových mostů.

Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Rýdla zátěžová zkouška prokázala, že měl most dobrou údržbu. Zároveň se podle něj velmi osvědčil efekt dodatečného zpevnění, který byl na mostě poprvé testován.

Experti z Fakulty stavební ČVUT a odborníci z ŘSD na mostě v Petrově nad Desnou zkoušeli novou technologii SMA, což jsou speciální ocelové materiály s tvarovou pamětí.

„Jedná se o první reálné použití SMA na mostní konstrukci na světě,“ uvedl Pavel Ryjáček z Fakulty stavební ČVUT. Speciální ocel přimontovaná na nosnou konstrukci se při zahřátí smrští a zachová si získaný tvar.

„Je to technologie, která dodatečně vnáší do nosné konstrukce předpětí,“ upřesnil Jiří Hlavatý z ŘSD, podle kterého tak lze zpevnit konstrukci mostu a zvýšit její únosnost. Nová technologie by díky tomu mohla být využita při opravách mostů.

Podle pamětníků most unesl i sovětské tanky v roce 1968

Starý ocelový most s příhradovou konstrukcí v Petrově nad Desnou byl kvůli havarijnímu stavu určen k demolici. Vědci z Fakulty stavební ČVUT na mostě pracovali už od začátku dubna, kdy zahájili dlouhodobý monitoring jeho konstrukce a provedli řadu měření, včetně statických a dynamických zatěžovacích zkoušek.

V úterý pak začalo závěrečné zatěžování mostu pomocí silničních panelů a ve středu i pomocí vaků naplněných štěrkem. Vědci prostřednictvím speciálních optických přístrojů průběžně měřili parametry stále zatíženějšího mostu, aby zjistili jeho skutečnou únosnost.

Data získaná při statické zatěžovací zkoušce budou analyzovat několik měsíců. Ve čtvrtek bude zátěž z mostu odstraněna a dělníci zahájí jeho demolici.

Most v Petrově nad Desnou s ocelovou konstrukcí pochází z roku 1906, široký je necelých osm metrů a na délku měří přes 33 metrů. Podle místních pamětníků byl most velmi bytelný a bez problémů unesl i sovětské tanky, které přes něj v roce 1968 projížděly.

Letos ho ale nahradí nový železobetonový most. Po dobu jeho výstavby bude doprava v Petrově nad Desnou vedena po objízdných trasách, na kterých byla vybudována tři provizorní přemostění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reforma dávek počítá se zmrazením životního minima uprchlíků z Ukrajiny

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400 tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
před 9 mminutami

Lidé hazardují přecházením kolejí

S přecházením přes koleje na zakázaných úsecích se setkávají strojvůdci dennodenně. Jen za poslední týdny zachytily kamery v obcích nebo ve vlacích desítky případů. Za takový hazard hrozí pokuta až deset tisíc korun. Správa železnic přitom ročně do zabezpečení kolejiště investuje miliardy.
před 2 hhodinami

Hrady a zámky se zaměří na zdobení kraslic i původní odkaz Velikonoc

Některé hrady a zámky ve svém programu zohledňují Velikonoce. Třeba Karlštejn poprvé zve děti na velikonoční dílničky. A zatímco Konopiště sází na původní význam svátků, Žďár nad Sázavou na téma znovuzrození a Valtice podpoří skláře. Kromě velikonočních akcí hrady a zámky odhalují také novinky pro celou sezonu. Některé památky se plně otevřou návštěvníkům v sobotu 5. dubna, někde už sezona začala.
před 3 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 3 hhodinami

Snímek Brácha upozorňuje na šikanu na školách

Závažným společenským tématem nejen na školách zůstává šikana. Podle dat školní inspekce se minimálně jedním případem ponižování a deptání za poslední tři roky zabývalo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Na problém upozorňuje také nový film Brácha, který ukazuje, jak vztahy mezi náctiletými mohou skončit tragédií.
před 4 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 12 hhodinami

Při vývoji dronů hraje stále důležitější roli umělá inteligence

Role umělé inteligence (AI) je stále podstatnější i při vývoji dronů pro vojenské či civilní účely. S její pomocí umí bezpilotní letouny mapovat území a vytvořit 3D modely. Zařízení dokáže udělat věrný obraz území zcela autonomně a bez nutnosti GPS. Dronům na zemi pak asistují roboti, kteří hledají například ztracené lidi nebo nepřátelskou techniku. Pracovat s drony, které využívají AI, plánuje i česká armáda. Mohly by jí pomoci kupříkladu detekovat nepřítele.
před 14 hhodinami
Načítání...