Opoziční strany se chtějí v úterý na společném jednání rozhodnout, zda vyvolají hlasování o nedůvěře vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). K jejímu případnému pádu se ale strany musí spojit nejen mezi sebou, ale na svou stranu potřebují dostat i některé poslance z ČSSD nebo KSČM. Sociální demokraté přitom opakují, že k odchodu z vlády nevidí důvod. SPD vládu sice nepodpoří, ale z jiných důvodů než zbytek opozice.
Opozice i kabinet vzhlížejí k úterý. Má být jasno, jestli si vláda udrží důvěru
Události: Opozice i vláda čekají na úterý (zdroj: ČT24)
K jednacímu stolu zve některé parlamentní strany ODS. Její předseda Petr Fiala přiznává, že nyní většinu pro vyslovení nedůvěry nemají, situaci kolem možného střetu zájmů premiéra Babiše ale považuje za tak vážnou, že podle něj pokus o shození vlády musí proběhnout.
Společné jednání je plánované na úterý. Pokud bude úspěšné, mohlo by na hlasování o nedůvěře dojít už v příštím týdnu. „Předpokládám, že se v úterý domluvíme i na harmonogramu a na tom, kdy předložíme podpisy, aby byla schůze svolána,“ věří Fiala.
Pokud by vláda důvěru sněmovny nezískala, má Fiala řešení. „Politicky správné by bylo, že by tato vláda pokračovala na stejném půdorysu s jiným premiérem,“ řekl Fiala v pořadu Týden v politice.
Harmonogram možného hlasování o nedůvěře vládě
Šéf ODS chce znát i názor SPD a koaliční sociální demokracie. „Jana Hamáčka a Tomia Okamury se chci zeptat, jestli vládu podporují bezvýhradně. To jsou strany, na kterých Babiš ve sněmovně stojí. Taky jsem jim veřejně položil některé otázky, třeba může-li mít Česká republika premiéra, který je obviněn, a jestli jejich podpora tvrdá i po auditech, jestli mají občané platit Babišovo podnikání,“ zdůraznil s tím, že považuje za důležité poukázat na to, kdo Babiše přímo podporuje.
„Jsme přesvědčeni, že kolem premiéra je tolik problémů, že nemůže vykonávat svoji funkci. Zřejmě ani ČSSD, ani SPD takový názor nemají,“ zhodnotil Fiala dosavadní reakce obou stran. O komunistech, kteří vládu tolerují, se nezmínil. „Schválně o nich nemluvím, protože KSČM je dnes neoddělitelná od hnutí ANO,“ řekl s odkazem na požadavek komunistů zdanit církevní restituce, který vláda i další poslanci ve sněmovně podpořili.
Týden v politice: Okamura a Fiala o plánu na vyslovení nedůvěry vládě (zdroj: ČT24)
Okamura: Opozice nechce jednat s námi, my s ní
Na jednání svolané ODS ale nejspíš nedorazí zástupci bloku Tomia Okamury. „ODS se nás snaží s takzvaným demagogickým blokem zatahovat do svých hrátek. Přece říkali, že nikdy nebudou s SPD jednat, říkají to neustále dva roky,“ vzkázal Okamura.
Vadí mu, že pozvánku nedostal přímo. „Výzva zazněla na tiskové konferenci, takže byla určena novinářům. To se v seriózní společnosti nedělá. Musím na rovinu říct, že SPD nepotřebuje a nikdy nebude poslouchat rady Kalouska, Fialy a Bartoše,“ zdůraznil šéf SPD.
Jednat nehodlá ani s premiérem Babišem. Při případném hlasování ale jeho poslanci budou proti dalšímu pokračování vlády. „Dokud bude ve vládě ČSSD, tak my jsme vládě ČSSD nikdy důvěru nedali,“ prohlásil Okamura s tím, že pokud kabinet padne, za nejlepší variantu předpokládá vytvoření odbornické formace, která by prosazovala i program SPD.
Situace kolem premiéra Babiše Okamurovi nevadí tolik jako vládní angažmá sociálních demokratů. „Ať určené orgány předloží finální závěrečnou zprávu, zda se něco stalo v rozporu se zákonem, nebo nestalo. Na základě toho budeme postupovat. Ctím presumpci neviny, na mě se také pořád útočí, a přitom jsem čistý jako lilie,“ prohlásil.
ČSSD nejspíš zatím ve vládě zůstane
Koncem týdne už o možné podpoře návrhu na vyslovení nedůvěry jednal předseda Pirátů Ivan Bartoš s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. Podle Hamáčka ale stále platí, že koaliční projekt zatím podporu Lidového domu má.
„Sociální demokracie si musí vyhodnotit, zda ten důvod, pro který šla do vlády, tedy aby plnila program, tak zda stále platí, zda je relevantní, zda práce našich ministrů není zastiňována aktuálními problémy kolem pana premiéra,“ odpověděl předseda sociální demokracie.
Také statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka v neděli uvedl, že ČSSD zůstane ve vládní koalici s hnutím ANO, dokud to bude možné. Vládu by opustila v případě odsouzení premiéra a zvažovat to začne, pokud by kauzy ministerského předsedy překryly smysl fungování kabinetu. Odpověděl tím na řečnickou otázku předsedy Starostů Víta Rakušana, který se ptal na hranice sebeúcty ČSSD.
Onderka také poznamenal, že jeho strana nechce odchodem z vlády vyklidit pole pro Okamurovo hnutí. „Buď ČSSD bude sedět v této vládě, nebo tam bude sedět pan Okamura,“ uvedl.
O vztahu s Babišem má ČSSD mluvit v úterý večer
Koaliční lídří se sejdou podobně jako opozice v úterý. Hledat chtějí odpovědi na otázku, jaké zákony jsou pro ně zásadní, a zaznít by mělo rovněž potvrzení, že sociální demokracie ve vládě zůstává a podpoří ji při hlasování ve sněmovně.
„Opozice musí počítat s tím, že sociální demokracie, když funguje v koalici, nemůže podpořit jejich návrh, protože by hlasovali proti svým ministrům. Pokud bude ČSSD zpochybňovat tuto vládu, tak při jednání s hnutím ANO,“ dodal Onderka.
To by se ještě mohlo změnit po jednání předsednictva ČSSD, které se sejde až v pátek. Podle Hamáčka musí strana zhodnotit, zda premiérovy kauzy nezastínily práci ministrů. „To je věc, o které diskutujeme interně. Žádný konečný termín není,“ řekl.
Babiš zvažuje setkání s prezidentem
S podporou sociálních demokratů ovšem premiér Babiš počítá: „Předpokládám, že poslanci hnutí ANO a ČSSD – když jsme podepsali koaliční smlouvu – nebudou chtít vládu položit.“
Sám by chtěl jednat s prezidentem Milošem Zemanem a nevyloučil, že o schůzku skutečně požádá. Kromě hlasování o nedůvěře s ním chce mluvit i o situaci na ministerstvu kultury, protože sociální demokraty zneklidňuje fakt, že Zeman zatím šéfa resortu nevyměnil.
Ostatní opoziční strany mají jasno. Zatím se ale mohou ve sněmovně spolehnout pouze na 87 hlasů, k vyslovení nedůvěry jich ale potřebují 101. Pokud strany nezískají další poslance, pak Babišova vláda hlasování o nedůvěře přečká stejně jako loni v listopadu.
Vůbec nejvyššímu počtu těchto hlasování čelily pravicové vlády mezi lety 2006 a 2013. Hlasování ale vedlo k úspěchu opozice zatím pouze jednou; v březnu 2009 tímto způsobem skončila druhá vláda premiéra Mirka Topolánka. Stalo se tak v polovině českého předsednictví Radě Evropské unie a ve zbytku volebního období vládl úřednický kabinet premiéra Jana Fischera.