Předseda sociální demokracie Jan Hamáček nevidí důvod, proč by měla jeho strana odejít z vlády. Nešla do ní, aby řešila problémy hnutí ANO, ale aby prosazovala sociálnědemokratický program, řekl. Hamáček se také odmítl setkat s lídry opozičních stran, k čemuž jeho a předsedu SPD Tomia Okamuru opozice ve středu vyzvala. Hamáček uvedl, že chce budoucnost ČSSD řešit interně. Šéf menší vládní strany ovšem přivítal rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu neproplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017. Hamáček to řekl po jednání stranického grémia.
„My jsme tam (do vlády) šli proto, abychom prosazovali náš volební program, a troufnu si říci, že se nám celá řada věcí podařila. Důvod, proč jsme šli do vlády, tady stále je, a pokud se nám bude dařit naše priority prosazovat, nevidíme důvod, abychom z vlády odcházeli,“ řekl Hamáček. Na grémiu podle něj od nikoho návrh na odchod z kabinetu nezazněl.
„Limity vládní spolupráce jsou jasně dány koaliční smlouvou. Jsou tak silné, že dochází někdy k velice rušným debatám ve smyslu koaličního jednání, například o financování záležitostí, které jsou v gesci ministryně práce a sociálních věcí (Jany Maláčové),“ doplnil první místopředseda ČSSD Roman Onderka.
„My jsme do vlády nevstoupili proto, že máme rádi Andreje Babiše, nevstoupili jsme tam proto, že tam máme být nějaká rohožka, o kterou si někdo bude otírat nohy. Vstoupili jsme tam proto, že chceme zlepšit život obyčejných lidí,“ dodal.
Ke společnému jednání vyzvali ve středu sociální demokraty zástupci opozičních stran. Lídři ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN chtěli s Hamáčkem a Okamurou mluvit o jejich mantinelech spolupráce s ANO a o tom, jak by se strany zachovaly v případě, že by byl Babiš obžalován. Okamury se chce opozice dále ptát, zda má SPD ambici nahradit ČSSD ve vládě. V úvahu totiž podle opozice připadá hlasování o nedůvěře vládě.
„Pokud se máme bavit o budoucnosti sociální demokracie, tak o ní bude rozhodovat sociální demokracie a její vedení, nikoli kolegové z opozice. Mají celou řadu možností, jak dát najevo, že s vládou nesouhlasí, ale nevidím důvod, proč bych se s nimi měl radit nebo jim měl říkat, jak dál půjde sociální demokracie,“ řekl Hamáček. „Nás čeká 21. června předsednictvo strany, na kterém budeme samozřejmě hovořit, jak dál,“ dodal.
Okamura vzkázal, že žádné oficiální pozvání ke schůzce nedostal a že se s dalšími opozičními stranami scházet nehodlá.
Hamáček přivítal, že zemědělský fond přestal vyplácet dotace Agrofertu a firmě ministra Tomana
Opozice výzvou ke společnému setkání reagovala na návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů předsedy vlády Babiše. Podle návrhu, který zveřejnila média, má premiér nadále vliv na koncern Agrofert, který vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Do Česka následně poslala Komise i návrh závěrečné zprávy zbývajícího auditu kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Babiše. Tento audit by se měl týkat zemědělských dotací pro holding Agrofert.
V reakci na to Státní zemědělský intervenční fond ve čtvrtek oznámil, že nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), a to od 2. srpna 2018.
„Vnímám krok ministerstva zemědělství jako krok z hlediska prevence či opatrnosti, aby bylo jasné, že nemůže dojít k dalším problémům. Je na dalších resortech, jak se rozhodnou, a nesou za to svoji odpovědnost. Já krok ministerstva zemědělství vnímám jako správný,“ řekl předseda sociální demokracie Hamáček. Jeho poslanci nicméně v úterý ve sněmovně nehlasovali pro výzvu opozice, aby vláda zajistila okamžité přerušení vyplácení nenárokových dotací z unijních programů EU firmám ze skupiny Agrofert.
Babiš v úterý i ve středu opakovaně označil návrh auditní zprávy za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a kvůli jeho bývalé skupině Agrofert se žádné evropské dotace vracet nebudou. Česko čeká na oficiální překlad závěrečných zpráv obou auditů, pak bude mít dva měsíce na reakci a sepsání připomínek.
Babiš by se měl s demonstranty sejít, navrhuje Hamáček
Premiér by se podle Hamáčka měl sejít s organizátory opakovaných demonstrací, které vybízejí k demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a předsedy vlády. „Pokládal bych za vhodné, kdyby se pan předseda vlády, stejně jako se scházel se zástupci Rekonstrukce státu či dalšími, sešel s organizátory demonstrací a aby spolu komunikovali,“ uvedl.
„V první fázi je důležité vyslat signál lidem, že jejich názor politici vnímají. Ten signál podle mého názoru je, že se s nimi pan premiér sejde. Jakou to bude mít formu, opravdu nemusíme teď řešit,“ doplnil Hamáček.
„Není normální, aby probíhal dialog mezi premiérem a nespokojenou veřejností tak, že si to vzkazují od pultíku ve sněmovně na Václavské náměstí. Takový dialog není možný a doufám, že si to premiér uvědomí,“ dodal první místopředseda ČSSD Onderka.
Babiš ale ve středu uvedl, že lidé v ulicích protestují proti lžím. S předsedou spolku Milion chvilek Mikulášem Minářem, který Babiše vyzval k televiznímu duelu, se premiér odmítl setkat. „Pan Minář se akorát potřebuje zviditelňovat mediálně, to není pro mě partner,“ prohlásil Babiš.
ČSSD podpoří vyjmutí některých sociálních služeb z EET
Hamáček ve čtvrtek rovněž řekl, že poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z elektronické evidence tržeb (EET), jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS.
„Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, které by ve finále pravděpodobně zaplatil buď stát, nebo kraje, nebo ti, kteří hradí sociální služby,“ řekl šéf sociální demokracie.
„Není to žádný fatální spor v koalici. My rozhodně nebudeme hlasovat proti zákonu o EET, protože to je koaliční priorita, ale v tomto případě jsme pokládali za důležité na tu problematiku upozornit,“ doplnil.
Sněmovna o rozšíření EET na další obory podnikání ve středu opět nerozhodla. Poté, co ČSSD oznámila, že podpoří vynětí některých sociálních služeb, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdříve v pátek. Koaliční smlouva totiž uvádí, že případné podpoře pozměňovacích návrhů má předcházet vzájemná dohoda. To se ve středu nestalo, špičky vládních stran spolu jednaly později. Premiér Babiš i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) krok sociální demokracie označily za věc, která odporuje koaliční dohodě.
Strany se neshodnou ani na tom, z jakých peněz stát pošle na sociální služby požadované dvě miliardy. Maláčová chce přes nesouhlas ministerstva financí v pondělí požádat o 1,5 miliardy z rozpočtové rezervy, Schillerová tvrdí, že na to má dost nespotřebovaných peněz ve své kapitole.
