Policie podle Ústavního soudu porušila práva ženy, která chtěla před pěti lety protestovat proti Prague Pride. Policisté ženu k trase pochodu nepustili, ta poté neúspěšně žádala o náhradu újmy. Případ, který obecné soudy již uzavřely, tak znovu začíná. Ústavní soud zároveň rozhodoval také o stížnosti proti způsobu, kterým policie vyzvěděla ze sociální sítě informace o chystaných protestech proti pochodu. V této části ale policisty podpořil.
Městský soud v Praze musí znovu rozhodnout o žalobě, kterou žádala odpůrkyně pochodu Prague Pride dvacetitisícovou satisfakci za to, že ji policie v roce 2014 nepustila k trase pochodu. Policisté měli tehdy obavy, že průvod naruší pravicoví extremisté, a chtěli předejít konfliktům. Na trasu průvodu nepustili více lidí.
Obvodní soud pro Prahu 7 původně rozhodl, že policie postupovala správně. Vykázání odpůrců Prague Pride z trasy pochodu připodobnil k situaci, kdy od sebe odděluje sympatizanty krajní pravice a krajní levice, u kterých existuje bezprostřední nebezpečí vzájemného střetu. Šlo prý o opatření, jehož cílem bylo udržet veřejný pořádek a zabránit násilí. Verdikt pak potvrdil i odvolací městský soud.
Žena ale nyní uspěla s ústavní stížností, ve které uvedla, že neměla v úmyslu vystoupit proti průvodu násilně, ale jen verbálně. Podle ústavních soudců přitom má policie právo nařídit člověku, aby nevstupoval na konkrétní místo, pouze tehdy, když reaguje na konkrétní jednání daného člověka, anebo má důvodné podezření, že má v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Náznaky, které měla policie před Prague Pride, k tomu podle soudu zjevně nestačily.
„Policie určité informace měla, ale soudy dostatečně nezjistily takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že stěžovatelka měla v úmyslu vystoupit proti shromáždění násilně, vyhrožovat násilím či zasáhnout do svobody účastníků pochodu svobodně se shromažďovat,“ řekl soudce zpravodaj Josef Fiala.
Policie smí získat ze sociální sítě neveřejné informace
Ústavní stížnost se kromě samotného znemožnění protestu proti pochodu Prague Pride zabývala způsobem, kterým se o něm policisté dozvěděli. Šlo totiž o neveřejnou komunikaci na sociální síti. Podle pisatelky stížnosti jde o nepřípustný důkaz, odkázala na starší nález Ústavního soudu, kdy svědek policii soukromou komunikaci zpřístupnil, existovaly však pochyby o dobrovolnosti.
V tomto případě to ale bylo podle Ústavního soudu jinak. Soudci se domnívají, že policie může použít takzvané podpůrné operativně pátrací prostředky, například informátora, který má přístup k soukromému profilu či stránce na sociální síti, nebo služební profil se zastřenou identitou.
„To, že původce informace neví, že mezi subjekty, jimž informaci poskytuje, je policejní informátor, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora,“ konstatoval soudce Fiala.
Prague Pride je akcí na podporu sexuálních menšin. V roce 2014 se průvodu, který je jejím vrcholem, zúčastnilo asi patnáct až sedmnáct tisíc lidí. Policie zadržela patnáct protestujících. Prahou souběžně s průvodem hrdosti homosexuálů prošel průvod Mladých křesťanských demokratů.
