V hrobě pod svatovítskou rotundou není kníže Bořivoj. Vědci přišli na to, že ve vedlejším hrobě leží žena

Objev, který může pozměnit pohled na ranou českou historii, učinili vědci pod Pražským hradem. Při výzkumu hrobů pod bývalou svatovítskou rotundou vyloučili, že by v jednom z nich ležel nejstarší historicky doložený Přemyslovec, tedy kníže Bořivoj. Při zkoumání kosterních pozůstatků ze sousedního hrobu se totiž ukázalo, že v něm leží žena. Objevu se v pořadu  Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: V hrobě pod svatovítskou rotundou není kníže Bořivoj

Historici se sto let domnívali, že v hrobech označovaných jako K1 a K2 pod někdejší rotundou sv. Víta na Pražském hradě ležel kníže Bořivoj a jeho vnuk Boleslav I. Teď se ale ukázalo, že to tak není.

Nejprve domnělou jistotou otřásli archeologové, kteří upozornili, že jsou skelety hrobů z materiálu, který se v době prvních Přemyslovců na konci 10. století ještě nepoužíval.

Výzkum DNA pak vyvrátil, že by v hrobě K1 ležel kníže Bořivoj. „Antropologicky a geneticky bylo prokázáno, že v K1 leží muž, ale k všeobecnému překvapení z holenní kosti v K2 detekoval genetik Daniel Vaněk dva chromozomy X. To znamená, že jde o ženu,“ upozornil autor reportáže David Vondráček.

Že by vedle ženy ležel Bořivoj, je vyloučeno proto, že jeho manželka svatá Ludmila je průkazně pohřbena jinde, totiž v bazilice svatého Jiří. Přesto podle dalších zjištění vědců pod rotundou opravdu spočinuli Přemyslovci, muž a žena, ale až knížata v dalších generacích.

Jako jedna z nejpravděpodobnějších hypotéz se archeologům jeví, že by holenní kost z hrobu K2 mohla patřit západofranské kněžně Emmě a že v hrobě K1 může odpočívat její manžel Boleslav II. U tohoto příslušníka Přemyslovců se dá předpokládat, že měl více žen a ta poslední byla právě kněžna Emma. Genetické sondy nedokázaly v případě hrobů K1 a K2 zjistit více než pohlaví.

Přemyslovci v sobě měli keltsko-germánské kořeny

Odborníci se také pokusili vypátrat předky Přemyslovců. Panuje totiž prakticky 100% přesvědčení, že konkrétní DNA v takzvané mužské linii Y, kterou se podařilo detekovat z kostí na druhém nádvoří Pražského hradu, patří knížeti Spytihněvovi, což byl strýc sv. Václava. Výzkum pak ukázal, že všichni Přemyslovci od Bořivoje až k Václavovi III., který je poslední z dynastie, mají R1B chromozom.

„U současné populace nalezneme největší koncentraci osob s haploskupinou R1B v západní Evropě a na britských ostrovech. A do této oblasti se také predikuje, že toto bylo místo, kde haploskupina R1B vznikla. Tady ti lidé přežívali a odtud se potom rozšiřovali dále do Evropy,“ popisuje genetik Daniel Vaněk. Podle něj je typická pro Germány a Kelty, proto se nazývá keltsko-germánská skupina.

Zakladatelé našeho státu tak v sobě měli keltsko-germánské kořeny. A přibližně 26 procent současného českého obyvatelstva má podobný původ jako svatý Václav. Co se týče zastoupení haploskupiny R1B v české populaci, tak je druhá nejpočetnější. Větší zastoupení má jen skupina východoevropská, které se někdy říká slovanská. Tu má přibližně 37 % lidí v Česku.