S myšlenkou Kbelík vody přišla původně skupina maminek s dětmi z Prahy. Vadilo jim sucho a zajímalo je, kolik vody za den lidé dokážou „nachytat“ do kbelíku. Tou pak začaly zalévat stromy a trávníky před svými domy. Tři týdny od výzvy na sociálních sítích se k iniciativě připojilo 2700 lidí z celého Česka. Ohlasy vzbudil Kbelík vody i na Slovensku nebo třeba ve Švýcarsku.
Skupině maminek z Prahy vadilo sucho a usychající zeleň na jejich sídlištích. Z toho důvodu založily iniciativu #Kbelíkvody. K nápadu se za tři týdny od založení stránky na Facebooku připojilo 2700 lidí z celé republiky a tím to neskončilo. „Máme ohlasy ze Slovenska, od krajanů ze Švýcarska, Německa, Anglie. Jde to mnohem dále, než sami tušíme,“ vysvětlila jedna ze zakladatelek iniciativy Jana Girgašová.
Kbelík vody funguje na jednoduchém principu – sbírání čisté vody v průběhu dne do kbelíku a poté její vylití ke stromu nebo na trávník na veřejném prostranství. „Inspirací mi byl jeden článek na blogu, díky kterému mě napadlo vyzkoušet, kolik ‚čisté‘ vody za den nachytám do kbelíku. A tak jsme s kamarádkami zjistily, jak moc vody odtéká zbytečně do kanálu, a přitom bychom mohly jednoduše zalít tou vodou hynoucí stromy a keře kolem domu,“ popsala začátky Jana Girgašová.
Po prvním zalévání založily obecnou výzvu na Facebooku. „Došlo nám, že abychom opravdu pomohli, musí nás být na sídlišti víc,“ podotkla jedna ze zakladatelek projektu. Lidé na sociální síti nápad ocenili. „Opravdu to není žádná věda. Prostě jednoduchá cesta, ale žijeme v tak zaběhlých stereotypech, že spoustu z nás to dosud nenapadlo,“ míní členka iniciativy.
Se sbíráním vody můžou lidé začít hned ráno v koupelně a do připravené mísy chytat vodu, která jinak volně odtéká během mytí obličeje a čištění zubů. Další vodu lze podle Jany Girgašové zachytit například při oplachování ovoce a zeleniny. „Možností je spousta, jako například nedopitá voda ze skleniček, stará voda z varné konvice. Hlavní pravidlo je, aby ve vodě nebyla sůl, olej, chemikálie,“ dodala Girgašová.
Iniciátorky Kbelíku vody doufají, že se jim nakonec podaří změnit myšlení lidí. „Kbelíkování neznamená, že přestanou vedra a období sucha, ale umožní přežít aspoň části zeleně kolem nás. Jakmile jednou začnete sbírat vodu do kbelíku, začnete si i uvědomovat, že jste dřív pouštěli vodu zbytečně dlouho. Začnete šetřit vodou a tím i peníze,“ podotkla jedna ze zakladatelek iniciativy.
S Kbelíkem vody chtějí zakladatelky v létě oslovovat spolky zaměřené na přírodu, lesní školky, starosty měst a obcí či komunitní a rodinná centra. Nejvíce se podle Jany Girgašové zapojují maminky s dětmi, které také myšlenku šíří dál. „Do projektu se připojili i muži – akvaristi, kteří mají cit pro přírodu. A to nemluvím o několika kavárnách a bistrech, které řešily, jestli mohou zalévat vodou po vyplachování pivních potrubí a podobně,“ uzavřela spoluzakladatelka Kbelíku vody.
