Představitelé normalizační moci nechali v roce 1969 násilně rozehnat připomínku osvobození Plzně americkou armádou. Šlo o první velký zásah Veřejné bezpečnosti proti lidem po okupaci v srpnu 1968 a také o první signál, jak bude na případné projevy nespokojenosti reagovat nové vedení komunistické strany v čele s Gustávem Husákem.
Před 50 lety si lidé chtěli připomenout osvobození Plzně americkou armádou. Komunisti je rozehnali
Události ČT: Potlačené květnové oslavy v Plzni (zdroj: ČT24)
Tisíce lidí zpívaly 5. května 1968 v Plzni americkou hymnu a mohly si poprvé po dvaceti letech veřejně připomenout kapitolu, kterou chtěli komunisté vymazat z historie. O rok později už se v plzeňských ulicích americké vlajky objevit nesměly.
„Tady bylo velké množství policajtů a začali kontrolovat lidi. Jak měli americkou vlaječku nebo auto jak mělo americkou vlaječku, tak je stavěli, perlustrovali, vlaječky sundávali,“ říká pamětník události Alan Koukal.
V roce 1969 se sešly až dva tisíce lidí
Přesto se v podvečer na místě, kde mezi lety 1947 až 1951 stával základní kámen pomníku osvobození americkou armádou, sešlo kolem patnácti set lidí. Někteří pokládali na trávník květiny a americké vlaječky. „Přijel zástupce náčelníka Veřejné bezpečnosti v Plzni major Boháč a megafonem těm lidem oznámil, aby se rozešli, že tato akce není v žádném případě povolená,“ uvádí badatel a publicista Zdeněk Roučka.
Když lidé na výzvu k rozchodu nereagovali, přišel rozkaz k použití síly. „Seshora začala sjíždět dolů V3Ska a na ní milicionáři. No, tak jsme zpozorněli. A jak V3Ska zastavila, milicionáři vyskákali, tak my už jsme utíkali,“ popisuje v dokumentu Díky, Ameriko! účastník demonstrace Pavel Ottys.
Za dvě hodiny se ale na místě sešly znovu asi dva tisíce lidí a příslušníci Veřejné bezpečnosti vytáhli obušky. „Měli tam dvě vodní děla, jedno použili. Snažili se ty lidi rozehnat, což se jim celkem podařilo,“ dodává Koukal. Podle Roučky bylo zadrženo 24 lidí a jeden člověk skončil ve vazbě.
Připomínka amerického osvobození tak na dalších dvacet let utichla. Jak však uvádí Jiří Plzák, který pořídil fotografie z demonstrace 5. května 1969, vždy se našel někdo, kdo k bývalému základnímu kameni památníku položil květinu, a to navzdory tomu, že se místo hlídalo.
Potlačené oslavy osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1969
Jak bude normalizační režim postupovat proti svým odpůrcům, naplno ukázal o pár měsíců později v srpnu 1969 na první výročí sovětské okupace. Nasazena byla i armáda a zabito pět demonstrantů. Parlament v čele s Alexandrem Dubčekem pak narychlo přijal takzvaný pendrekový zákon.
Přitažlivé místo
Plzeňský památník Díky, Ameriko! připomínající od roku 1995 osvobození města americkou armádou má pozoruhodnou historii. V roce 1947 tu byl položen jeho základní kámen, komunisté se ale po převratu v únoru 1948 k Američanům nehlásili. V květnu téhož roku to při oficiálních oslavách osvobození města naštvalo přihlížející.
„(…) Ti vzpurní studenti, když zjistili, že tady nevisí americká vlajka, ani během toho projevu se o americké armádě nemluvilo, tak začali vzpurně mávat papírovými americkými vlaječkami a pak se přesunuli po jedenácté hodině k základnímu kameni,“ připomíná Roučka.
Reportéři ČT: Historie plzeňského památníku (zdroj: ČT24)
Lidé pak plochu u základního kamene pokryli kytkami a americkými vlajkami. „V naší republice nebudeme škodit Americe. Chceme demokracii!“ ozývalo se mimo jiné ze shromážděného davu. Celkem bylo podle Roučky 5. a 6. května zadrženo kolem 70 až 80 lidí. Vesměs šlo o studenty, ale byli mezi nimi i dělníci. Kytky a vlajky na místě vydržely jen krátce, komunisté je nechali odvézt pryč.
Samotný základní kámen se později nechal zakrýt, ani to však nestačilo, a tak ho 13. března 1951 pracovníci technických služeb vykopali a odvezli. Místo ale i nadále přitahovalo a stalo se dějištěm protirežimních protestů, které se odehrály v roce 1953 po měnové reformě. Opět ožilo, jak už bylo zmíněno, až v letech 1968 a 1969. Na oslavy osvobození Američany si Plzeň musela počkat dalších dvacet let až do roku 1990, kdy prezident Václav Havel poklepal na nový základní kámen.