Nad lidskými právy bude bdít Helena Válková. Vláda ji jmenovala zmocněnkyní

Helena Válková (ANO) je novou zmocněnkyní pro lidská práva. Její jmenování schválila vláda. Válková předeslala, že se bude soustředit na ohrožené děti, seniory a sociálně či zdravotně znevýhodněné lidi. Současně s novou funkcí bude vykonávat i tu stávající – zůstane tedy poslankyní. Pravicová opozice výběr Válkové kritizovala.

Helena Válková
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

„Mojí prioritou bude chránit a prosazovat práva tradičních skupin, které jsou ohrožené tím, že jejich práva nejsou uplatňována – jako jsou děti, senioři, handicapovaní,“ řekla ČTK Válková.

Zabývat se bude opatrovnickými řízeními, chce se zaměřit i na délku soudních řízení. „Když už se to dostane před soudy, musí postupovat rychleji, jednoznačněji a fundovaněji. A k tomu, aby takhle mohly postupovat, se musí vytvořit jiný systém opatrovnického soudnictví,“ míní Válková.

Zajímá ji i téma rovnosti žen a mužů, zejména problematika domácího násilí a jeho prevence. „Zaměřím se také na podporu národnostních menšin, například v podobě rozvoje česko-německých a česko-polských škol,“ uvedla.

Vysvětlovat chce Válková takzvanou Istanbulskou úmluvu a její dopady na Českou republiku. Podle nové zmocněnkyně vláda vysvětlování zanedbala a dokument, který posiluje ochranu žen a zranitelných osob, Česko neohrožuje. „Je otázka, kolik mi dá vláda času vysvětlit občanům konkrétní nejasné, sporné body a zda budou oblasti natolik iritující pro veřejnost, že to bude vyžadovat předchozí legislativní zásah,“ uvedla Válková. Úmluvu by se podepsat nebála. Míní, že by ji dolní komora mohla ratifikovat.

Mezi její priority zato nepatří mimo jiné prosazování možnosti manželství pro všechny, tedy i pro homosexuály. Ve sněmovně jsou nyní dvě předlohy. Novela občanského zákoníku s možností manželství pro všechny a ústavní změna ukotvení manželství jako svazku muže a ženy. „Jsou tam dva tábory, takže bych chtěla zůstat v tomto ohledu neutrální,“ řekla zmocněnkyně. Neví prý, čí práva by v tomto případě měla víc hájit. Mrzí ji, že není celostátní referendum, které by o této otázce mohlo rozhodovat.

Podle místopředsedy TOP 09 vláda vysílá signál, že kabinet lidská práva nezajímají

Jmenování Heleny Válkové zmocněnkyní pro lidská práva se oproti původnímu předpokladu o týden zdrželo. Vyžádal si to vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který chtěl, aby Válková na jednání vlády přišla a ministrům řekla, jak skloubí práci zmocněnkyně s výkonem poslaneckého mandátu a funkcí předsedkyně petičního výboru sněmovny.

Nominantka premiéra Andreje Babiše (ANO) míní, že její práce ve sněmovně je pro funkci zmocněnkyně vhodným základem, protože se v petičním výboru setkává s podobnou problematikou.

Podle senátora a místopředsedy TOP 09 Tomáše Czernina však vláda výběrem Válkové říká, že ji problematika lidských práv nezajímá. „Stačí si vzpomenout na výroky paní Válkové ještě ve funkci ministryně, když prohlásila, že ,v protektorátu se toho zas tolik nedělo'. Je velkým paradoxem, že je do rady vlády pro lidská práva jmenována bývalá členka komunistické strany, zatímco bývalý signatář Charty 77 Daniel Kroupa ji na protest opouští,“ prohlásil.

Kroupa svůj odchod z rady ohlásil hned poté, co se před deseti dny zpráva o
navržení Válkové do funkce objevila. Podle něj zmocněncem bývaly osobnosti, které v minulosti vystupovaly proti komunistickému režimu či se lidským právům věnovaly. Válkovou označil za normalizační komunistku, z níž se nyní stala „obhájkyně neobhajitelného“. Bývalá šéfka resortu spravedlnosti patří k zastáncům premiéra, který je stíhaný v kauze dotací pro farmu Čapí hnízdo. Válková teď řekla, že ji Kroupova rezignace mrzí. „Je to jeho svobodné rozhodnutí,“ uvedla. Podle ní s ní má Kroupa „očividně nějaký osobní problém“.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura se pak pozastavil nad tím, že ČSSD nakonec na jmenování Válkové přistoupila. „Další vítězství tvrdého vyjednavače Jana Hamáčka nad Andrejem Babišem. Jmenování Heleny Válkové vládní zmocněnkyní pro lidská práva blokoval celých sedm dní!“ napsal na Twitteru.

„Přesvědčila jsem je (členy vlády z ČSSD), že to (prosazování lidských práv) vlastně dělám, jenom z jiného úhlu. Svou činnost zintenzivním,“ reaguje Válková. Dodala, že chce vyvrátit svými činy názor, že Babišovu vládu lidská práva nezajímají.

Pochybnosti její jmenování vzbuzuje i u některých členů rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Důvodem je to, že nehlasovala pro vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku. „Vrhá to pochybnost na to, jak bude agendu (Romů) obhajovat,“ řekla členka rady Edita Stejskalová serveru Romea.cz. Podle ní by bylo vhodnější, kdyby zmocněnec neměl vazbu na politickou stranu.

„Její oblastí je trestní právo. Lidská práva jsou poměrně vzdálená oblast, a navíc poměrně rozsáhlá. Důležité podle nás je ale také to, nejen kdo bude zmocněncem, ale kdo bude na důležitých pozicích okolo na úřadu vlády,“ podotkla občanská členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Alica Sigmund Heráková.

Pozici vládního zmocněnce loni v červnu obnovil první Babišův kabinet. Do funkce pak jmenoval tehdejší náměstkyni úřadu vlády pro lidská práva Martinu Štěpánkovou. Ke konci března z pozice odešla. Post zmocněnce měly už dřívější vlády. Poprvé vznikl v roce 1998. Před Válkovou úřad zastávalo pět mužů a dvě ženy. Některé kabinety pak měly ministryni či ministra pro lidská práva.

Ministryně spravedlnosti Helena Válková
Profil

Helena Válková

Před vstupem do politiky působila rodačka z Chlumce nad Cidlinou Helena Válková jako expertka na právo a vysokoškolská pedagožka. Po studiích, která absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém a Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Po revoluci se podílela na přípravě reformy trestního zákonodárství, absolvovala studijně-výzkumný pobyt na Institutu Maxe Plancka a později začala vyučovat na vysokých školách v Česku.

Mezi lety 1999 a 2011 byla Helena Válková vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V roce 2009 byla dočasně odvolána z funkce, protože kritizovala poměry na fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za specifických okolností. Přednášela také na Právnické i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2006 získala profesuru na univerzitě v Trnavě. Zároveň vedla českou pobočku nakladatelství právnické a ekonomické literatury C. H. Beck.

Před rokem 1989 byla Helena Válková členkou KSČ, po revoluci se angažovala v Občanském fóru. Do politiky se vrátila v roce 2013, kdy úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny za ANO (členkou hnutí je od roku 2015) a za totéž hnutí se potom stala ministryní spravedlnosti. Zhruba po roce ve funkci skončila, ve sněmovně ale zůstala a křeslo udržela i ve volbách v roce 2017. O rok dříve naopak neuspěla s kandidaturou do Senátu.

Helena Válková je vdaná za spisovatele Václava Budinského, mají syna.