Konec pragocentrismu? STAN navrhuje vystěhovat z Prahy do regionů dvě desítky úřadů

8 minut
Zkušenosti s přesunem úřadů v Estonsku
Zdroj: ČT24

V Poslanecké sněmovně se debatovalo o zkušenostech s přesunem úřadů z hlavních měst do regionů. Projekt už úspěšně funguje například v Norsku, Velké Británii nebo Estonsku. V Česku stěhování prosazují mimo jiné Starostové a nezávislí (STAN), kteří úterní konferenci organizovali a sepsali zákon, jenž by přestěhoval několik úřadů z Prahy do krajských měst.

Ve sněmovně vystoupil mimo jiné náměstek generálního tajemníka pro správní politiku Raigo Uukkivi  z estonského ministerstva financí. „V koaliční dohodě estonské vlády v roce 2016 bylo stanoveno, že dojde k přesunu tisíce pracovních míst mimo Tallinn. Doposud došlo k relokaci asi 850 a do konce roku dojde k přesunu zbytku,“ říká Uukkivi.

Do projektu se zapojilo zhruba čtyřicet procent úřadů centrální administrativy. Tisíc zaměstnanců tvoří přibližně pět procent z celkového počtu estonských vládních úředníků.

„Ten relokační projekt neznamená, že chceme přesunout konkrétní lidi z hlavního města, ale spíše chceme vytvořit nová pracovní místa mimo Tallinn. Doposud jsme tedy spíše přesouvali některé konkrétní činnosti než celá oddělení,“ přibližuje Uukkivi a dodává, že pro úspěšné stěhování je potřeba vytvořit například odpovídající IT infrastrukturu.

Podle něj na věci panuje shoda vlády s opozicí a politici vědí, že nerovnováha mezi Tallinnem a ostatními regiony je příliš velká a stále roste. Jak Uukkivi dále uvádí, nevýhoda je v tom, že ne všichni zaměstnanci se chtějí stěhovat. Přesun úřadů prý ale podporuje rozvoj regionů nebo zavádění flexibilních způsobů práce.

Praha podle STAN bohatne, regiony chudnou

Hnutí STAN vypracovalo návrh zákona, kterým chtějí přesunout z Prahy do regionů dvě desítky státních úřadů. Poslanec Jan Farský (STAN) na konferenci k předloze řekl, že některé úřady by mohly v metropoli zůstat. Přestěhovat by se naopak mohly jiné, o nichž navrhovaný zákon nepojednává. 

„Návrh není dogma,“ zdůrazňuje Farský. Předloha, kterou hnutí podalo loni v říjnu, je v dolní komoře před prvním čtením. Navzdory tomu, že se k ní kabinet ANO a ČSSD postavil záporně, sněmovní plénum by ji podle Farského mělo propustit k posouzení do výborů. Jak uvedl, na postupu se dohodl se zástupci všech ostatních poslaneckých klubů.

8 minut
Jan Farský o stěhování úřadů
Zdroj: ČT24

Starostové tvrdí, že Praha v současnosti výrazně bohatne, zatímco jiné regiony chudnou. Pokud by se úřady přestěhovaly, regiony by podle nich posílily a hlavnímu městu by ubyly problémy například v dopravě nebo s cenami bydlení. „Nevybírali jsme periferii, ale zpravidla krajská města s vysokou školou, která dokážou komfort poskytnout,“ podotýká Farský.

Návrh předpokládá přesun 23 úřadů, které čítají přes 4800 pracovních míst a na platech vydají ročně asi 2,6 miliardy korun. Například Český statistický úřad s šesti sty zaměstnanci by zamířil do Plzně, Generální finanční ředitelství s pěti sty pracujícími v Jihlavě, kontroloři léků v Hradci Králové, ochránci osobních údajů v Českých Budějovicích a historici z ÚSTRu v Ústí nad Labem.

Návrh na změnu sídla některých úřadů
Zdroj: ČT24

Vláda předkladatelům vytkla mimo jiné to, že se hlouběji nezabývali dopady stěhování úřadů ani nezdůvodnili smysl jejich přemístění. Zpochybnila také očekávané úspory, které autoři odhadli na desítky milionů korun ročně.

Kabinet naopak poukázal na vysoké jednorázové náklady na přesun technického zabezpečení, stěhování státních zaměstnanců nebo na ukončování pracovních a služebních poměrů. Sám premiér Andrej Babiš u některých institucí změnu adresy připouští.

„Principiálně s tím souhlasíme. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evrop, je velká poptávka po pracovní síle. Zkusme se ale bavit velice konkrétně, vzít jeden úřad a vyřešit jeden takový modelový příklad,“ uvedl.

Úvahy o možném přestěhování některých ministerstev pak předkladatel Farský pokládá v současnosti za příliš radikální. „V této fázi bych měl obavu, že kdybychom měli příliš ambiciózní cíl, nedosáhli bychom ničeho,“ soudí.

13 minut
Farský si od stěhování úřadů slibuje oživení regionů a konec přehřívání Prahy
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
Právě teď

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
13:16Aktualizovánopřed 43 mminutami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 2 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
před 3 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 4 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
11:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 6 hhodinami
Načítání...