I sklenička alkoholu denně zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zjistil desetiletý výzkum

I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.

Rozsáhlou genetickou studii prováděli britští a čínští vědci z Oxfordské a Pekingské univerzity a Čínské lékařské akademie na půl milionu Číňanů po dobu deseti let. U Asiatů se často vyskytuje genetická mutace, která způsobuje nesnášenlivost alkoholu. Zjištění vědců, na jehož základě lidem doporučují omezit konzumaci alkoholu, se ale prý dají převést na celou lidskou populaci.

„Tvrzení, že alkohol má jakousi magickou ochrannou moc… nemá žádný vědecký základ,“ řekl agentuře Reuters Richard Peto z Oxfordské univerzity. Peto byl jedním z vedoucích studie. 

O lidech, kteří si dopřejí jednu či dvě sklenky denně, se dlouho mělo za to, že jim hrozí nižší riziko mozkové mrtvice a problémů se srdcem než abstinentům. Vědci si ale nebyli jisti, zda je to prospěšností alkoholu, nebo zda lidé, kteří jej nekonzumovali, neměli jiné zdravotní problémy.

Ekvivalentem skleničky vína se pro účely studie rozuměla plechovka piva a stopička tvrdého alkoholu. Studie prokázala, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko mozkové mrtvice zhruba o třetinu, když si jedinec dává čtyři takové nápoje denně, a o deset až 15 procent, pokud jsou to jedna až dvě skleničky.

Pokud by tedy stočlenná skupina abstinentů začala pít jeden až dva alkoholické nápoje denně, narostl by v ní počet případů mozkové mrtvice o dvě, píše zpravodajský server BBC.

Podle profesora Davida Spiegelhaltera z univerzity v Cambridge tak půl vypité lahve vína denně zvyšuje riziko mrtvice o 38 procent. „To je hrubě řečeno opačný efekt, než jaký má užívání statinu,“ řekl Spiegelhalter. Statiny jsou léčiva předepisovaná ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Studie neprokázala, že by lehké či umírněné pití riziko mrtvice snižovalo. Pokud jde o srdeční infarkt, účinky nebyly jednoznačné a v příštích letech bude zapotřebí shromáždit více údajů, dodává BBC.

Slabinou studie je podle doktora Stephena Burgesse z Cambridgeské univerzity fakt, že se omezila na čínskou populaci a zaměřila se převážně na pití piva a tvrdého alkoholu, nikoli vína.

Nejvyšší spotřebu alkoholu na hlavu ve světě mají Evropané, i když se od roku 2010 asi o deset procent snížila, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Současný trend podle agentury Reuters ukazuje, že v následujících deseti letech globální spotřeba na hlavu stoupne.

Česko se s Francií dělí o druhou nejvyšší příčku ve spotřebě alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2017 vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. Více pijí jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebuje 13 litrů alkoholu na hlavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 7 mminutami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 18 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 19 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 21 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 23 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...