I sklenička alkoholu denně zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zjistil desetiletý výzkum

I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.

Rozsáhlou genetickou studii prováděli britští a čínští vědci z Oxfordské a Pekingské univerzity a Čínské lékařské akademie na půl milionu Číňanů po dobu deseti let. U Asiatů se často vyskytuje genetická mutace, která způsobuje nesnášenlivost alkoholu. Zjištění vědců, na jehož základě lidem doporučují omezit konzumaci alkoholu, se ale prý dají převést na celou lidskou populaci.

„Tvrzení, že alkohol má jakousi magickou ochrannou moc… nemá žádný vědecký základ,“ řekl agentuře Reuters Richard Peto z Oxfordské univerzity. Peto byl jedním z vedoucích studie. 

O lidech, kteří si dopřejí jednu či dvě sklenky denně, se dlouho mělo za to, že jim hrozí nižší riziko mozkové mrtvice a problémů se srdcem než abstinentům. Vědci si ale nebyli jisti, zda je to prospěšností alkoholu, nebo zda lidé, kteří jej nekonzumovali, neměli jiné zdravotní problémy.

Ekvivalentem skleničky vína se pro účely studie rozuměla plechovka piva a stopička tvrdého alkoholu. Studie prokázala, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko mozkové mrtvice zhruba o třetinu, když si jedinec dává čtyři takové nápoje denně, a o deset až 15 procent, pokud jsou to jedna až dvě skleničky.

Pokud by tedy stočlenná skupina abstinentů začala pít jeden až dva alkoholické nápoje denně, narostl by v ní počet případů mozkové mrtvice o dvě, píše zpravodajský server BBC.

Podle profesora Davida Spiegelhaltera z univerzity v Cambridge tak půl vypité lahve vína denně zvyšuje riziko mrtvice o 38 procent. „To je hrubě řečeno opačný efekt, než jaký má užívání statinu,“ řekl Spiegelhalter. Statiny jsou léčiva předepisovaná ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Studie neprokázala, že by lehké či umírněné pití riziko mrtvice snižovalo. Pokud jde o srdeční infarkt, účinky nebyly jednoznačné a v příštích letech bude zapotřebí shromáždit více údajů, dodává BBC.

Slabinou studie je podle doktora Stephena Burgesse z Cambridgeské univerzity fakt, že se omezila na čínskou populaci a zaměřila se převážně na pití piva a tvrdého alkoholu, nikoli vína.

Nejvyšší spotřebu alkoholu na hlavu ve světě mají Evropané, i když se od roku 2010 asi o deset procent snížila, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Současný trend podle agentury Reuters ukazuje, že v následujících deseti letech globální spotřeba na hlavu stoupne.

Česko se s Francií dělí o druhou nejvyšší příčku ve spotřebě alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2017 vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. Více pijí jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebuje 13 litrů alkoholu na hlavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 27 mminutami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 47 mminutami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 17 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 18 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...