I sklenička alkoholu denně zvyšuje riziko mozkové mrtvice, zjistil desetiletý výzkum

I sklenka vína nebo piva denně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, zjistila studie publikovaná odborným vědeckým časopisem The Lancet. Vyvrací tak dosud panující domněnku, že jedna či dvě sklenky alkoholu za den jsou naopak zdraví prospěšné. Informují o tom zahraniční média.

Rozsáhlou genetickou studii prováděli britští a čínští vědci z Oxfordské a Pekingské univerzity a Čínské lékařské akademie na půl milionu Číňanů po dobu deseti let. U Asiatů se často vyskytuje genetická mutace, která způsobuje nesnášenlivost alkoholu. Zjištění vědců, na jehož základě lidem doporučují omezit konzumaci alkoholu, se ale prý dají převést na celou lidskou populaci.

„Tvrzení, že alkohol má jakousi magickou ochrannou moc… nemá žádný vědecký základ,“ řekl agentuře Reuters Richard Peto z Oxfordské univerzity. Peto byl jedním z vedoucích studie. 

O lidech, kteří si dopřejí jednu či dvě sklenky denně, se dlouho mělo za to, že jim hrozí nižší riziko mozkové mrtvice a problémů se srdcem než abstinentům. Vědci si ale nebyli jisti, zda je to prospěšností alkoholu, nebo zda lidé, kteří jej nekonzumovali, neměli jiné zdravotní problémy.

Ekvivalentem skleničky vína se pro účely studie rozuměla plechovka piva a stopička tvrdého alkoholu. Studie prokázala, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko mozkové mrtvice zhruba o třetinu, když si jedinec dává čtyři takové nápoje denně, a o deset až 15 procent, pokud jsou to jedna až dvě skleničky.

Pokud by tedy stočlenná skupina abstinentů začala pít jeden až dva alkoholické nápoje denně, narostl by v ní počet případů mozkové mrtvice o dvě, píše zpravodajský server BBC.

Podle profesora Davida Spiegelhaltera z univerzity v Cambridge tak půl vypité lahve vína denně zvyšuje riziko mrtvice o 38 procent. „To je hrubě řečeno opačný efekt, než jaký má užívání statinu,“ řekl Spiegelhalter. Statiny jsou léčiva předepisovaná ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Studie neprokázala, že by lehké či umírněné pití riziko mrtvice snižovalo. Pokud jde o srdeční infarkt, účinky nebyly jednoznačné a v příštích letech bude zapotřebí shromáždit více údajů, dodává BBC.

Slabinou studie je podle doktora Stephena Burgesse z Cambridgeské univerzity fakt, že se omezila na čínskou populaci a zaměřila se převážně na pití piva a tvrdého alkoholu, nikoli vína.

Nejvyšší spotřebu alkoholu na hlavu ve světě mají Evropané, i když se od roku 2010 asi o deset procent snížila, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Současný trend podle agentury Reuters ukazuje, že v následujících deseti letech globální spotřeba na hlavu stoupne.

Česko se s Francií dělí o druhou nejvyšší příčku ve spotřebě alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 2017 vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu. Více pijí jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebuje 13 litrů alkoholu na hlavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 15 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 17 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...