Lidé v evropských městech protestovali proti reformě autorských práv na internetu

Demonstrace na protest proti plánované reformě autorského práva se v sobotu uskutečnily v řadě evropských zemí. Za „záchranu internetu“ vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40 tisíc a podle organizátorů dokonce 50 tisíc lidí. Protestní setkání se v sobotu odehrálo také v Praze a na dalších místech Česka.

O návrhu směrnice, která problematiku autorských práv nově upraví, má Evropský parlament hlasovat příští týden. Oponenti kritizují hlavně její článek 11 týkající se plateb autorských poplatků za sdílení obsahu a článek 13, který platformám typu Youtube ukládá povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva.

Tři dny před hlasováním v Evropském parlamentu účastníci demonstrací požadovali zejména vyškrtnutí sporného článku 13.

V Německu se v sobotu protest konal na více než padesáti místech. Podle agentury DPA začaly v Německu demonstrace již během dopoledne v Postupimi, Berlíně, Hannoveru, Rostocku, Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších až 40 městech, která ohlásila zapojení do kampaně Zachraňte svůj internet. Spoluorganizátorem demonstrací byl stejnojmenný spolek. 

„V Německu směrnice vzbuzuje mimořádnou pozornost. I v centru Berlína se sešlo několik tisíc lidí, dohromady se v Německu bude účastnit určitě několik desítek tisíc lidí. Když se rozhlédneme, je nápadné, kolik je tu mladých tváří. Směrnice štěpí Německo podle generací s tím, že zejména mladší lidé se v souvislosti s ní obávají omezení svobody internetu,“ uvedl v sobotu po druhé hodině odpolední zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

Podporu demonstrantům v Německu vyjádřili představitelé sociální demokracie (SPD), Zelených, svobodných demokratů (FDP) či strany Levice. „Filtr při načítání považujeme za špatnou věc,“ uvedla šéfka kandidátky SDP ve volbách do europarlamentu a ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. Spolková vláda, jejíž je SPD členem, přitom na evropské úrovni novelu podpořila.

Ochrana duševního vlastnictví nebo riziko cenzury?

Evropský parlament bude v úterý hlasovat o novele autorského zákona, která by podle jejích autorů tuto právní oblast měla aktualizovat pro dobu internetového věku. Kompromisní dohodu oznámili vyjednavači EP a členských států EU v půli února.

Kritici se obávají, že filtr při načítání budou muset použít všechny platformy, které budou povinovány zjišťovat, zda fotografie, videa či hudební nahrávky neporušují autorský zákon. To by vedlo k cenzuře, neboť filtr by blokoval i legální obsah, jako jsou citáty, parodie či satira.

K reformě zákona o autorských právech vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly „spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura“.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento záměr podpořil. Podle něj není spravedlivé, aby z duševního vlastnictví měla zisky například pouze společnost Google. „Proto se snažíme tuto věc regulovat evropskou legislativou. Musíme chránit umělkyně a umělce,“ řekl. 

V Praze se k Pirátům připojily desítky lidí

V Česku vyšli lidé kvůli stejné věci do ulic mimo jiné v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Pardubicích. V Praze se k evropskému protestu připojili lidé na Palackého náměstí. Protest v Česku organizovala Pirátská strana. 

„Náměstí se pomalu plní, členové Pirátské strany chtějí lidem dát najevo, že se směrnicí nesouhlasí. Je tu také připravená rakev, která má symbolizovat smrt svobodného internetu, budou se do ní zatloukat hřebíky, které mají být pomyslnými a aktivisty kritizovanými články 11 a 13,“ uvedla v sobotu dvě hodiny po poledni zpravodajka České televize Barbora Měkotová z Palackého náměstí v Praze.

Lídr Pirátů pro volby do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

„Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu,“ upozornil Kolaja a dodal, že Piráti se chtějí v Evropském parlamentu zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

„Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství,“ uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy, běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

Souboj Facebooku, Googlu a vydavatelství

 Na protestní internetové petici iniciativy savetheinternet.info se už sešlo přes pět milionů podpisů.

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...