Lidé v evropských městech protestovali proti reformě autorských práv na internetu

Demonstrace na protest proti plánované reformě autorského práva se v sobotu uskutečnily v řadě evropských zemí. Za „záchranu internetu“ vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40 tisíc a podle organizátorů dokonce 50 tisíc lidí. Protestní setkání se v sobotu odehrálo také v Praze a na dalších místech Česka.

O návrhu směrnice, která problematiku autorských práv nově upraví, má Evropský parlament hlasovat příští týden. Oponenti kritizují hlavně její článek 11 týkající se plateb autorských poplatků za sdílení obsahu a článek 13, který platformám typu Youtube ukládá povinnost kontrolovat, zda nahraný obsah neporušuje autorská práva.

Tři dny před hlasováním v Evropském parlamentu účastníci demonstrací požadovali zejména vyškrtnutí sporného článku 13.

V Německu se v sobotu protest konal na více než padesáti místech. Podle agentury DPA začaly v Německu demonstrace již během dopoledne v Postupimi, Berlíně, Hannoveru, Rostocku, Kolíně nad Rýnem, Hamburku a dalších až 40 městech, která ohlásila zapojení do kampaně Zachraňte svůj internet. Spoluorganizátorem demonstrací byl stejnojmenný spolek. 

„V Německu směrnice vzbuzuje mimořádnou pozornost. I v centru Berlína se sešlo několik tisíc lidí, dohromady se v Německu bude účastnit určitě několik desítek tisíc lidí. Když se rozhlédneme, je nápadné, kolik je tu mladých tváří. Směrnice štěpí Německo podle generací s tím, že zejména mladší lidé se v souvislosti s ní obávají omezení svobody internetu,“ uvedl v sobotu po druhé hodině odpolední zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

Podporu demonstrantům v Německu vyjádřili představitelé sociální demokracie (SPD), Zelených, svobodných demokratů (FDP) či strany Levice. „Filtr při načítání považujeme za špatnou věc,“ uvedla šéfka kandidátky SDP ve volbách do europarlamentu a ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. Spolková vláda, jejíž je SPD členem, přitom na evropské úrovni novelu podpořila.

Ochrana duševního vlastnictví nebo riziko cenzury?

Evropský parlament bude v úterý hlasovat o novele autorského zákona, která by podle jejích autorů tuto právní oblast měla aktualizovat pro dobu internetového věku. Kompromisní dohodu oznámili vyjednavači EP a členských států EU v půli února.

Kritici se obávají, že filtr při načítání budou muset použít všechny platformy, které budou povinovány zjišťovat, zda fotografie, videa či hudební nahrávky neporušují autorský zákon. To by vedlo k cenzuře, neboť filtr by blokoval i legální obsah, jako jsou citáty, parodie či satira.

K reformě zákona o autorských právech vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly „spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura“.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento záměr podpořil. Podle něj není spravedlivé, aby z duševního vlastnictví měla zisky například pouze společnost Google. „Proto se snažíme tuto věc regulovat evropskou legislativou. Musíme chránit umělkyně a umělce,“ řekl. 

V Praze se k Pirátům připojily desítky lidí

V Česku vyšli lidé kvůli stejné věci do ulic mimo jiné v Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Pardubicích. V Praze se k evropskému protestu připojili lidé na Palackého náměstí. Protest v Česku organizovala Pirátská strana. 

„Náměstí se pomalu plní, členové Pirátské strany chtějí lidem dát najevo, že se směrnicí nesouhlasí. Je tu také připravená rakev, která má symbolizovat smrt svobodného internetu, budou se do ní zatloukat hřebíky, které mají být pomyslnými a aktivisty kritizovanými články 11 a 13,“ uvedla v sobotu dvě hodiny po poledni zpravodajka České televize Barbora Měkotová z Palackého náměstí v Praze.

Lídr Pirátů pro volby do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.

„Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu,“ upozornil Kolaja a dodal, že Piráti se chtějí v Evropském parlamentu zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

„Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství,“ uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy, běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

Souboj Facebooku, Googlu a vydavatelství

 Na protestní internetové petici iniciativy savetheinternet.info se už sešlo přes pět milionů podpisů.

Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.

Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Herní kavárny mají plno a přidávají stoly. Zájem o deskovky roste

Zájem o deskové hry v posledních letech výrazně roste a po celé České republice se zakládá také čím dál více herních kaváren. Lidé objevili jejich kouzlo během pandemie a trend pokračuje dodnes. České televizi potvrdily rostoucí poptávku oslovené herní kavárny. Některé už proto musely rozšířit své prostory. Kromě běžného hraní nabízejí pravidelným návštěvníkům také turnaje a tematické akce.
před 40 mminutami

Reforma dávek počítá se zmrazením životního minima uprchlíků z Ukrajiny

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.
před 3 hhodinami

Lidé hazardují přecházením kolejí

S přecházením přes koleje na zakázaných úsecích se setkávají strojvůdci dennodenně. Jen za poslední týdny zachytily kamery v obcích nebo ve vlacích desítky případů. Za takový hazard hrozí pokuta až deset tisíc korun. Správa železnic přitom ročně do zabezpečení kolejiště investuje miliardy.
před 5 hhodinami

Hrady a zámky se zaměří na zdobení kraslic i původní odkaz Velikonoc

Některé hrady a zámky ve svém programu zohledňují Velikonoce. Třeba Karlštejn poprvé zve děti na velikonoční dílničky. A zatímco Konopiště sází na původní význam svátků, Žďár nad Sázavou na téma znovuzrození a Valtice podpoří skláře. Kromě velikonočních akcí hrady a zámky odhalují také novinky pro celou sezonu. Některé památky se plně otevřou návštěvníkům v sobotu 5. dubna, někde už sezona začala.
před 6 hhodinami

Trumpova cla dopadnou na české skláře či technologické firmy

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.
před 6 hhodinami

Snímek Brácha upozorňuje na šikanu na školách

Závažným společenským tématem nejen na školách zůstává šikana. Podle dat školní inspekce se minimálně jedním případem ponižování a deptání za poslední tři roky zabývalo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Na problém upozorňuje také nový film Brácha, který ukazuje, jak vztahy mezi náctiletými mohou skončit tragédií.
před 7 hhodinami

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 15 hhodinami
Načítání...