Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.
Brusel bude chtít po internetových firmách, aby mazaly nebezpečný teroristický obsah
Tuto iniciativu potvrdila ve středu eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. „Pokud jde o terorismus a bezpečí občanů, není možné spoléhat se jen na dobrovolné kroky poskytovatelů internetových služeb,“ řekla České televizi a ČTK komisařka.
Příslušný návrh, jehož finální podoba nyní vzniká, je podle ní výsledkem velmi intenzivních diskusí.
Návrh se podle Jourové bude týkat jen obsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost Evropanů. „Přijdeme s návrhem, který jim uloží povinnost takový obsah smazat poté, co na něj budou upozorněny ze strany policejních orgánů či prokuratury dané země,“ vysvětlila. S návrhem budou muset souhlasit členské země i europarlament.
Základní princip, že jakákoliv cenzura v Evropě není přípustná, podle eurokomisařky Jourové platí nadále. Evropská komise zároveň nehodlá nic měnit na svém dosavadním přístupu například k nenávistným projevům či dezinformacím na internetu.
Tuto problematiku v Unii řeší společnosti samy a dobrovolně. V roce 2016 byl představen kodex chování, jehož součástí je právě i řada závazků společností při řešení on-line nelegálních nenávistných projevů. Už od počátku se k pravidlům přihlásil Facebook, YouTube či Twitter. „Je to dobrovolné a firmám to neukládá žádné právní povinnosti,“ připomněla komisařka.
Počátkem září vyzvala zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová Facebook, aby zúžil svou příliš obecnou definici terorismu, která nyní vládám umožňuje na sociální síti svévolně blokovat legitimní opoziční skupiny a hlasy odpůrců.
„Používání přespříliš širokých a nepřesných definic jako základu pro regulaci přístupu a využívání platformy Facebooku může vést k jejich diskriminačnímu uplatňování, nadměrnému cenzurování a svévolnému odmítání přístupu k službám Facebooku a jejich využívání,“ uvedla zpravodajka OSN.
Obavy z cenzury
Právě tlak na velké firmy, aby mazaly některý obsah, vyvolává stále větší obavy z cenzury. Například v Německu loni Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.
Letos v lednu poté Jourová uvedla, že velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných komentářů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin.
