Brusel bude chtít po internetových firmách, aby mazaly nebezpečný teroristický obsah

Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.

Tuto iniciativu potvrdila ve středu eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. „Pokud jde o terorismus a bezpečí občanů, není možné spoléhat se jen na dobrovolné kroky poskytovatelů internetových služeb,“ řekla České televizi a ČTK komisařka.

Příslušný návrh, jehož finální podoba nyní vzniká, je podle ní výsledkem velmi intenzivních diskusí.

Návrh se podle Jourové bude týkat jen obsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost Evropanů. „Přijdeme s návrhem, který jim uloží povinnost takový obsah smazat poté, co na něj budou upozorněny ze strany policejních orgánů či prokuratury dané země,“ vysvětlila. S návrhem budou muset souhlasit členské země i europarlament.

Základní princip, že jakákoliv cenzura v Evropě není přípustná, podle eurokomisařky Jourové platí nadále. Evropská komise zároveň nehodlá nic měnit na svém dosavadním přístupu například k nenávistným projevům či dezinformacím na internetu.

Tuto problematiku v Unii řeší společnosti samy a dobrovolně. V roce 2016 byl představen kodex chování, jehož součástí je právě i řada závazků společností při řešení on-line nelegálních nenávistných projevů. Už od počátku se k pravidlům přihlásil Facebook, YouTube či Twitter. „Je to dobrovolné a firmám to neukládá žádné právní povinnosti,“ připomněla komisařka.

Počátkem září vyzvala zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová Facebook, aby zúžil svou příliš obecnou definici terorismu, která nyní vládám umožňuje na sociální síti svévolně blokovat legitimní opoziční skupiny a hlasy odpůrců.

„Používání přespříliš širokých a nepřesných definic jako základu pro regulaci přístupu a využívání platformy Facebooku může vést k jejich diskriminačnímu uplatňování, nadměrnému cenzurování a svévolnému odmítání přístupu k službám Facebooku a jejich využívání,“ uvedla zpravodajka OSN.

Obavy z cenzury

Právě tlak na velké firmy, aby mazaly některý obsah, vyvolává stále větší obavy z cenzury. Například v Německu loni Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

Letos v lednu poté Jourová uvedla, že velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných komentářů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 4 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 6 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 6 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 7 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 7 hhodinami
Načítání...