Brusel bude chtít po internetových firmách, aby mazaly nebezpečný teroristický obsah

Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.

Tuto iniciativu potvrdila ve středu eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. „Pokud jde o terorismus a bezpečí občanů, není možné spoléhat se jen na dobrovolné kroky poskytovatelů internetových služeb,“ řekla České televizi a ČTK komisařka.

Příslušný návrh, jehož finální podoba nyní vzniká, je podle ní výsledkem velmi intenzivních diskusí.

Návrh se podle Jourové bude týkat jen obsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost Evropanů. „Přijdeme s návrhem, který jim uloží povinnost takový obsah smazat poté, co na něj budou upozorněny ze strany policejních orgánů či prokuratury dané země,“ vysvětlila. S návrhem budou muset souhlasit členské země i europarlament.

Základní princip, že jakákoliv cenzura v Evropě není přípustná, podle eurokomisařky Jourové platí nadále. Evropská komise zároveň nehodlá nic měnit na svém dosavadním přístupu například k nenávistným projevům či dezinformacím na internetu.

Tuto problematiku v Unii řeší společnosti samy a dobrovolně. V roce 2016 byl představen kodex chování, jehož součástí je právě i řada závazků společností při řešení on-line nelegálních nenávistných projevů. Už od počátku se k pravidlům přihlásil Facebook, YouTube či Twitter. „Je to dobrovolné a firmám to neukládá žádné právní povinnosti,“ připomněla komisařka.

Počátkem září vyzvala zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová Facebook, aby zúžil svou příliš obecnou definici terorismu, která nyní vládám umožňuje na sociální síti svévolně blokovat legitimní opoziční skupiny a hlasy odpůrců.

„Používání přespříliš širokých a nepřesných definic jako základu pro regulaci přístupu a využívání platformy Facebooku může vést k jejich diskriminačnímu uplatňování, nadměrnému cenzurování a svévolnému odmítání přístupu k službám Facebooku a jejich využívání,“ uvedla zpravodajka OSN.

Obavy z cenzury

Právě tlak na velké firmy, aby mazaly některý obsah, vyvolává stále větší obavy z cenzury. Například v Německu loni Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

Letos v lednu poté Jourová uvedla, že velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných komentářů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení ruské války s Moskvou dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po nedělním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení ruské války proti Ukrajině by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.
13:09Aktualizovánopřed 6 mminutami

Odhady: V Sasku-Anhaltsku vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů veřejnoprávních stanic ARD a ZDF by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) s 44 až 44,5 procenty hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou 18,5 procenta podle obou stanic. Podle prognózy ZDF získala AfD v zemském sněmu 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
08:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 5 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 8 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 10 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 12 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.