Brusel bude chtít po internetových firmách, aby mazaly nebezpečný teroristický obsah

Evropská komise hodlá přijít v září s návrhem, aby internetové firmy a platformy, jako jsou Facebook, Twitter či Google, měly v EU povinnost smazat nebezpečný teroristický obsah ze sítě okamžitě poté, co na něj budou upozorněny policií či prokuraturou některé členské země bloku.

Tuto iniciativu potvrdila ve středu eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. „Pokud jde o terorismus a bezpečí občanů, není možné spoléhat se jen na dobrovolné kroky poskytovatelů internetových služeb,“ řekla České televizi a ČTK komisařka.

Příslušný návrh, jehož finální podoba nyní vzniká, je podle ní výsledkem velmi intenzivních diskusí.

Návrh se podle Jourové bude týkat jen obsahu, který by mohl ohrozit bezpečnost Evropanů. „Přijdeme s návrhem, který jim uloží povinnost takový obsah smazat poté, co na něj budou upozorněny ze strany policejních orgánů či prokuratury dané země,“ vysvětlila. S návrhem budou muset souhlasit členské země i europarlament.

Základní princip, že jakákoliv cenzura v Evropě není přípustná, podle eurokomisařky Jourové platí nadále. Evropská komise zároveň nehodlá nic měnit na svém dosavadním přístupu například k nenávistným projevům či dezinformacím na internetu.

Tuto problematiku v Unii řeší společnosti samy a dobrovolně. V roce 2016 byl představen kodex chování, jehož součástí je právě i řada závazků společností při řešení on-line nelegálních nenávistných projevů. Už od počátku se k pravidlům přihlásil Facebook, YouTube či Twitter. „Je to dobrovolné a firmám to neukládá žádné právní povinnosti,“ připomněla komisařka.

Počátkem září vyzvala zpravodajka OSN pro ochranu práv v boji proti terorismu Fionnuala Ní Aoláinová Facebook, aby zúžil svou příliš obecnou definici terorismu, která nyní vládám umožňuje na sociální síti svévolně blokovat legitimní opoziční skupiny a hlasy odpůrců.

„Používání přespříliš širokých a nepřesných definic jako základu pro regulaci přístupu a využívání platformy Facebooku může vést k jejich diskriminačnímu uplatňování, nadměrnému cenzurování a svévolnému odmítání přístupu k službám Facebooku a jejich využívání,“ uvedla zpravodajka OSN.

Obavy z cenzury

Právě tlak na velké firmy, aby mazaly některý obsah, vyvolává stále větší obavy z cenzury. Například v Německu loni Spolkový sněm schválil návrh zákona, podle něhož sociálním sítím, které nebudou důsledně mazat protiprávní obsah, bude hrozit pokuta až 50 milionů eur (1,31 miliardy korun). Norma má řadu kritiků, kteří se obávají, že by mohla ohrozit svobodu slova.

Letos v lednu poté Jourová uvedla, že velké internetové firmy jako Facebook, YouTube či Twitter nyní odstraňují 70 procent nahlášených nenávistných komentářů. Hlášení o nelegálním obsahu přitom dokážou ve čtyřech z pěti případů prověřit do 24 hodin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 31 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...