Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský není překvapen z informací o stycích prezidenta a jeho kancléře se soudci, které se v posledních týdnech dostaly na veřejnost. Má pocit, že v hradních kontaktech nebyl zlý úmysl, ale spíš neznalost. Zároveň upozornil, že nepamatuje, že by kdokoliv z ústavní instituce kontaktoval konstituční tribunál v živé kauze. Uvedl to v Interview ČT24.
Rychetský má pocit, že Hrad nekonal se zlým úmyslem. Spíš prý nechápe fungování justice
„Je to moje domněnka, jako by ten Hrad v uvozovkách jednal v dobré víře,“ řekl Rychetský s odkazem na to, že hradní úředníci, kteří kontaktovali soudce, možná netuší, kdy je spor skončený a kdy je ještě živý.
„Mám takový pocit, že tam nebyl zlý úmysl, ale jistá míra naivity a nepochopení toho, jak funguje justice. Ale to, že to má negativní vliv na fungování společnosti, na veřejnost, na důvěru veřejnosti nejen v ústavní instituce v podobě výkonné a zákonodárné moci, ale i v soudy, to nelze popřít a to je velice vážný problém,“ zdůraznil.
Jeho samotného zprávy o obsahu schůzek nepřekvapily, protože je na tyto způsoby komunikace u Zemana zvyklý. „Pro doktora Baxu byla ta setkání s panem prezidentem, jak je vidět, něčím, co ho rozrušilo. Lidé mezi námi, kteří se třeba měli možnost občas potkat s panem prezidentem v uplynulých třiceti letech, na to byli zvyklí a asi by je to příliš nerozrušilo,“ řekl Rychetský o schůzce, na níž Zeman podle bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy žádal soudce o konkrétní rozhodnutí.
„My se známe opravdu velmi dlouho a dá se říci, že vždycky jsme se trochu vzájemně špičkovali,“ pokračoval ve vzpomínání na léta se Zemanem s tím, že to vždy považoval za normální a přirozené. Totéž se prý dělo i s Václavem Klausem. „Ale chápu, že pro člověka, který je z úplně jiné oblasti, to mohlo být šokující,“ upozornil.
Rychetský nevyloučil, že s Baxou o jeho schůzkách s prezidentem mluvil a že od něj slyšel i to, že Zeman o Baxovi hovořil ve spojitosti s postem předsedy Ústavního soudu. Baxa tvrdí, že mu Zeman tuto funkci nabízel za „správné“ rozhodnutí, což Zeman popírá. Rychetský však říká, že mu Baxa interpretoval rozhovor jinak: „Rozhodně mně to nesdělil jako nabídku nějakého obchodu. To tedy ne, to jsem slyšel poprvé až nyní,“ popsal to, co mu říkal Baxa.
Rychetský sám asi před čtyřmi lety prohlásil, že by Baxa byl skvělým kandidátem na vedení ÚS po něm. Sám je však stále fyzicky i psychicky dost svěží na to, aby instituci vedl.
V živých kauzách nelze se soudem komunikovat jinak než procesně
Předseda ÚS se pak rozhovořil i v obecnější rovině: „V každé i demokratické zemi bude vždy přítomná tendence zákonodárné i exekutivní moci nějakým způsobem, neříkám si podmanit soudní moc, ale vytvořit si prostor pro její ovlivňování.“
Laická veřejnost prý často zasílá správci ústavnosti dopisy nebo maily v konkrétních živých kauzách. „K živým kauzám není možné komunikovat s tím soudem, který je řeší, jiným způsobem než v procesním rámci,“ odpovídá prý pisatelům Rychetský.
Případ, že by v probíhající věci kontaktovala nějakého soudce ÚS některá ústavní instituce nebo její úředník, však za patnáct let své praxe nepamatuje: „To se asi nikdy nestalo.“ Stává se, že se politici ptají, kdy a případně jak soud rozhodne. „Na to je velmi jednoduchá odpověď: spravedlivě,“ usmívá se.
Nezávislost soudů je podle Rychetského nesmírně cenná hodnota a její ztráta by ohrozila fungování demokratického právního státu. Připomněl, že soudní moc musí být nezávislá, aby soudci rozhodovali nestranně.
Když se soudce sejde s jednou ze stran sporu, tak i když odolá jakémukoliv tlaku, je princip spravedlivého procesu ohrožen. „Jak k tomu přijde ten druhý účastník, který tu možnost neměl?“ vznáší Rychetský řečnický dotaz.
Škoda, že Šimíček o schůzkách neřekl hned
Když se projednával služební zákon, byl ÚS podle Rychetského složený z „nováčků“, jejichž profesní minulost byla zčásti v akademické obci. Šéf soudu si dovede představit, že když takového soudce kontaktuje nějaký úředník a požádá ho o schůzku, že ho nenapadne ho podezřívat z úmyslu hovořit o živé kauze. „Mohou se naivně domnívat, že předmětem té schůzky třeba bude, že jim řekne, já mám babičku, ona chce napsat závěť, neporadíte mně někoho, kdo to umí nejlíp, a podobně,“ uvádí příklad.
Kancléř Vratislav Mynář se v této věci sešel se soudcem ÚS Vojtěchem Šimíčkem. „Jsem rád, že při těch schůzkách nedocházelo ani k nátlaku, ani k vyhrožování, ani k nabízení výhod, prostě k žádným okolnostem, které by dokonce mohly vést směrem k trestnímu právu,“ upozornil Rychetský.
Pak tlumočil Šimíčkovu interpretaci schůzky, na níž se prý Šimíček od Mynáře dozvěděl, že by prezident byl rád, kdyby ve sporu alespoň částečně uspěl. „To jsme věděli nejen my všichni, to věděla celá republika, když k nám podal tu žalobu, že by byl rád, kdyby uspěl,“ říká Rychetský.
„Mě mrzí to, že jsem se to dozvěděl o tři nebo čtyři roky později, než se to realizovalo,“ dodává. Dozvěděl se o tom, když ho redakce Respektu žádala o názor pro lednový článek. Hned si Šimíčka pozval a vyslechl si jeho popis průběhu obou schůzek. Šimíček prý zalitoval, že z nich nepořídil úřední záznam ani svého šéfa neinformoval. To měl podle Rychetského udělat.
Téma se objevilo na začátku ledna
Kauzu odstartoval týdeník Respekt, který v pondělí 7. ledna napsal, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce různých soudů. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem prý například probíral služební zákon a případ Lesní správy Lány. Údajně se snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmů a loni podle týdeníku volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Mynář o dva dny později zveřejnil video, v němž odmítl, že by se na schůzkách pokoušel ovlivňovat soudce. Chodil na ně prý s vědomím prezidenta Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu.
Ústavní soudci se po zprávě o setkání Mynáře se Šimíčkem dohodli, že bude nepřípustné stýkat se s účastníky řízení.
Baxa potom v rozhovoru pro Deník N ze 16. ledna obvinil prezidenta i kancléře, že se pokoušeli ovlivňovat i Nejvyšší správní soud v době, kdy ho Baxa vedl. Mynář mu poslal dopis ve věci Plzeňské teplárenské, z něhož soudce pochopil, jaké rozhodnutí Hrad očekává.
Prezidentovi prý velmi záleželo na rozhodnutí ve věci nejmenování tří profesorů. Podle Baxy téma zvedl mezi čtyřma očima na Hradě. Prý mu řekl, jak má soud rozhodnout, a na námitku, že o tom rozhoduje jiný soudce, odvětil, že Baxa je jeho šéf a má to zařídit. Vzápětí prý prezident naznačil, že v případě „správného“ rozhodnutí může Baxu jmenovat předsedou Ústavního soudu.
Zeman ve čtvrtek 24. ledna večer poukázal na to, že současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský končí ve funkci o několik měsíců později než hlava státu. Nemohl prý proto tedy tento post nikomu slibovat. Rychetský ovšem v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele ÚS pravděpodobně nedokončí.
Chování prezidenta a jeho kancléře vyvolalo kritiku ze strany opozičních stran. Poslanci proto Baxu, Šimíčka i Mynáře pozvali na zasedání sněmovního podvýboru pro justici konané ve středu 23. ledna. Tam všichni zopakovali a rozvinuli svá dosavadní stanoviska.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) během interpelací následující den řekl, že pokud prezident Baxovi skutečně navrhl funkci za rozhodnutí v živém případu, byl by to podle něj trestný čin.
Ve čtvrtek 24. ledna také Miloš Zeman řekl, že si myslí, že se mu Baxa svými komentáři mstí kvůli jmenování Michala Mazance jeho nástupcem v čele Nejvyššího správního soudu. „On si opravdu toužebně přál, aby doktor Mazanec, který mu předtím dělal místopředsedu, nebyl jeho nástupcem,“ uvedl prezident a pokračoval: „Ať už to nazveme mstou, možná bych spíše mluvil o frustraci či zklamání, tak jsem nevyhověl jeho přání a on je mrzutý,“ dodal Zeman.
Baxa to o chvíli později v Událostech, komentářích odmítl a zopakoval své výhrady k tomu, že Mazanec nemůže kvůli věku vykonat celý svůj mandát. Osobně proti němu nic nemá a standardně s ním spolupracuje.
Kancléř Mynář pak v pátek 25. ledna stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve věci neudělení bezpečnostní prověrky. Krok zdůvodnil přes hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka obavou o spravedlnost procesu. Zpochybnil nezávislost soudců pražského městského soudu Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Předseda soudu Libor Vávra ale zdůraznil, že má v nestrannost svých soudců naprostou důvěru.