Soudkyně zpravodajka: Stát má povinnost zajistit rozlišitelnost stran
Ústavní soudci korigovali původní názor Městského soudu v Praze, že neexistuje kompetence přezkoumávat zaměnitelné názvy a případně některou kandidátku odmítnout a nezaregistrovat.
ÚS připomněl, že veřejná moc musí zajistit svobodné vyjádření vůle voličů ve volbách, přičemž důležitou podmínkou je možnost zorientovat se v nabídce stran a hnutí.
Kateřina Šimáčková
„Paragraf šest zákona o politických stranách zaručuje každé zaregistrované politické straně a politickému hnutí, aby jejich jméno nebylo zaměnitelné. Kromě toho máme v České republice právo na svobodnou soutěž politických sil. Ve chvíli, kdy je volič uveden v omyl, nemůže svobodně volit (…). Chránit průměrného voliče před zaměnitelností volebních stran s politickými stranami a hnutími je prostě povinností státu.“
Kateřina Šimáčková
Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové je název volební strany pro voliče nejvýznamnějším z identifikačních údajů, které jsou na hlasovacích lístcích uvedeny. „Nelze proto připustit, aby volební strany vystupovaly pod názvem, který je z pohledu průměrného voliče zaměnitelný s názvem politické strany či hnutí, jež se na vytvoření této volební strany nepodílely,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Důraz na rozlišitelnost hnutí STAN vítá
Název volební strany Starostové pro Prahu ale podle ní není zaměnitelný s názvem STAN. Pojem starosta je označením veřejné funkce podle zákona o obcích, žádná politická síla si jej tedy nemůže „přivlastnit“. Zaměnitelnost je proto nutné posuzovat s ohledem na další prvky, které se dostatečně lišily.
Spojené síly pro Prahu tvořili kandidáti TOP 09 a STAN ve spolupráci s KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla. Voličská podpora 16,29 procenta znamenala zisk 13 mandátů. Starostové pro Prahu měli 1,92 procenta, do zastupitelstva nepronikli.
Cílem STAN bylo podle advokáta a europoslance Stanislava Polčáka do budoucna určit, zda mají úřady v extrémním případě možnost kandidátku odmítnout. Dnešní nález proto přivítal. Poukázal na to, že lokální uskupení si někdy do názvů volebních stran dávají zaměnitelné prvky. „O to nám šlo – do budoucna prosadit právní názor, který by odmítl libovůli při užívání názvů volebních stran,“ uvedl Polčák.
