Rath mluvil před soudem čtyři hodiny a bude pokračovat. Kritizoval žalobce i soudy

Bývalý středočeský hejtman David Rath vypovídal u soudu, který rozhoduje o jeho vině v korupční kauze spojené se zakázkami pro středočeské nemocnice a záchrannou službu. Lékař, který se loni na podzim neúspěšně pokusil o návrat do politiky, hovořil čtyři hodiny a chce ještě pokračovat v příštích dnech. V úvodu své řeči kritizoval státní zastupitelství i soudy, poté zpochybnil obžalobu, která podle něj špatně interpretovala odposlechy.

Ve své obsáhlé výpovědi David Rath navrhl soudu, aby si nechal vytvořit znalecký posudek na správnost odposlechů. O ně se opírá obžaloba a Rath tvrdí, že je interpretuje zavádějícím způsobem. Některé části podle něj chybí, jiné jsou špatně přepsány a navíc se domnívá, že někdo účelově zpřeházel jejich pořadí.

Bývalý hejtman také soudu popsal, jak probíhalo zadávání zakázek na středočeském hejtmanství. Uvedl, že zakázky nenavrhoval, ale pouze pro ně hlasoval spolu s dalšími členy krajské rady. „Obžaloba naprosto lže a mýlí se, když tvrdí, že jsem přijal úplatek,“ uvedl po skončení jednání.

Čtyři hodiny nejsou vše. Rath bude pokračovat

Když byl David Rath u soudu kvůli první části své kauzy, zabraly jeho projevy často několik dní. Například loňská závěrečná řeč, když se případem znovu zabýval krajský soud, trvala téměř dvanáct hodin. Na tomto zvyku nehodlá nic změnit, ani když se soud začal zabývat druhou větví Rathovy kauzy. Když po čtyřhodinové výpovědi od soudu odcházel, řekl, že ještě neskočil. „Ještě nějakou hodinu to potrvá,“ odhadl.

Rath, který byl v minulosti šéfem lékařských odborů, profesní komory, ministrem zdravotnictví, poslancem i hejtmanem Středočeského kraje, čelí obžalobě, že bral úplatky.

Podle státního zástupce spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem brali úplatky za zmanipulování stomilionových veřejných zakázek, které se týkaly středočeských nemocnic a záchranné služby. Obžalováno je v případu i dalších šest lidí a osm firem.

  • Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha. 
  • Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
  •  V lednu 2017 ale Krajský soud v Praze případ vrátil k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
  • Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
  • V prosinci 2017 kriminalisté oznámili, že vleklé vyšetřování druhé větvě Rathovy kauzy dokončili. 11. dubna 2018 policie opět navrhla obžalovat Davida Ratha. Spolu s ním bylo obžalováno dalších osm lidí a osm firem, například Metrostav. Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
  • Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
  • Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2019. O rok později, na konci ledna 2020, krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo vedle Ratha i dalších osm obžalovaných lidí a osm firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti.
  • Zdroj: ČTK

Po sedmi letech se dá se svědky lépe manipulovat, začal Rath kritiku žalobců

Než se Rath ve své výpovědi dostal k samotnému obsahu obžaloby, obsáhle kritizoval orgány činné v trestním řízení. V úvodu své řeči připomněl bývalý politik, že se soud zabývá tím, co se dělo před sedmi lety. Zdůraznil, že si na leccos po tak dlouhé době nevzpomíná a z průtahů obvinil žalobce. „Státní zastupitelství ví, že si svědci po sedmi letech pamatují pouze zlomek toho, co se stalo, a dá se s nimi lépe manipulovat,“ řekl Rath v úvodu své řeči.

Na zdlouhavou cestu případu k soudu si stěžoval již v úterý, kdy jednání začalo. Přinesl si tehdy obrázek šneka s nápisem „prokurátor“. Nyní také dodal, že považuje celou kauzu za účelové a politicky motivované dílo pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a vyšetřovatele Petra Vincenze. „Nejspíš to celé iniciovali na popud tehdejšího ministra spravedlnosti Pospíšila,“ prohlásil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Že trvalo sedm let, než se údajnou korupcí při zakázkách na přestavby nemocnic začal zabývat soud, souvisí s tím, že již předloni vrátil soudce Ivo Zelinka kauzu policii k došetření. Rath nyní kritizoval předsedkyni senátu Ivu Říhovou za to, že neudělala totéž. Zelinka případ vrátil, protože považoval za nelegální odposlechy, o něž se obžaloba opírá. Exhejtman ujistil, že se Zelinkou – který případ již nerozhoduje, protože odešel do důchodu – souhlasí.

Odposlechy považuje za nelegální i přesto, že mezitím rozhodl Nejvyšší soud o opaku. Toho Rath ve své výpovědi využil, aby kritizoval i tuto instituci. „Podlehl nátlaku ministerstva spravedlnosti, prezidenta a státního zastupitelství,“ řekl Rath o Nejvyšším soudu.

Vyjádřil také pochybnosti o nestrannosti krajského soudu. Ten před začátkem projednávání první větvě Rathovy kauzy zpřístupnil novinářům osobní údaje obžalovaných. Soud za to dostal v říjnu 2013 pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Rath řekl, že má kvůli tomu pochybnosti. „Budu tomu říkat obava z nestrannosti tohoto senátu,“ prohlásil.

Nelíbí se mu také časový rozvrh hlavního řízení – může trvat déle než dva měsíce a probíhat bude čtyři dny v týdnu. „Není to zdravé,“ míní. Podotkl, že se také někdy musí starat o své pacienty.

Ředitel Metrostavu: Jsme cílem útoku

Již před Davidem Rathem vypovídali další obžalovaní, kteří to, co jim žalobce přičítá, odmítli. Státní zástupce Jiří Pražák s tím počítal. „Ti, co vypovídali v přípravném řízení, vypovídají stejně. Někteří, kteří nevypovídali a vypovídali nyní, to popřeli – podle očekávání,“ řekl.

V úterý svůj podíl na údajné korupci odmítli manželé Kottovi, ve středu vypovídali obvinění pracovníci stavební firmy Metrostav.

Její generální ředitel Pavel Pilát, kterého žalobce viní, že úplatky za zakázky na přestavby nemocnic sliboval, hovořil o údajné snaze poškodit jej osobně i celý Metrostav. „Stále více jsem přesvědčen, že jsme se stali cílem útoku třetí osoby prostřednictvím policie a státního zastupitelství,“ prohlásil Pilát.

Kdyby soud šéfa stavební firmy usvědčil, hrozil by mu až šestiletý trest. Bývalému středočeskému hejtmanovi potom hrozí až dvanáctileté vězení. V první části kauzy byl již nepravomocně odsouzen na 8,5 roku ve vězení. Letos se bude Vrchní soud v Praze zabývat odvoláním. Rath se zároveň chce obrátit i na mezinárodní soudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 2 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 7 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 8 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 8 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...