Jen půl roku po zavedení dlouhodobého ošetřovného už politici diskutují o jeho smyslu. Dávka měla zajistit peníze lidem, kteří se chtějí doma postarat o těžce nemocného příbuzného. Podmínky jsou ale nastavené tak, že ji dostane jen část žadatelů. Nedosáhnou na ni třeba rodiny onkologicky nemocných nebo umírajících lidí. Ministerstvo pravidla měnit nechce, část poslanců by ale byla pro.
Část lidí na dlouhodobé ošetřovné nedosáhne, zjistili po půl roce poslanci
Na dávku má nárok ten, kdo si platí nemocenské pojištění, využít ji může až po dobu 90 dnů. Podmínkou je, že jeho blízký byl nejméně sedm dní hospitalizovaný a o potřebě celodenní péče rozhoduje lékař lůžkového zařízení.
„Od 1. června jsem vyprovodila v závěru života 180 pacientů a tu dávku nevyužil ani jeden z nich,“ uvádí ředitelka domácího hospice Cesta domů Ruth Šormová. Jejich pacienti jsou totiž často lidé, kteří už léčbu třeba v nemocnici ukončili a přešli na paliativní péči, často právě doma.
„Když se chci o maminku postarat, aby mohla doma zemřít, nedám ji přece na sedm dní do nemocnice,“ říká Barbora Slavíčková. Její matka trpěla rakovinou plic a přála si, aby mohla zemřít doma a obklopená svými blízkými.
„Když jsem se byla v poradně Cesty domů informovat na všechny možnosti, bohužel jsem se dozvěděla, že v mém případě dlouhodobé ošetřovné nepřipadá v úvahu,“ dodává Barbora Slavíčková.
Na problém už předloni při schvalování zákona upozorňovali někteří poslanci. „Tenkrát nás nebylo úplně slyšeno. Já to jako problém vidím a doufám, že v rámci nějaké novelizace se to ještě přenastaví,“ věří místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
„Zákony by se měly psát kvalitně, neměly by se dělat horkou jehlou. A toto je zrovna ten případ, kdy se zákon dělal na konci volebního období, hodně narychlo, a nemyslím si, že byl dobře promyšlen,“ míní místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS).
Zájemců o dávku je méně, než poslanci čekali
Právě i kvůli pravidlům zatím o dávku požádalo méně lidí, než poslanci předpokládali. Za první čtyři měsíce jich bylo 974, stát jim vyplatil 9,4 milionu korun.
„Diskuse by kolem toho měla proběhnout, jestli alespoň výrazně nezkrátit podmínku hospitalizace,“ míní místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Poslanci chtějí řešit také náročnou administrativu, která je s dávkou spojená, nebo to, aby o nutnosti péče nerozhodoval jen lékař z lůžkového oddělení. „Ošetřující lékař má nejlepší informaci, má historii celého případu a je myslím ten nejkompetentnější,“ říká Jan Bauer.
Po ministerstvu práce a sociálních věcí budou poslanci chtít podrobnou analýzu, jak dávka v praxi funguje. Resort ale teď o změně neuvažuje. „Je předčasné ji hned začít vyhodnocovat. Pokud jde třeba o uvedené hospice, tak pro ně dlouhodobé ošetřovné nebylo zamýšleno,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podle ní by měla dávka pomoct rodinám pacientů po úrazech nebo třeba infarktu. Reformu dlouhodobé péče chce připravit.