Od prvního června získávají Češi možnost čerpat dlouhodobé, až tříměsíční ošetřovatelské volno na péči o své blízké s vážnou nemocí či po úrazu. Nárok na ošetřovné mají tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Po dobu své rodinné „pečovatelské služby“ budou inkasovat šedesát procent základu svého příjmu a zaměstnavatel jim může v čerpání placeného ošetřovného zabránit jen z vážných provozních důvodů – a s písemným vysvětlením.
V Česku startuje až čtvrtroční placené volno na péči o blízké. Přečtěte si, jak o něj požádat
2 minuty
Reportáž: Češi smí nově žádat o ošetřovatelské volno
O zavedení dlouhodobého ošetřovného usilovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ještě pod vedením sociální demokratky Michaely Marksové a na tématu se opakovaně střetlo se zástupci zaměstnavatelů, kteří varovali, že v čase konjunktury a nedostatku pracovních sil může ekonomice uškodit.
Novinka v tuzemském sociálním (a zdravotním) systému nicméně k 1. červnu vstupuje v platnost, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je na ni podle své mluvčí Jany Buraňové připravená a úřad kvůli vyřizování nové dávky posílila o šedesát pracovních pozic. Podle dřívějších odhadů by nový koncept mohlo ročně využít třicet tisíc lidí.
Jak systém funguje?
Prvotní podmínkou pro čerpání dlouhodobého ošetřovného je stav pacienta. Člověk může získat volno na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje minimálně další měsíc celodenního opatrování. To se týká třeba lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či osob s rakovinou a jinou těžkou nemocí.
- Partner nemocného: Manželka, manžel nebo registrovaný partner či partnerka (druh či družka pouze v případě, že bydlí ve společné domácnosti).
- Příbuzný nemocného: příbuzný v přímé linii s ošetřovaným (matka, otec, syn, dcera atp.), sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc.
- Partner příbuzných: O nemocného smějí pečovat i protějšky uvedených příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti.
- Jiná osoba: Nárok na ošetřovné má i osoba bez příbuzenské či partnerské vazby, opět ale platí, že s ošetřovanou žije ve společné domácnosti.
Primární slovo má v cestě za ošetřovatelským volnem nemocniční lékař, který rozhodnutí zasílá své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a současně ho vystavuje ošetřující i ošetřované osobě. Nemocný se jím musí prokázat při zdravotní kontrole u doktora ambulantní péče, a ten následně ohlásí převzetí zdravotního dohledu sociální správě. Minimálně jednou měsíčně pak musí sociální správě zasílat dobrozdání, že potřeba ošetřovatele u nemocné osoby trvá.
Pečující se mohou střídat a v případě dlouhé rekonvalescence se střídání může jevit jako jediné možné řešení. Opětovný nárok na inkasování dlouhodobého ošetřovného podle webu ČSSZ vzniká až po roce od ukončení toho předchozího.
obrázek
Úkol pro zaměstnance: Hlásit, že potřeba péče trvá
Zaměstnanec ošetřovatelské volno, podobně jako nemocenskou, vyjednává přes zaměstnavatele. Pro něj musí pro zaměstnavatele vyplnit formuláře z webu ČSSZ a předložit mu i lékařské formuláře, které potřebu dlouhodobého ošetřovného potvrzují. Aby na výplatu finanční podpory dosáhl, musí zaměstnavateli rovněž dokládat měsíční lékařská potvrzení, že potřeba dlouhodobé péče trvá.
Zaměstnavatel musí zaměstnance v práci omluvit. Pustit ho nemusí jen tehdy, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Musí to ale pracovníkovi písemně zdůvodnit.
Hospodářská komora ošetřovatelské volno už dřív kritizovala. Kromě obav z nedostatku pracovních sil argumentovala tím, že někteří zaměstnanci budou novou možnost zneužívat. Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí a poukazuje na to, že ošetřování bude možné jen u lidí po návratu z nemocnice a musí ho navíc schválit lékař.
Za pobyt v léčebnách a nemocnicích se dá ušetřit miliarda
Novinka by měla ročně vyjít na 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by přišlo ještě zdravotní pojištění. Za pobyt nemocných v léčebnách a nemocnicích by se ale díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda.
Se stárnutím společnosti a prodlužováním života navíc potřeba péče roste. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musejí opustit práci, podepíše se to na jejich příjmu i budoucí penzi. Podle dvou dřívějších výzkumů péči v rodinách v Česku dostávalo kolem 80 000 seniorů a seniorek. Většinou se o ně staraly ženy – manželky, dcery či snachy. Průměrně rodina věnovala opatrování blízkého 41 hodin týdně.
