Češi proti Čechům. Druhá republika ukazuje, jak padla demokracie a lidé začali nenávidět

Období druhé republiky zůstává pozapomenuto v sevření dvou historických milníků, mnichovské dohody a vyhlášení protektorátu. Necelých šest měsíců na přelomu let 1938 a 1939 si přitom zaslouží pozornost. Právě před 80 lety Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který fakticky ukončil parlamentní demokracii v Česko-Slovensku a posunul zemi k autoritářskému zřízení. Spolu s rozpadem politického systému mezi Čechy rostla nesnášenlivost a xenofobie.

„Pět měsíců druhé republiky, chvíle v našem životě nejneuvěřitelnější, fantastickému snu podobná: jako bychom žili na Měsíci, jako bychom měli každou chvíli procitnout anebo sletět do prázdna! Plavba vytřeštěných zavrženců, napěchovaných na rozbitý člunek bez plachet a spuštěných bez cíle na širé moře. Nebylo možné uvěřit, že tak lze natrvalo žít,“ popisoval zlomovou dobu literární vědec Václav Černý ve svých Pamětech.

Češi byli hluboce otřeseni mnichovskou dohodou. I když zemi byla připravena bránit milionová armáda, stát nakonec padl bez boje. Republika přišla o třetinu území s třetinou obyvatelstva. Československo ztratilo rovněž třetinu důležitých průmyslových závodů. Vnitrozemí zaplavili uprchlíci ze zabraného pohraničí a narostla nezaměstnanost.

Hledání viníka spouští nenávist

Šokovaní občané začali zuřivě hledat, „kdo za to může“. Hlavní symbol padlé demokracie, prezident Edvard Beneš, už pár dní po Mnichovu abdikoval a koncem října odcestoval ze země. Rudolf Beran, předseda agrární strany a od prosince také předseda vlády, tušil, že hitlerovské Německo nebude chtít dodržet garance nových hranic, a soudil proto, že země by raději neměla mocnějšího souseda dráždit.

„V tomto kontextu se jevilo jako logické, že prakticky ve veškerém vládním tisku přestalo být Německo byť i jen náznakem označováno za hlavního původce mnichovských rozhodnutí a brzy také utichla ostřejší kritika postupu západních signatářů mnichovské dohody. Tím více ale zesilovaly útoky na principy československého politického systému, na parlamentarismus a na politické strany,“ upozorňují autoři knihy Druhá republika 1938–1939 s výmluvným podtitulem Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě.

Novinář Pavel Tigrid ve svém průvodci po českých dějinách vypráví: „Zejména v prvních měsících (…) se ve večerníkových plátcích šířily takové kachny, že Beneš ukradl cenné národní sbírky nebo že si v Londýně velkopansky žije. Pravda, moc lidí tyhle pomluvy odmítalo, ale část společnosti jim věřila a šířila je po hospodách.“

Tigrid upozorňuje, že honba za viníky se nespokojila jen s Benešem a západními demokraciemi, ale útočilo se též na „benešovce“, na „hradní“ nebo na „liberály“, na Židy, na emigranty, na socialisty, na „falešný humanismus“ a „proradný internacionalismus“.

A připomíná, že jednou z obětí této nenávistné atmosféry se stal spisovatel a novinář Karel Čapek, kterého na konci roku 1938 nezlomila jenom nemoc, ale právě štvanice, kterou na něj coby další výrazný hlas první republiky zorganizoval pravicový tisk.

Sám Čapek se k morální kondici národa vyjádřil 4. prosince 1938 v Lidových novinách v úvaze „Kdo je kdo“. Tři týdny před smrtí napsal: „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme lépe, kdo je kdo. Kdo byl slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, neměl žádnou; člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví.“

Konec demokracie

Politické změny na podzim 1938 postupovaly překvapivě rychle. Zatímco v českém pohraničí pokračovaly násilnosti německých oddílů, už 6. října byla na Slovensku podepsána tzv. Žilinská dohoda, která vyhlásila autonomii. V názvu republiky se začal užívat spojovník a ze státu se stalo Česko-Slovensko.

Způsob, jakým byl zákon o autonomii schválen, sice neodpovídal ústavě, ale to jen ukazuje, že i když po dobu existence druhé republiky platila Ústavní listina ČSR z roku 1920, byla to jen formalita.

Prezidenta Beneše nahradil koncem listopadu Emil Hácha a předsedu vlády Jana Syrového vystřídal 1. prosince Rudolf Beran. Zatímco dříve vládly Československu rozmanité koalice a vláda se musela potýkat s roztříštěnou politickou scénou, druhá republika situaci zásadním způsobem změnila.

Zatímco ještě vládli muži Jana Syrového, Beran prosadil sloučení stran do dvou velkých bloků: Zaprvé do Strany národní jednoty, postavené na bázi republikánské (agrární) strany doplněné o pravicová a středopravá uskupení. A zadruhé do mnohem menší levicové Národní strany práce, která sdružovala především sociální demokraty a část národních socialistů.

Dne 15. prosince 1938 pak Národní shromáždění schválilo tzv. zmocňovací zákon, který vládě umožňoval vyhlašovat zákony a prezidentovi také měnit ústavu. Tím, že zákonodárná moc přešla do rukou moci výkonné, byla zlikvidována parlamentní demokracie v Česko-Slovensku a republika se posunula k autoritářskému zřízení.

58 minut
Dokumentární film Druhá republika
Zdroj: ČT24

„V politologii by se řeklo, že to byl krizový politický systém. Systém, který během války měla Velká Británie a konečně i Spojené státy. A říct, že to byl totalitní systém, to je neudržitelné,“ uvažuje v dokumentu Druhá republika politický vědec Ivo Feierabend, jehož otec Ladislav Karel Feierabend v Beranově vládě zastával post ministra zemědělství.

Také Pavel Tigrid upozornil, že tehdejší politická reprezentace se svými kroky často snažila především zachránit, co ještě zachránit šlo.

Fakticky ale Česko-Slovensko už roku 1938 se zmocňovacím zákonem a sjednocením stran směřovalo k modelu fašistické vlády. Postupně byla také zaváděna tvrdá cenzura. Politici ani neskrývali, že tak činí ve snaze zalíbit se nacistickému Berlínu, na kterém byla nová republika existenčně závislá.

Volný pád do antisemitismu

Politické proměny stejnou rychlostí doprovázelo to, co později Pavel Tigrid nazval „volným pádem českých mravů občanských a lidských“. Události po Mnichovu především tvrdě dopadly na všechny, kdo se v té době stavěli proti Německu a jeho vůdci.

Výjimkou nebylo ani oblíbené Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které na nástup fašismu a nacismu ve svých hrách nevybíravě satiricky upozorňovalo. I jejich scéna se stala jednou z prvních obětí totalitarismu, úřady ji už v listopadu nechaly zavřít a její protagonisty zachránil útěk do Spojených států.

Prostředí kultury nabízí mnoho bolestných příkladů toho, jak se také v českých zemích vzedmul antisemitismus. Populární herec a režisér Hugo Haas byl napadán za to, že dělá práci, která by měla být vyhrazena jen pro „opravdové Čechy“. Už začátkem roku 1939 pak kvůli svému židovskému původu dostal výpověď z Národního divadla a na jaře raději uprchl s manželkou přes západní Evropu do Spojených států.

Protižidovské nálady byly motivovány i snahou přilepšit si. Nejen umělci, ale také advokáti, lékaři a další profese vytušili v nové společenské atmosféře šanci zbavit se konkurence. Na základě četných udání byli z advokátní nebo lékařské komory vylučováni židovští a němečtí členové, aby jejich klienty mohli snadno přebrat jejich čeští kolegové.

Nesnášenlivé národovectví a antisemitismus se projevovaly také ve vztahu k uprchlíkům z pohraničí, kteří ve vnitrozemí hledali zastání. Zatímco pro etnické Čechy byla organizována humanitární pomoc, čeští Němci a Židé byli zhusta ponecháni napospas s tím, že sami odejdou do emigrace. Což však v zimním období a navíc v situaci, kdy xenofobie stoupala v celé střední Evropě, byl často nemožný úkol.

„Řešení sociálních problémů hledala vláda druhé republiky nikoli v redistribuci bohatství, ale v etnické nacionalizaci,“ napsal pro Respekt historik Jan Adamec. „Byl to konflikt podepřený také protielitářským populismem – my pracujeme na polích, v továrnách, na úřadech; je, horních deset tisíc, najdete v obchodech, bankách, u filmu, v lékařských ordinacích nebo v přepychových lázních. My vytváříme hodnoty, ti druzí na nás parazitují. Stejný mechanismus pak použijí Němci proti Čechům, Češi proti Němcům a nakonec Češi proti Čechům.“

Pravda o Čecháčkovi

Lidé, kteří zůstali věrní prvorepublikové tradici humanismu a demokracie, později mnohdy vzpomínali, jak pružně se jejich spoluobčané přizpůsobili novým poměrům. Na úvod citovaný Václav Černý také napsal: „Za dob starého Rakouska pronesl kdysi kterýsi notábl, že co Čech, to buď lokaj nebo hulvát. (…) Vídeňákovi bylo lze připomenout nespočet lidských výsostí, které v dějinách nesla česká jména, takže jeho opovržení mohlo právem jen zvyšovat naše národní sebevědomí. Ale spílal-li Čechům, měl pravdu o Čecháčkovi, tvoru, jenž ostatně nikdy není jen jedním nebo druhým, ale vždy lokajem i hulvátem zároveň.“

„Kdykoliv nás stihne nová rána a dočasný pád, vždy bude v Čechách znovu libovolné množství hřbetů nahrbených k přijetí jha, a hnijících hub, dušujících se láskou k vlasti a plivajících po všem, co měla a má nejlepšího,“ varoval ve svých Pamětech Václav Černý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 6 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 9 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...