První vs. druhá republika. Mnichov a vídeňská arbitráž stvořily stát neschopný života

Před 80 lety skončila první republika. Okamžikem konce byl podpis mnichovské dohody nebo spíše její přijetí československou vládou 30. září 1938. Dalšího dne začalo Německo zabírat území, které mu podpisy Chamberlaina a Daladiera přiřkly, a Československo se začalo měnit. Z proklamované bašty demokracie ve střední Evropě se během pár měsíců, které byly druhé republice vyměřeny, stalo vlastně Německo v malém.

Druhá republika existovala sotva půl roku. Nešlo ale o státní útvar, který by po tu dobu byl jakkoli stabilní. Zásadně se měnil geograficky i politicky. Malé srovnání první a druhé republiky tudíž vychází převážně z „konečného“ stavu, který lze datovat k lednu a únoru 1939.

Geografii Československa (což byl ovšem název, který se také neudržel v původní podobě) změnily tři události. Tou nejzásadnější samozřejmě byl Mnichov, který připravil Čechy a české Slezsko o oblasti s převažující německou populací. Mnichovská dohoda měla ale také dodatky, a ten druhý stanovil, že mají být do tří měsíců vyřešeny „problémy polských a maďarských menšin v Československu“. Brzy se ukázalo, že Francie a Velká Británie nemají žádný zájem se československými záležitostmi zabývat.

Problém Těšínska vyřešilo jednání Prahy s Varšavou, které však bylo do značné míry formální, a Československo muselo ustoupit prakticky ve všem. Otázka jižního Slovenska se silnou maďarskou menšinou se pak řešila v německo-italské režii. Ta v první vídeňské arbitráži přiřkla Maďarsku část území, které si nárokovalo, na druhé straně ne všechno. I tak ale muselo Československo odevzdat svému letitému rivalovi téměř 12 tisíc kilometrů čtverečních na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Nejvýchodnější část republiky navíc přišla o hlavní město Užhorod, úřady se musely přestěhovat do Chustu. Navíc Německo ještě dodatečně docela svévolně obsadilo několik obcí, byť v nich Němci nepřevažovali.

Srovnání geografie a demografie první Československé a druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Československo se za druhé republiky zásadním způsobem proměnilo i politicky. Před nástupem úřednické vlády Rudolfa Berana vládla Československu duhová koalice, premiérem byl agrárník Milan Hodža a vláda se musela potýkat s každodenním politickým životem poznamenaným roztříštěnou politickou scénou. Za první republiky bylo standardem, že vítěz voleb získal kolem patnácti procent, pro vstup do Poslanecké sněmovny pak postačovala tři procenta hlasů.

Druhá republika situaci zásadním způsobem změnila. Zatímco vládli muži Jana Syrového, nový předák agrární strany Rudolf Beran zahájil velkou reorganizaci politické scény a prosadil sloučení stran do dvou velkých bloků – Strany národní jednoty, postavené na bázi republikánské (agrární) strany doplněné o pravicová a středopravá uskupení, a levicové Národní strany práce, sdružující především sociální demokraty a část národních socialistů. Parlament se potom připravil o pravomoci schválením zmocňovacího zákona, který umožnil vládě vydávat nařízení prostřednictvím prezidentských dekretů, a od prosince 1938 se již nescházel.

Nebyla to ale již vláda Jana Syrového, Beran sestavil vlastní kabinet jmenovaný 1. prosince. Stejně tak dekrety nepodepisoval prezident Beneš, který abdikoval již 5. října, aby nebyl překážkou česko-německých vztahů. Jeho nástupcem se stal Emil Hácha (Vzhledem k dalšímu vývoji později prohlásila exilová vláda, že rezignaci Edvarda Beneše považovala za vynucenou, a tedy neplatnou).

Tyto změny se týkaly především Čech a Moravy. Slovensko získalo autonomii a Podkarpatská Rus stejně tak. S tím také souvisela změna názvu státu na Česko-Slovenskou republiku (ve zkrácené verzi též Česko-Slovensko). Způsob, kterým byly zákony o autonomii obou zemí schváleny, ovšem neodpovídal ústavě. I to však ukazuje, že i když po dobu existence druhé republiky platila Ústavní listina ČSR z roku 1920, byla to jen formalita. Fakticky směřovalo Československo (či Česko-Slovensko) se zmocňovacím zákonem a sjednocením stran k modelu autoritativní vlády. Politici neskrývali, že tak činí ve snaze zalíbit se Berlínu, na kterém byla republika nově existenčně závislá.

Srovnání první Československé a druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Odtržení Sudet nebyla jenom politická pohroma, v zabraném území se nacházelo těžiště československé ekonomiky. Počet průmyslových podniků poklesl o dvě pětiny, textilní průmysl poklesl téměř o dvě třetiny a papírenský průmysl o polovinu. Němci také získali 90 elektráren, takže Československo bylo rázem závislé na dodávkách energie od svého souseda.

Německo přitom dělalo, co mohlo, aby okleštěný stát ještě více oškubalo. Vyžádalo si 14,5 tuny zlata ke krytí oběživa v Sudetech. Požadavek, aby zároveň převzalo příslušný podíl státního dluhu, odmítlo. Alespoň v tomto ohledu ale Československo dostalo pomoc ze západní Evropy v podobě mnichovského úvěru. Ten poskytla státu Velká Británie, z celkových deseti milionů liber byly čtyři míněny jako dar. Ze zbytku Československo nakonec stihlo vyčerpat jen menší část.

Ekonomika druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

K ilustraci dopadu záboru pohraničních území se často používá vliv na železnici. Mnichovská dohoda totiž skutečně nebrala ohled na reálné potřeby zbytkového Československa. Chamberlain s Daladierem v ní prakticky rezignovali na jakoukoli vlastní iniciativu a Hitlerovi dali prakticky vše, oč si řekl.

Je asi zřejmé, že když muselo Československo odevzdat pohraniční oblasti, „useklo“ to tratě, které vedly z vnitrozemí na hranice. Ale zábory přetnuly i řadu klíčových vnitrostátních tras včetně tratě z Prahy do České Třebové a navazujících úseků do Olomouce a do Brna. Celková délka železniční sítě se zkrátila více než o třetinu, státní dráhy také musely svému říšskému protějšku předat množství lokomotiv a vozů.

Železnice za druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Existence druhé republiky ovšem nikdy nebyla Hitlerovým cílem. Nechtěl Československo ponížit a ochromit, ale zničit. Zvláštní stát závislý na Německu a politicky řízený hlavně snahou Německu se zalíbit zanikl po pěti měsících a půl. Pak byl prezident Hácha v Berlíně přinucen vložit české země „s plnou důvěrou do rukou vůdce“, zatímco slovenského předáka Jozefa Tisa předtím Hitler dotlačil k vyhlášení slovenské nezávislosti. Zbytek Podkarpatské Rusi zabralo Maďarsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na polích přibývá požárů

Vedro a sucho komplikují sklizeň na polích, kde navíc přibývá požárů. Hasiči ve středních Čechách už jich evidují téměř 270, což je o stovku více než loni touto dobou. Hašení ohně na velkých plochách patří mezi nejnáročnější zásahy, čtyři hasiči se už při nich letos zranili. „Panují vyšší teploty a když na sobě mají ochranný oděv, musejí si hlídat i to, aby nedošlo k přehřátí, dehydrataci a pak ke kolapsovému stavu,“ popsala mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Hasiči tak apelují na lidi, aby například na pole nezajížděli autem či v jeho blízkosti neodhazovali nedopalky. Opatrní by měli být i zemědělci – pravidelná údržba polí minimalizuje riziko vzniku požáru.
před 1 hhodinou

Policie nasazuje dodávky na odhalování nepozorných řidičů. Jsou plné kamer

Ke zjišťování nepozornosti za volantem a nevěnování se řízení budou policisté nově využívat dvě dodávky se speciálním vybavením. Technika ve vozech umožní rizikové chování odhalit a policie ho může na místě řešit. Nevěnování se řízení patří dlouhodobě k příčinám nejtragičtějších dopravních nehod.
14:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlček předloží energetickou koncepci, kterou ale vláda zřejmě neposoudí

Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.
před 2 hhodinami

Balaštíková pozastaví členství v ANO, hnutí ji stáhne z kandidátky

Poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková se podle serveru Seznam Zprávy (SZ) před dvěma roky snažila opakovaně objednat zabití psa patřícího nové partnerce svého manžela, s nímž se tehdy za vyhrocených okolností rozváděla. Vyplývá to podle serveru z nahrávek, které Josef Balaštík v létě 2023 měl pořídit. Šéf ANO Andrej Babiš označil chování Balaštíkové za absolutně nepřijatelné a prohlásil, že ji hnutí vyškrtne z kandidátní listiny pro nadcházející podzimní sněmovní volby. Balaštíková pozastaví členství v hnutí.
09:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Středeční teploty přesáhly 34 stupňů

Teploty v Česku na desítce měřicích stanic ve středu přesáhly 34 stupňů Celsia, na třech místech bylo dokonce více než 35 stupňů, rekordy pro 13. srpen ale nepadly. Pravděpodobnější jsou ve čtvrtek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Teploty nad 34 stupňů předpokládá jeho výstraha ve čtvrtek a v pátek ve větší části Čech a moravských a slezských nížin. Ve Středočeském kraji a Praze začala platit smogová situace.
12:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z výběhu v Srní utekla vlčice, potvrdily testy DNA

Testy DNA z trusu nalezeného u Kundratic na Klatovsku potvrdily, že patří vlčici původně obývající výběh u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Na svobodě je minimálně od začátku srpna. Zatím není jasné, kudy se dostala ven. Není vyloučeno, že trus patřil vlčici, která se poslední dny opakovaně vyskytuje u oplocení výběhu v Srní. Sdělil to mluvčí parku Jan Dvořák. Testy vzorků odebraných z těla uhynulé vlčice nalezené minulý týden u Poledníku se neshodují s DNA žádného zvířete z výběhu v Srní.
16:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Větrné elektrárny zabíjí ptáky i netopýry. Čeští vědci představili metodu, jak riziko zmenšit

Dopad větrných elektráren na populace ptačích druhů je sice poměrně malý, ale existuje. Věda hledá řešení, který by ho mohlo ještě snížit. S jedním přišli čeští ornitologové.
před 8 hhodinami

Student, který hrozil útokem na školu v Praze 8, půjde před soud

Pražské městské státní zastupitelství poslalo k soudu mladého muže, který loni v říjnu vyhrožoval vystřílením třídy v Praze 8. Informaci o podání obžaloby České televizi potvrdila Daniela Smetanová z Městského státního zastupitelství v Praze. K soudu se případ dostane desátého září.
před 9 hhodinami
Načítání...