První vs. druhá republika. Mnichov a vídeňská arbitráž stvořily stát neschopný života

Před 80 lety skončila první republika. Okamžikem konce byl podpis mnichovské dohody nebo spíše její přijetí československou vládou 30. září 1938. Dalšího dne začalo Německo zabírat území, které mu podpisy Chamberlaina a Daladiera přiřkly, a Československo se začalo měnit. Z proklamované bašty demokracie ve střední Evropě se během pár měsíců, které byly druhé republice vyměřeny, stalo vlastně Německo v malém.

Druhá republika existovala sotva půl roku. Nešlo ale o státní útvar, který by po tu dobu byl jakkoli stabilní. Zásadně se měnil geograficky i politicky. Malé srovnání první a druhé republiky tudíž vychází převážně z „konečného“ stavu, který lze datovat k lednu a únoru 1939.

Geografii Československa (což byl ovšem název, který se také neudržel v původní podobě) změnily tři události. Tou nejzásadnější samozřejmě byl Mnichov, který připravil Čechy a české Slezsko o oblasti s převažující německou populací. Mnichovská dohoda měla ale také dodatky, a ten druhý stanovil, že mají být do tří měsíců vyřešeny „problémy polských a maďarských menšin v Československu“. Brzy se ukázalo, že Francie a Velká Británie nemají žádný zájem se československými záležitostmi zabývat.

Problém Těšínska vyřešilo jednání Prahy s Varšavou, které však bylo do značné míry formální, a Československo muselo ustoupit prakticky ve všem. Otázka jižního Slovenska se silnou maďarskou menšinou se pak řešila v německo-italské režii. Ta v první vídeňské arbitráži přiřkla Maďarsku část území, které si nárokovalo, na druhé straně ne všechno. I tak ale muselo Československo odevzdat svému letitému rivalovi téměř 12 tisíc kilometrů čtverečních na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Nejvýchodnější část republiky navíc přišla o hlavní město Užhorod, úřady se musely přestěhovat do Chustu. Navíc Německo ještě dodatečně docela svévolně obsadilo několik obcí, byť v nich Němci nepřevažovali.

Srovnání geografie a demografie první Československé a druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Československo se za druhé republiky zásadním způsobem proměnilo i politicky. Před nástupem úřednické vlády Rudolfa Berana vládla Československu duhová koalice, premiérem byl agrárník Milan Hodža a vláda se musela potýkat s každodenním politickým životem poznamenaným roztříštěnou politickou scénou. Za první republiky bylo standardem, že vítěz voleb získal kolem patnácti procent, pro vstup do Poslanecké sněmovny pak postačovala tři procenta hlasů.

Druhá republika situaci zásadním způsobem změnila. Zatímco vládli muži Jana Syrového, nový předák agrární strany Rudolf Beran zahájil velkou reorganizaci politické scény a prosadil sloučení stran do dvou velkých bloků – Strany národní jednoty, postavené na bázi republikánské (agrární) strany doplněné o pravicová a středopravá uskupení, a levicové Národní strany práce, sdružující především sociální demokraty a část národních socialistů. Parlament se potom připravil o pravomoci schválením zmocňovacího zákona, který umožnil vládě vydávat nařízení prostřednictvím prezidentských dekretů, a od prosince 1938 se již nescházel.

Nebyla to ale již vláda Jana Syrového, Beran sestavil vlastní kabinet jmenovaný 1. prosince. Stejně tak dekrety nepodepisoval prezident Beneš, který abdikoval již 5. října, aby nebyl překážkou česko-německých vztahů. Jeho nástupcem se stal Emil Hácha (Vzhledem k dalšímu vývoji později prohlásila exilová vláda, že rezignaci Edvarda Beneše považovala za vynucenou, a tedy neplatnou).

Tyto změny se týkaly především Čech a Moravy. Slovensko získalo autonomii a Podkarpatská Rus stejně tak. S tím také souvisela změna názvu státu na Česko-Slovenskou republiku (ve zkrácené verzi též Česko-Slovensko). Způsob, kterým byly zákony o autonomii obou zemí schváleny, ovšem neodpovídal ústavě. I to však ukazuje, že i když po dobu existence druhé republiky platila Ústavní listina ČSR z roku 1920, byla to jen formalita. Fakticky směřovalo Československo (či Česko-Slovensko) se zmocňovacím zákonem a sjednocením stran k modelu autoritativní vlády. Politici neskrývali, že tak činí ve snaze zalíbit se Berlínu, na kterém byla republika nově existenčně závislá.

Srovnání první Československé a druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Odtržení Sudet nebyla jenom politická pohroma, v zabraném území se nacházelo těžiště československé ekonomiky. Počet průmyslových podniků poklesl o dvě pětiny, textilní průmysl poklesl téměř o dvě třetiny a papírenský průmysl o polovinu. Němci také získali 90 elektráren, takže Československo bylo rázem závislé na dodávkách energie od svého souseda.

Německo přitom dělalo, co mohlo, aby okleštěný stát ještě více oškubalo. Vyžádalo si 14,5 tuny zlata ke krytí oběživa v Sudetech. Požadavek, aby zároveň převzalo příslušný podíl státního dluhu, odmítlo. Alespoň v tomto ohledu ale Československo dostalo pomoc ze západní Evropy v podobě mnichovského úvěru. Ten poskytla státu Velká Británie, z celkových deseti milionů liber byly čtyři míněny jako dar. Ze zbytku Československo nakonec stihlo vyčerpat jen menší část.

Ekonomika druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

K ilustraci dopadu záboru pohraničních území se často používá vliv na železnici. Mnichovská dohoda totiž skutečně nebrala ohled na reálné potřeby zbytkového Československa. Chamberlain s Daladierem v ní prakticky rezignovali na jakoukoli vlastní iniciativu a Hitlerovi dali prakticky vše, oč si řekl.

Je asi zřejmé, že když muselo Československo odevzdat pohraniční oblasti, „useklo“ to tratě, které vedly z vnitrozemí na hranice. Ale zábory přetnuly i řadu klíčových vnitrostátních tras včetně tratě z Prahy do České Třebové a navazujících úseků do Olomouce a do Brna. Celková délka železniční sítě se zkrátila více než o třetinu, státní dráhy také musely svému říšskému protějšku předat množství lokomotiv a vozů.

Železnice za druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24

Existence druhé republiky ovšem nikdy nebyla Hitlerovým cílem. Nechtěl Československo ponížit a ochromit, ale zničit. Zvláštní stát závislý na Německu a politicky řízený hlavně snahou Německu se zalíbit zanikl po pěti měsících a půl. Pak byl prezident Hácha v Berlíně přinucen vložit české země „s plnou důvěrou do rukou vůdce“, zatímco slovenského předáka Jozefa Tisa předtím Hitler dotlačil k vyhlášení slovenské nezávislosti. Zbytek Podkarpatské Rusi zabralo Maďarsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
před 39 mminutami

Proč býváme nemocní před dovolenou? Není to náhoda, říká expert

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.
před 2 hhodinami

Na víkend se oteplí a vyjasní, teploty se vrátí ke třiceti stupňům

Po deštivém konci pracovního týdne se o víkendu oteplí a vyjasní. Denní teploty se vrátí ke třiceti stupňům Celsia. Příliv teplého vzduchu vyvrcholí v pondělí, poté se opět mírně ochladí, vyplývá z předpovědi meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

Výborný a Pražák rozebírali, co znamená návrh rozpočtu EU pro farmáře

Evropská komise navrhla rozpočet na období mezi roky 2028 a 2034. Jeho podobu ve vztahu k farmářům v Událostech, komentářích rozebírali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výborný v diskusi zdůraznil, že jde pouze o start procesu, v němž se bude teprve vyjednávat, ale myslí si, že rozpočet pro zemědělce by měl být stabilní. Podle Pražáka by při snížení objemu peněz pro sektor v něm současně mělo dojít k přehodnocení některých závazků, které EU nebude schopna v jejich nákladnosti kompenzovat.
před 4 hhodinami

Na Vsetínsku postaví fotbalové hřiště neobvyklá firma. Ředitelství silnic a dálnic

Ředitelství silnic a dálnic staví obvykle silnice, dálnice nebo mosty, ale v Jablůnce na Vsetínsku ho čeká nová zkušenost. Vybudovat fotbalové hřiště. Náhradou za to, které silničáři obci zabrali kvůli stavbě nové komunikace. Ke svému závazku se hlásí a počítají s částkou padesáti milionů korun. Za nový trávník, kabiny, tribunu, technický dozor i zaplacení specializovaných projektantů, kteří zvládnou sportovní projekt. Jablůnka by se tak měla v roce 2027 dočkat hned dvojí slávy. Nová silnice ji zbaví tisíců aut a její fotbalisté budou dávat góly zase na svém hřišti.
před 5 hhodinami

Zadrželi muže v kauze výhrůžek školám. Vyvolalo to napětí mezi Českem a Slovenskem

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a s největší pravděpodobností byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuto skutečnost však slovenská policie zamlčela, což podle Denníku N zaskočilo české kriminalisty, kteří měli na vyšetřování dominantní podíl.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát bude nově reprezentovat jednotná vizuální identita

Vláda ve středu schválila novou vizuální identitou státních organizací. Nový jednotný styl má sloučit dosavadní různorodou škálu log a grafik. Podle podkladů pro jednání kabinetu má umožnit také lépe čelit podvodníkům, kteří se vydávají za představitele některé státní organizace, a přinést rovněž úspory oproti dosavadnímu stavu při obměně grafického stylu. Charakteristickým rysem bude bílá silueta českého lva na červeném pozadí. Cena metodiky a návrhu stylu se podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) vešla do tří milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jihozápad Česka zasáhly bouřky

Jihozápadní částí Česka začaly ve středu večer procházet bouřky. Okolo 21. hodiny Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) registroval nejsilněji bouřkovou aktivitu v Plzeňském kraji. Pro oblast Karlovarského a Plzeňského kraje a pro část Středočeského a Jihočeského kraje platila od 16:00 do 22:00 výstraha.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...