Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zaznamenala v prvních dvou letech své činnosti nový trend: sjednávání účelových sňatků Češek zejména s občany Turecka. Ve své výroční zprávě útvar varoval také před vzrůstajícím vlivem Číny nebo před „neobvykle vstřícnou“ imigrační politikou ve vztahu k Vietnamu. Povšiml si rovněž snah ruskojazyčných kriminálních autorit o získání kontroly nad českým územím.
Centrála proti organizovanému zločinu varuje před účelovými sňatky Češek s Turky i před vlivem Číny
Na sjednávání účelových sňatků se podle NCOZ podílejí organizované skupiny. Mladé dívky a ženy z Česka pak uzavírají za finanční odměnu buď v tuzemsku, nebo v zahraničí manželství, což jejich mužům umožní vstoupit na území EU a žádat tam o vydání dokladu k trvalému pobytu.
„Prokázat tuto trestnou činnost není jednoduché, neboť ženy nejsou vyváženy do zahraničí násilím, naopak jsou jim za tyto sňatkové služby poskytnuty nemalé finanční odměny,“ uvedla centrála. Ženy podle ní v cizině často zůstávají a nezřídka tam provozují prostituci v nočních klubech.
V oblasti organizovaného zločinu na území Česka dlouhodobě převládají ruskojazyčné, asijské a balkánské kriminální organizace. „Všechny mají společný prvek vysoké míry korupčního průniku do státní správy a veřejné samosprávy,“ podotkla NCOZ.
U ruskojazyčného organizovaného zločinu si centrála povšimla aktivit jeho vysoce postavených členů, které směřovaly k ovládnutí českého území, respektive činnosti v Česku působících ruskojazyčných gangů. „V minulých letech byly opakovaně zaznamenány případy, kdy po zásahu bezpečnostních složek ČR u jedné kriminální autority se jiná ruskojazyčná zločinecká autorita či konkurenčně významný kriminální klan pokusil získat uvolněný prostor pod svoji kontrolu,“ vysvětlili policisté.
I ze strany zločinců ze zemí bývalého Sovětského svazu podle zprávy zesílil tlak na získání státních občanství různých států EU včetně českého. Status občana EU jim totiž nejen napomáhá ve volném pohybu v rámci Unie, ale také brání jejich vydání do země původu. „V zájmu získání českého občanství jsou korumpováni nižší i vysoce postavení úředníci, případně i politici na regionální a celostátní úrovni,“ napsala centrála.
Vliv Číny poroste
Do budoucna NCOZ i nadále očekává vzrůstající vliv Číny „včetně snah o ovlivnění našeho státu v různých směrech“. Připomněla, že česká vstřícnost vůči čínským investorům přilákala do Česka řadu Číňanů. „Již v současné době do ČR proudí velké množství čínských turistů, což přispěje ke zvýšenému zájmu jak ze strany čínských podnikatelů, tak z řad zločinců a organizovaných zločineckých organizací,“ konstatovala centrála.
„Navíc ze strany Vlády ČR jsou v této oblasti činěny další kroky, jako je zjednodušení vízové povinnosti pro čínské občany při vstupu do ČR, zavedení leteckého spojení mezi ČR a Čínou, ČR a Vietnamem,“ poznamenali policisté. Podle zprávy zaznamenali i sílící snahy čínských zpravodajských složek získávat v Česku informace z bezpečnostních a dalších strategických oblastí.
Hlavním zájmem čínských kriminálních organizací nebo zpravodajců přitom podle NCOZ nemusí být samotné Česko, které pro ně může představovat jen vstupní bránu do EU. Na zvýšenou intenzitu činnosti čínských zpravodajců poukázala ve výroční zprávě za loňský rok i Bezpečnostní informační služba.
V uplynulých letech podle NCOZ značně vzrostla kriminalita spojená se získáváním víz a legalizací pobytu pro Vietnamce. Zájemci o vízum podle zprávy musí složit 220 až 400 tisíc korun. „Této trestné činnosti také nahrává neobvykle vstřícná imigrační politika ČR, jejíž účinek byl posílen prohlášením vietnamské diaspory za národnostní menšinu, což značně usnadňuje páchání výše popsané trestné činnosti pod pláštěm institutu spojování rodin,“ tvrdí zpráva.
Vietnamský zločin, který se v Česku zaměřuje především na daňové podvody, obchod s drogami a praní špinavých peněz, se podle centrály neustále snaží zdokonalovat svou orientaci v českém právu. Dokáže také dekonspirovat prostředky, které vůči němu používá policie, což „ve spojení s mnohdy téměř neomezenými finančními možnostmi při uplácení státních úředníků“ komplikuje odhalování a prokazování trestných činů.
Balkánská větev organizovaného zločinu se v Česku podle policie věnuje zejména legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nakupuje za ně nemovitosti prostřednictvím účelově založených obchodních společností, případně je investuje v oblasti hazardních her.
Monitorovat činnost muslimských komunit
NCOZ označila za nebezpečný z hlediska terorismu nekontrolovatelný vstup lidí praktikujících islám do Česka. Podle zprávy existují signály, že u nás funguje větší množství firem a agentur s majiteli z arabských zemí, které muslimům zprostředkovávají veškerá povolení k pobytu na českém území. Ty podle NCOZ často kamuflují povolení doprovodem nemocných lidí a účastí v lázeňském zařízení.
U lidí takto vstupujících na české území podle zprávy rovněž „existují indicie o tom, že disponují velkým množstvím finančních prostředků, jejichž původ, odesílatele ani plánovaný účel použití nelze ve většině případů dohledat“.
Česká policie doposud nemusela řešit žádný otevřený projev mezinárodního terorismu. Podle NCOZ bude i nadále nezbytné „monitorovat činnost muslimských komunit za účelem odhalování konkrétních teroristických hrozeb, včetně odhalení jednotlivců nebo zájmových skupin s radikálními náboženskými názory, které jsou v rozporu s právním řádem ČR“.
Sociolog Karel Černý z Karlovy univerzity upozorňuje, že neexistují přesná data o počtu muslimů v Česku. Odhaduje, že jich v zemi žije do 25 tisíc. Nepřevažuje mezi nimi žádná etnická nebo národnostní skupina. Jsou tu lidé z Blízkého východu, postsovětského prostoru i jihovýchodní Asie. Muslimové v Česku jsou prý také dobře napojeni na většinovou společnost.
„Máme poměrně dost podrobné výzkumy, které hovoří o tom, že muslimové u nás jsou buď velice dobře integrovaní, což znamená, že si sice drží dál svoje náboženství, případně i kulturu země svého původu, ale na druhou stranu mají velice pestré a intenzivní vztahy s lidmi z české majority. Ať už rodinné, nebo na pracovišti, nebo ve volném čase. Potom tady máme druhou velkou skupinu, a to jsou dokonce řekněme asimilovaní muslimové. To jsou lidé, kteří vám sice řeknou, že jsou muslimové, že se tak cítí nebo identifikují, ale už islám nepraktikují ani ho pořádně nevyznávají. Ti jsou plně asimilovaní do české kultury.“
Sociolog Karel Černý o muslimech v Česku (zdroj: ČT24)
Centrála připomněla, že s ohledem na končící válečný konflikt na Středním východě lze předpokládat přesun bojovníků Islámského státu či jejich příbuzných do Evropy, což s sebou může nést bezpečnostní riziko z pohledu jejich možné radikalizace nebo přípravy teroristického útoku.
Podle NCOZ v současné době pokračuje trend průjezdů lidí směřujících přes české území do oblasti bojových operací v Sýrii nebo opětovných návratů těchto „cestujících džihádistů“ do zemí původu, tedy zejména do západní Evropy. K těmto účelům slouží především pražské Letiště Václava Havla.
Virtuální měny jako pračka peněz
NCOZ upozornila také na to, že pachatelé se v Česku při praní špinavých peněz více orientují na využití virtuálních měn, především bitcoinu. „Virtuální měny se díky své anonymitě staly ideálním prostředkem k této činnosti,“ konstatovali policisté k převádění podvodně získaných finančních prostředků.
Neregulovaná digitální platidla umožňují provádět platby včetně mezinárodních bez využití bank. „Možnosti zjištění konkrétní osoby, která transakci uskutečnila, bývají prakticky nulové, neboť v této souvislosti lze využívat anonymní proxy servery a sítě či předplacené mobilní telefony s přístupem k internetu,“ uvedla centrála.
Obecně k legalizaci výnosů z trestné činnosti policisté poznamenali, že situace v Česku s určitým zpožděním kopíruje trendy západní Evropy. „Vývoj v podmínkách ČR směřuje k pokračování v tzv. vysávání státních zakázek a zneužívání dotací z různých fondů EU,“ doplnili.
K zastření nelegálního původu peněžních prostředků využívají pachatelé často bankovní účty založené na padělané doklady, převážně zahraniční. Sofistikovanějším způsobem praní peněz je fiktivní podnikání. „V mnoha případech jsou do procesu legalizace výnosů zapojeny organizované skupiny včetně advokátních kanceláří, které se na oblast praní peněz specializují. Jde o tzv. syndikáty,“ napsala NCOZ. Nelegální výnosy pachatelé nejčastěji investují do nemovitostí, luxusních aut, zlata a šperků.