Nová studie zveřejněná v odborném časopise Nature Climate Change upozorňuje na zásadní dopad rozšiřování technologie bitcoinu. Pokud by se rozšířil, způsobilo by to kvůli jeho energetickým nárokům tolik emisí, že by se globální teploty zvýšily o dva stupně Celsia už roku 2033. Problém se přitom týká i ostatních digitálních měn, jako jsou ethereum nebo litecoin. Bitcoin je však nejpoužívanější, ostatní zůstávají daleko za ním.
Používání kryptoměn může zvýšit teploty na Zemi až o dva stupně Celsia, varuje studie
„Bitcoin je kryptoměna, která má velké požadavky na hardware. A to logicky znamená vysoké požadavky na elektřinu,“ uvedl Randi Rollins, jeden z autorů zmíněné práce.
Klíčem k fungování bitcoinů a dalších kryptoměn (tedy měn, které existují pouze v digitální podobě) je proces ověřování založený na šifrování – aby bylo šifrování bezpečné, je třeba, aby ho počítaly výkonné počítače s velkou výpočetní kapacitou. A právě takové stroje spotřebovávají velké množství elektřiny.
Na to, jak velká je spotřeba infrastruktury, která bitcoiny těží a šifruje, už experti na energetiku upozorňují delší dobu. Výnosy z kryptoměn jsou ale tak velké, že se spotřebou dosud nikdo nezabývá a nikdo neupozornil ani na to, jaký dopad by těžba kryptoměn stávajícím tempem měla na životní prostředí.
Změnu přinesla až zmíněná studie z Nature Climate Change; její autoři analyzovali řadu faktorů, aby popsali, kolik emisí CO2 těžba vyprodukuje – a došli k závěru, že jen za loňský rok kryptoměny způsobily emise 69 milionů metrických tun oxidu uhličitého.
- Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny s ní obchodovat, hodnotu tedy určuje pouze nabídka a poptávka.
Varovný čas šestnácti let
Autoři práce také mapovali, jak se jiné podobně výnosné a vlivné technologie šířily společností. Na základě toho vytvořili scénáře, které předvídají, jaké by byly důsledky používání kryptoměn, kdyby se rozšířily.
Pokud by byl bitcoin zahrnut do moderních technologií a šířil se nejpomalejší, z minulosti známou rychlostí, stačilo by na oteplení planety o dva stupně Celsia pouhých dvaadvacet let. A pokud by se bitcoin šířil tempem srovnatelným s jinými technologiemi, pak by těžba této kryptoměny ohřála planetu o dva stupně ještě rychleji – během šestnácti let.
„V současné době jsou hlavními faktory zesilující klimatické změny emise z dopravy, bydlení a pěstování potravy. Tento výzkum ale ukazuje, že na seznam by se měl připsat i bitcoin,“ komentovala výsledky práce Katir Taladayová, která se na práci také podílela.
„Nejsme schopní předvídat budoucnost bitcoinu, ale pokud bude implementován podobnou rychlostí jako ostatní technologie, pak jsou to pro klima, a tedy i lidi a rostlinné i živočišné druhy, špatné zprávy,“ řekl hlavní autor práce Camilo Mora. „Jakýkoliv další rozvoj kryptoměn byl měl mít za cíl snížit požadavky na spotřebu elektřiny, aby se předešlo potenciálně katastrofálním důsledkům oteplení o dva stupně.“
Kde se zrodil bitcoin?
Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické rovnice. Za úspěšné vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Tomuto procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, se pak říká těžaři či mineři.
Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je tedy unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je ale dnes dost nákladné a už se od toho upouští, nebo skupina těžařů.
Program pro těžbu je nastavený tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno pouze 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu někdy kolem roku 2140.
Češi utrácejí bitcoiny. Za kávu i boty (zdroj: ČT24)
Jako těžba ropy
Aby počítače mohly bitcoiny takto těžit, musí mít obrovskou výpočetní kapacitu. S tím, jak se uvolňování bitcoinů do oběhu zpomaluje, je jejich těžba stále energeticky náročnější. Dá se to srovnat třeba s těžbou v opravdovém dole na zlato. Čím hlouběji ke dnu dolu se zlatokop dostává, tím je to namáhavější – roste jeho vzdálenost od povrchu, trvá mu déle, než se tam a zpátky dostane, podmínky na dně dolu jsou stále extrémnější.
Díky tomu je v současné době do těžby této digitální měny zapojena nesmírná počítačová kapacita, která slouží jen k tomuto účelu: odhady tvrdí, že počítače, které se věnují těžbě bitcoinů, mají stotisíckrát větší výpočetní sílu než 500 nejsilnějších superpočítačů světa.
Počítače k tomu samozřejmě potřebují energii – a je jí mnohem víc, než si většina lidí, kteří se o bitcoin nezajímají, dokáže představit. Web Digitaleconomist uvádí, že roční spotřeba počítačů zapojených do této „těžby“ byla za rok 2017 kolem 32 TWh .
Nehospodárnost farem
Toto číslo je tak velké, že asi jen málokomu něco řekne. Nejlépe to ukáže mapa z webu Powercompare, jež ukazuje, které země světa spotřebovávají méně energie, než je energie potřebná na těžbu digitální měny. V současné době je to 159 států – méně energie spotřebují třeba Nigérie, kde žije 186 milionů lidí, nebo tak vyspělá ekonomika, jakou je Irsko. A ještě jedno srovnání: každý den spotřebuje bitcoin stejně elektřiny jako celé Haiti za rok.
Kolik energie spotřebuje bitcoin? Víc než tyto země:
Podle kritiků digitální měny jde o obrovské mrhání – jak výpočetní kapacitou počítačů, které by mohly třeba analyzovat genom léčiv nebo se věnovat odhalování různých nemocí, ale zejména elektřinou, která pak na mnoha jiných místech chybí.
Největší zařízení na těžbu bitcoinů (říká se jim farmy) totiž leží v zemích, které nepatří k těm nejbohatším. A tam to způsobuje problémy, s nimiž si země nevědí rady. Typickým příkladem je Venezuela, která bojuje s ekonomickou krizí a hyperinflací. Dotované ceny energie ale způsobily, že se tu usídlila řada bitcoinových farem. A jejich aktivita pak vede třeba k nečekaným výpadkům energie.
- Systém bitcoinu byl vytvořen v roce 2009. Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, anonymní vývojář používal pseudonym Satoši (psáno i Satoshi) Nakamoto. Existovala celá řada teorií, kdo Satoši Nakamoto je. Loni se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, ale řada expertů tomu nevěří. Mezi podezřelými je i Elon Musk, byť ten to letos v listopadu popřel.
Jiný problém má Čína: právě tam je největší množství bitcoinových farem. Elektřinu si berou z obřích vodních elektráren, což je dnes jeden z nejlevnějších zdrojů elektřiny nepocházející z fosilních paliv. Ta by mohla sloužit ke svícení, pohonu elektrických autobusů, které Čína provozuje, ale místo toho pohání počítače na těžbu elektrické kryptoměny.
Co přinese budoucnost?
Také web Wired se podíval na to, co by se stalo, kdyby těžba bitcoinů pokračovala i v dalších letech stejným tempem jako nyní. Jeho redaktoři spočítali, že trend je neudržitelný: elektřina, která by poháněla počítače potřebné pro těžbu, prostě na Zemi neexistuje. V červenci 2019 podle nich bude bitcoin spotřebovávat stejně elektřiny jako celé Spojené státy americké, v únoru 2020 pak jako celý svět.
- Bitcoin je nejznámější z asi dvou stovek kybernetických měn. V současnosti má na trhu s těmito měnami téměř poloviční podíl, ještě nedávno měl ale kolem 90 procent. Téměř 20 procent trhu má ethereum, šest procent ripple, následují litecoin, dash a další. Vloni v srpnu rozdělením softwarového kódu bitcoinu vznikla nová podobná měna nazvaná bitcoin cash. Podle výzkumné zprávy Cambridgeské univerzity nyní kryptoměny používá 2,9 až 5,8 milionu lidí po celém světě.