Praha – Na pražském Křižovnickém náměstí u Karlova mostu se sešly desítky Ukrajinců. Pochodem na Hradčanské náměstí protestovali proti ruské intervenci na ukrajinském Krymu a zároveň podpořili mírový pochod, který se koná v Moskvě (čtěte víc). V cíli průvodu zazněl i otevřený dopis tří bývalých ministrů Bursíka, Kocába a Dobrovského, kteří českou vládu vyzvali k uvalení sankcí na Rusko.
Kvůli Krymu se pochodovalo i v Praze, Bursík a spol. sepsali otevřený dopis
Ukrajinci v Praze protestují proti ruské intervenci na Krymu (zdroj: ČT24)
Lidé s sebou přinesli ukrajinské, české nebo americké vlajky. Měli také různé transparenty, například „Za Rusko a Ukrajinu bez Putina“. Podle policie se na Křižovnickém náměstí sešlo asi 70 demonstrantů, zpravodaj ČTK později odhadl počet na více než sto padesát lidí. Podobné akce byly naplánovány také do Karlových Varů (přišlo přes 50 lidí), Olomouce (zúčastnila se necelá stovka lidí) a Brna (do ulic vyšlo zhruba třicet aktivistů).
Z pražského Křižovnického náměstí se průvod vydal přes Karlův most na Malostranské náměstí, odkud pokračoval Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí. U sochy TGM pak promluvilo několik osobností a politiků, třeba signatářka Charty 77 Dana Němcová, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jeho spolustraník a pražský primátor Tomáš Hudeček či místopředseda ODS Martin Kupka. Řečníci často srovnávali situaci na Krymu s okupací Čech a Moravy nacistickým Německem, od které právě dnes uplynulo 75 let.
Akce, kterou pořádaly především iniciativy Bezkomunistů.cz a Chceme demokratickou Ukrajinu, se zúčastnili rovněž Ukrajinci zranění při demonstracích na kyjevském Majdanu, již se léčí v tuzemských nemocnicích. Čechům poděkovali za pomoc a podporu.
Vystoupil i bývalý ministr životního prostředí a předseda Liberálně ekologické strany Martin Bursík, který přečetl otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Jeho spoluautory jsou exministr obrany Luboš Dobrovský a někdejší ministr Michael Kocáb. Předsedu vlády v něm vyzývají, aby byly na Rusko uvaleny „v plné šíři“ politické a ekonomické sankce, a to do doby, než se Rusové z Krymu stáhnou.
Proti invazi na Krymu se demonstrovalo také v Brně
„Občané Ruské federace sami pak pochopí, že je představitelé ruského nedemokratického Putinova režimu vedou do izolace od svobodného světa,“ jsou přesvědčeni autoři dopisu, podle kterých je „cena svobody nevyčíslitelná“. Navrhli rovněž pozastavit vydávání víz ruským občanům a zmrazit jejich tuzemská konta s cílem „prověřit legálnost těchto vkladů“.
Premiér jednostranné české sankce odmítl, chce postupovat v souladu s dalšími státy EU. „Česká vláda nebude v žádném případě vyhlašovat nějaké jednostranné sankce, ale jsme připraveni jednat v rámci Unie. Pokud se v rámci Unie dohodneme na adekvátní reakci vůči tomu, co se dnes odehrává na Ukrajině, pak Česká republika bude součástí této společné reakce,“ uvedl Sobotka. Stejně smýšlí i šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Do referenda zbývají hodiny
Už zítra se bude na ukrajinském Krymu konat referendum, ve kterém mají obyvatelé poloostrova rozhodnout, zda se chtějí připojit k Ruské federaci. Ruská diplomacie je připravena výsledek hlasování respektovat, zatímco Spojené státy a většina evropských zemí daly najevo, že plebiscit neuznávají (čtěte víc).
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
- VÝCHOD UKRAJINY A KRYM: Tři mrtví při nepokojích, do referenda zbývají hodiny
- RUSKO: Tisíce lidí demonstrují na podporu Ukrajiny i Putina
- KYJEV: Centrální parlament odebral pravomoci krymskému parlamentu
- PRAHA: Ukrajinci protestují proti invazi na Krym, Bursík a spol. sepsali otevřený dopis
- ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
Situace zůstává napjatá i na východě Ukrajiny, kde při nepokojích v Charkově a Doněcku zemřeli tři lidé. Moskva v reakci na charkovský incident vyzvala ukrajinskou vládu, aby postavila nacionalistické skupiny mimo zákon. „Banderovské skupiny na Ukrajině by měly být postaveny mimo zákon kvůli podněcování nenávisti mezi národy,“ napsal na Twitteru zmocněnec ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.
„Nikdo nezbavil Ukrajinu jejích závazků, pokud jde o boj proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Tyto závazky se musejí plnit,“ zdůraznil dále Dolgov. Nové ukrajinské vedení naproti tomu obviňuje právě Rusy z toho, že v zemi záměrně provokují krvavé střety. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov se dokonce nechal slyšet, že násilí na východě Ukrajiny mají na svědomí „agenti Kremlu“ (čtěte víc).