Zeman v Izraeli položil věnec u Herzlova hrobu, jako první český státník osloví tamní parlament

Český prezident Miloš Zeman přijel na oficiální návštěvu Izraele. V neděli zamířil do Jeruzaléma, kde položil věnec na hrob Theodora Herzla, zakladatele sionistického hnutí. Večer se setkal s českými podnikateli a zúčastnil se podpisu smluv a memorand mezi českými a izraelskými firmami a institucemi. V pondělí Zeman promluví jako vůbec první český státník v izraelském parlamentu. Klíčovým bodem programu bude i otevření Českého domu v Jeruzalémě.

Prezident Miloš Zeman s manželkou u Herzlova hrobu v Izraeli
Zdroj: ČTK/PR Autor: Twitter/Jiří Ovčáček

Memoranda se týkají hlavně oblasti vědy a vzdělávání

Zemanova návštěva trvá čtyři dny. Od Herzlova hrobu odjel český prezident do centra Jeruzaléma. Večer se prezident v hotelu King David, kde je ubytován, zúčastnil slavnostního podpisu sedmi smluv, dohod a memorand. V úvodním projevu poznamenal, že Izrael je technologická velmoc, a proto i podepisované dokumenty jsou zejména z oblasti vědecko-technické spolupráce. Dodal, že ČR ale může nabídnout i výrobky z jiné oblasti, zmínil se přitom o firmě Tatra Trucks.

Zástupci této kopřivnické firmy podepsali s izraelským ministerstvem pro veřejnou bezpečnost memorandum o porozumění, které se týká očekávaného prodeje dvanácti nákladních vozů Tatra. Získají je hasičské a záchranné jednotky. Starší vozy Tatra již využívá i izraelská armáda a jeden hasičský automobil je používán také k hašení požárů v Pásmu Gazy.

Další memoranda a dohody se týkají spolupráce českých a izraelských univerzit nebo společností, které se zabývají vědeckým výzkumem či dekontaminací. Memorandum podepsali i zástupci Institutu terezínských skladatelů a Univerzity v Haifě. Umožní spolupráci obou institucí, výměnu studentů nebo hudebních vystoupení. Institut terezínských skladatelů se zabývá výzkumem, dokumentací a popularizací děl skladatelů z Terezína.

V pondělí se Zeman setká s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem a jako první český státník promluví na schůzi izraelského parlamentu. V úterý pak poobědvá s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a otevře Český dům. I když tato instituce nebude mít diplomatický status, Zeman její vznik vnímá jako předstupeň přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzalému.

Zemana doprovázejí v Izraeli předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), několik ministrů, ale také desítky zástupců českých firem.

Zeman – bojovník za Izrael

Prezident Miloš Zeman židovský stát často otevřeně podporuje. Izrael navštívil již v roce 2002, kdy působil jako předseda vlády. S jeho tehdejší návštěvou Izraele je spojen diplomatický skandál, kdy v rozhovoru pro izraelské noviny Ha´arec přirovnal palestinského předáka Jásira Arafata k Hitlerovi. Za dlouhodobou podporu Izraele a Židů obdržel Miloš Zeman v roce 2017 od Amerického židovského fondu cenu Bojovníka za svobodu.

Již v roce 2013 se prezident vyjádřil pro přesun česká ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Na Pražském hradě při oslavách založení izraelského státu v květnu tohoto roku své záměry znovu zopakoval. Uvedl, že přesun ambasády by měl být uskutečněn ve třech fázích. První fáze, otevření honorárního konzulátu v Jeruzalémě, se uskutečnila letos v květnu.

Druhým krokem je listopadové otevření Českého domu v západním Jeruzalémě, který poskytne zázemí vládním agenturám CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism. Ve třetí fázi by mělo dojít k otevření samotné ambasády.

K záměru přesunout českou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma se staví vlažně nový ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Prezident v této souvislosti nepřímo označil Petříčka za loutku europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Ten o vedení české diplomacie usiloval, Zeman ho ale ministrem zahraničí odmítl jmenovat.

Podle prezidenta se proti přesunu ambasády staví právě Poche. „Nemám rád loutky. Možná je dovedu pochopit, když je to Spejbl a Hurvínek, ale v české politice mi loutky připadají nevhodné,“ řekl Zeman v rozhovoru pro MF DNES.

Česká republika udržuje dlouhodobě úzké vztahy s Izraelem. Tehdejší Československo patřilo mezi první státy, které vznik Státu Izrael v roce 1948 uznaly. Diplomatické vztahy mezi zeměmi se přerušily v období šestidenní války v roce 1967 a k jejich obnově došlo až v únoru roku 1990. Kladné vztahy s Izraelem od té doby udržovaly jak levicové, tak pravicové vlády.