Hrozí Česku ztráta pracovních míst? Nebo naopak „invaze“ robotů do továren či kanceláří přinese nové šance? A jak na ně Česko připravit? O tom v nedělních Otázkách Václava Moravce hovořila europoslankyně Martina Dlabajová (nestr. za ANO), analytik Evropského odborového institutu (ETUI) Jan Drahokoupil a ekonom Pavel Kysilka.
Českou ekonomiku brzdí paradoxně ne nedostatek zakázek a odbyt, ale chybějící lidé. V době rekordně nízké míry nezaměstnanosti a ekonomického boomu tak firmy stále častěji přecházejí z lidské síly na tu robotickou.
Roboti a umělá inteligence jsou jasný trend i ve světě. Podle ekonoma Kysilky jsou Česko a Slovensko mezi šestatřiceti zeměmi OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) nejvíce ohroženy robotizací a umělou inteligencí.
„Ale zároveň platí, že země, kde je vysoký podíl průmyslové výroby, mají zároveň velký předpoklad uspět v jednadvacátém století a v digitálním věku. Ale není to zadarmo,“ řekl Kysilka.
„Dlouho jsme byli skutečně levnou ekonomikou s levnou prací. Ten tlak jako v Japonsku nebo Německu nahrazovat lidi robotizací a umělou inteligencí tady neexistoval. To se mění. Roste cena práce a klesá cena technologií. A najednou technologie, které byly v šuplíku, začínají dávat smysl,“ dodal. A tak i české firmy více investují do nových technologií, které šetří na mzdových nákladech a nahrazují nedostatkový kapitál – lidi.
To ale může přinést i ztrátu zaměstnání pro nyní obsazené pozice. „Nebál bych se o celkový objem pracovních míst, že by nebyla práce pro lidi, ale existuje riziko, že některá místa zaniknou, přičemž nové příležitosti nebudou nutně pro ty lidi, co místa ztratí. A taky je riziko, že ztráty pracovních míst budou v určitých regionech, kde nové příležitosti nebudou vznikat,“ varoval analytik Evropského odborového institutu (ETUI) Jan Drahokoupil.
Jak upozornil, v Česku je daleko větší míra rutinních činností než třeba na západě. „Za posledních dvacet let podíl činnosti, jako například manuální práce u pásu nebo i kognitivní činnosti, jako je třeba člověk u počítače, který dělá faktury, tyhle činnosti na západě ubývají. Kdežto u nás od 90. let jejich míra stagnuje, v nultých letech dokonce přibývaly,“ řekl. A právě rutinní pozice patří k nejohroženějším. To však může přinést i nové příležitosti.
Roboti přinesou více pracovních míst. Ale jen pro připravené
„Když se podíváme na ekonomiky jako Singapur, Jižní Korea, Japonsko a Německo, jsou to ekonomiky, kde je nejvyšší stupeň robotizace, nejvyšší stupeň nasazení umělé inteligence a zároveň nejnižší nezaměstnanost,“ porovnal ekonom Pavel Kysilka. „Mimochodem už Baťa ve dvacátých letech říkal, uchází se u mě o práci stovky lidí na pozicích, které jsem už dávno nahradil stroji, a hledám tisíce lidí na trhu práce a nemohu je najít,“ připomněl už téměř sto let starou zkušenost snad nejznámějšího českého podnikatele.
Šéf odborů Josef Středula už dříve varoval, že tlak technologií může ohrozit tisíce pracovních míst v Česku. Europoslankyně Martina Dlabajová však v inovacích v průmyslu vidí spíše příležitost, než hrozbu. Podle ní je nutná změna od základu – a to už od vzdělávání. „Byla bych velmi ráda, aby odbory, místo toho, aby strašily tím, že zaniknou pracovní místa, se snažily lidem říct, že je třeba se celý život vzdělávat. A najet i na nový systém dovedností a znalostí, které potřebujeme,“ řekla.
Kysilka: Ti nejlepší lidé musí učit ve školách
S pokulhávajícím systémem vzdělávání souhlasí i Drahokoupil. „Odbory správně upozorňují na to, že je tady riziko, které přes velký ekonomický boom nyní nemusíme vidět. Když se podíváme, kdo ve firmách dostává další celoživotní vzdělávání, jsou ty počty průměrné ve srovnání s ostatními zeměmi. A co se týče utrácení za celoživotní vzdělávání, jsme jedni z posledních v zemích OECD. Investice do vzdělávání lidí ve firmách jsou velice malé,“ uvedl.
„Josef Středula má absolutní pravdu, že spousta pozic je ohrožena a myslím, že odbory dobře vědí, které pozice to jsou. Řešení je vzdělávací systém pro 21. století. To, jak se chováme ke svému vzdělání, tak se chováme ke své budoucnosti – a Česko se chová poměrně mizerně ke své budoucnosti,“ řekl Kysilka s tím, že nebylo schopno přejít na systém celoživotního vzdělávání.
„Stále čekáme na to, co je alfa a omega – dostat nejlepší a nejtalentovanější lidi do škol, aby šli na pedagogické fakulty a učili naše děti,“ dodal s tím, že je k tomu zapotřebí hodně peněz na zvýšení platů učitelů. „Řešení školství znamená hodně peněz, v mém pohledu je to až zdvojnásobení platů učitelů v nějakém horizontu, tak aby se platy učitelů dostaly na špičku vysokoškolských platů, jako to udělal Singapur nebo severské země,“ dodal.
„Desítky tisíc lidí se věnují neefektivní státní byrokracii“
Slabinu vidí Kysilka i v neefektivním státním aparátu. „Příjmy státního rozpočtu jsou dostatečné. Problém jsou výdaje. To, že propalujeme výdaje na naprosto zbytečné věci. Stáhli jsme z trhu práce desítky tisíc lidí do státní byrokracie, kteří dnes chybí v produktivní ekonomice. To, že jsme předposlední v EU v digitalizaci státní správy a samosprávy, musíme nahrazovat tím, že tam taháme lidi, kteří dnes chybí v produktivní ekonomice a samozřejmě jim platíme tak, aby tam zůstali. Jsme po Rumunsku nejpapírovější v EU,“ řekl Kysilka.
Podle Dlabajové by právě státní aparát měl vyvářet stabilní prostředí otevřené novým inovacím a startupům, zajímavým talentům a přitahovat nové aktivity v oblasti inovace.
