Souboj předsedů: Sněmovní strany poslaly do voleb největší esa

Komunální a senátní volby nenechaly chladnými ani předsedy sněmovních stran. Z devíti subjektů zastoupených v současné Poslanecké sněmovně se hlasování zúčastnilo hned pět jejich předsedů. Zatímco lídři TOP 09, KSČM, STAN a KDU-ČSL své kandidatury proměnili v zisk mandátu, předseda ČSSD Jan Hamáček post zastupitele v Mladé Boleslavi nezískal.

Petr Gazdík
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

Komunální a senátní volby jsou pro politické strany možností, jak si ověřit šíři podpory svých voličů. Nejinak je tomu i v případě sněmovních stran, které se snaží v komunálních volbách dosáhnout dostatečného počtu obecních mandátů pro své členy. Strany tím upevňují vlastní členskou základnu a zároveň se udržují v myslích voličů. Senátní volby zase rozhodují o obsazení klíčové instituce celého parlamentního systému.

Přesto nebývá zcela obvyklé, aby se předsedové sněmovních stran těchto voleb účastnili ve velkém počtu. Tradičně se totiž soustředí primárně na nejdůležitější volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledek rozhoduje o směřování celého státu. Zvláštností těchto komunálních voleb proto bylo, že se jich zúčastnilo hned pět z devíti předsedů sněmovních stran. 

Někdo v Praze, jiný v Suché Lozi

Pro hnutí Starostové a nezávislí jsou pozice v obecních zastupitelstvech klíčové. STAN vzešel právě z komunální úrovně politiky a ve sněmovní stranu se proměnil teprve vloni. I nadále se přitom profiluje jako obhájce zájmu menších obcí a jejich starostů.

Není proto divu, že i předseda STAN Petr Gazdík opětovně kandidoval ve své domovské Suché Lozi. V tisícové obci je Gazdík zastupitelem už od roku 2002, dvě volební období působil i ve funkci místního starosty.

Gazdík uspěl i letos – ve volbách zvítězilo místní sdružení nezávislých SNK Suchá Loz, jehož barvy předseda STAN hájil. Sám Gazdík přitom pro sebe mandát místního zastupitele získal.

Jiří Pospíšil
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš

Narozdíl od Gazdíka, který kandidoval v jedné z menších českých obcí, si lídr TOP 09 Jiří Pospíšil ke své kandidatuře vybral město vůbec největší. Postavil se totiž do řady adeptů na post pražského primátora v čele společné kandidátní listiny TOP 09, STAN, lidovců, Demokratů Jana Kasla a strany LES. Je přitom velmi netradiční, že se předseda sněmovní politické strany uchází právě o pozici v čele Prahy.

Pospíšilem vedená koalice se umístila na čtvrtém místě a oproti vítězné ODS získala pouze o jeden zastupitelský post méně. Sám Pospíšil ve volbách uspěl a mandát v zastupitelstvu hlavního města Prahy získal. Zároveň ale jako lídr neobdržel nejvyšší počet voličských hlasů – o tisíc křížků více dostala od pražských voličů dvojka kandidátky Hana Marvanová. 

Ke komunálním volbám i ty senátní

S mimořádným zřetelem sledoval sčítání volebních výsledků i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Jednak jako předseda zodpovídal za celkové zisky lidovců, jednak bylo na kandidátní listině i jeho jméno – a to nikoliv pouze na jedné.

Bělobrádek kandidoval do zastupitelstva svého domovského Náchoda, kde je zastupitelem už od roku 2010. A mandát získal i tentokrát – jeho KDU-ČSL sice v okresním městě získala pouze tři mandáty, Bělobrádek se ale díky voličským hlasům posunul z pátého na první místo kandidátní listiny.

To ovšem nebyly jediné volby, které Bělobrádek sledoval s napětím. Jako jediný předseda sněmovní strany se právě lidovecký lídr ucházel také o post senátora. První kolo voleb v obvodu Náchod sice ovládl, před bývalým policejním prezidentem Martinem Červíčkem v barvách ODS však zvítězil pouze o 58 hlasů. Hlasování ve druhém kole podle tohoto výsledku slibuje velké drama.

Vojtěch Filip
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš

O úspěchu rozhodují křížky

Hlasy voličů pro individuální kandidáty hrály zásadní roli i v případě posledních dvou předsedů sněmovníh stran, kteří v aktuálních komunálních volbách kandidovali. Lídr KSČM Vojtěch Filip se ucházel o hlasy voličů v Českých Budějovicích. Na pětačtyřicetičlenné kandidátní listině byl přitom umístěn na zdánlivě nevolitelném jednadvacátém místě.

Komunisté v jihočeské metropoli získali čtyři mandáty, jedním ze zvolených zastupitelů se však stal i Filip – díky voličským křížkům se posunul do čela kandidátní listiny.

Podobný skok se naopak nepodařil předsedovi ČSSD a zároveň ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Lídr sociálních demokratů kandidoval v rodné Mladé Boleslavi, a to z posledního místa kandidátní listiny.

Přestože si voliči právě kandidátů na spodním okraji kandidátní listiny všimnou s větší šancí než v případě umístění ve středu, Hamáček dostatek křížků neobdržel. K zisku mandátu mu chybělo přibližně 70 hlasů. Osobní neúspěch předsedy ČSSD v Mladé Boleslavi se tak kryje se špatnými výsledky sociální demokracie napříč celou republikou.