Lukáš Hájek – politolog a spolupracovník ČT

Komunální a senátní volby nenechaly chladnými ani předsedy sněmovních stran. Z devíti subjektů zastoupených v současné Poslanecké sněmovně se hlasování zúčastnilo hned pět jejich předsedů. Zatímco lídři TOP 09, KSČM, STAN a KDU-ČSL své kandidatury proměnili v zisk mandátu, předseda ČSSD Jan Hamáček post zastupitele v Mladé Boleslavi nezískal.

V aktuálních senátních volbách byl pouze ve dvou z 27 obvodů zvolen senátor už po 1. kole. Křeslo v horní komoře získali jmenovci Jiří Drahoš a Jiří Čunek. V dalších ohledech se už ale oba čerstvě zvolení senátoři liší. Zatímco Čunek se v politice pohybuje od roku 1990 a je regionálně známou osobností, Drahoš do politického života vstoupil až v loňském roce a hned na celostátní úrovni.

Respektovaná americká organizace Freedom House vydala v dubnu svoji každoroční studii o úrovni demokracie v zemích bývalého komunistického bloku. Analýza zahrnuje celkem 29 států od střední Evropy až po střední Asii. Česko si oproti předchozímu roku opět mírně pohoršilo – kvalita demokracie je v tuzemsku nejnižší od roku 2004. Studie ale varuje, že se úroveň demokracie pomalu propadá i v dalších postkomunistických zemích.

Po pěti měsících od sněmovních voleb je ustavena většina výborů, podvýborů a komisí Poslanecké sněmovny. KSČM na podzim oslovila rekordně nízký počet voličů a podle zásad poměrnosti by tak měla získat jen 17 z 229 dosud obsazených pozic ve vedení sněmovních orgánů. Ve skutečnosti jich ale komunisté mají 24, tedy o přibližně čtyřicet procent více. Vzhledem k volebnímu výsledku je tak KSČM nejsilnější od vzniku Poslanecké sněmovny v roce 1993.