Obchodní dům Kotva ze 70. let se stal kulturní památkou, stejně jako poliklinika na Břevnově

Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku pražský obchodní dům Kotva a polikliniku Pod Marjánkou na pražském Břevnově. Obchodním domem Kotva se ministerstvo zabývalo již podruhé, před deseti lety však obchodní dům za památku prohlásit odmítlo.

Kotva
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Mluvčí ministerstva Simona Cigánková neuvedla, kdy přesně byly stavby památkami prohlášeny, stalo se tak ale v letošním roce. V obou případech podle Cigánkové účastník řízení podal rozklad a nyní běží druhoinstanční řízení. 

Kotva byla postavena v letech 1970–1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.

Památkami by se mohly stát i koleje v Podolí či krematorium v Motole

Ministerstvo kultury tak čelí kritice, že dostatečně nevěnuje pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto staveb za kulturní památky. Klára Brůhová a Petr Vorlík z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT nedávno podali návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény.

Zároveň uvedli, že ministerstvo kultury již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice.

Ministerstvo kultury však toto tvrzení odmítá: „Odbor památkové péče ministerstva kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí – ovšem nemůže je ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období, nejenom poválečnou architekturu,“ doplnila mluvčí.

Odbor památkové péče se podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných staveb v Praze – krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.

Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku například začalo již koncem roku 2016.

Nejen odborníci z ČVUT ale ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.