Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti.
Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných. Nebude tedy možné kvůli němu nasazovat odposlechy. Sněmovna vypustila i trestnost svádění k tomuto činu.
Piráti hájili odposlechy, za úpravou vidí lobby advokátů
Právě o možnosti nasazování odposlechů a o svádění poslanci dlouze debatovali. „Maření spravedlnosti, jak se navrhováno, nevykazuje znaky, aby muselo být zařazováno mezi zvlášť závažnými trestnými činy. Odposlechy jsou výrazným zásahem do soukromí,“ uvedl Chvojka.
Naopak Pirát Jakub Michálek odposlechy hájil argumentem, že bez nich není možné čin zjistit a prokázat. Pozměňovací návrhy označil za výsledek lobbování advokátů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. „Novela na nich nestojí ani nepadá,“ řekl.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Podle kritiků jde o útok na obhajobu
Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. Marek Benda (ODS) mluvil o novém činu smířlivěji než v minulosti. Jak ale uvedl, přetrvávají v něm pochyby. „Řada trestních, ale i civilních řízení se prodlouží,“ soudí.
„Nechceme se smířit s tím, že obhajoba je součástí obžaloby,“ zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Válková soudí, že poslancům se podařilo maření spravedlnosti zpřesnit tak, že pro ně lze hlasovat bez obav.
Podle Kněžínka by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. „Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly,“ řekl Kněžínek k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.
Předlohu nakonec podpořilo 114 ze 164 přítomných poslanců hlavně z řad vládních ANO a ČSSD i opozičních Pirátů a Starostů, a také KSČM. Novelu nepodpořili zákonodárci za ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09. Nyní zamíří k posouzení senátorům.
Poslanci podpořili kvóty pro ekonomické migranty
V úvodním kole poslanci podpořili novelu cizineckého zákona, která má umožnit zavedení kvót pro ekonomické migranty. Před dalším schvalováním ji projednají bezpečnostní a zahraniční výbor sněmovny.
Kvóty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, předloni více než 9000 podaných. Za první tři čtvrtletí loňského roku už bylo žádostí 13 500.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zopakoval, že chce v novele zkrátit na půl roku řízení o odnětí povolení k pobytu pro cizince, kteří by byli v Česku třikrát odsouzeni za úmyslný trestný čin. Už dříve uvedl, že v současnosti toto řízení trvá dva roky i déle. V uplynulých dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem 400.
Ministerstvo vnitra podle úpravy může zrušit cizinci platnost povolení bez toho, aby muselo přihlížet například k tomu, zda má v Česku rodinu, až po čtyřnásobném odsouzení. Přímo zrušit ho pak může v případě odsouzení na víc než tři roky.
Předmětem debat poslanců bude plánovaná povinnost cizinců, kteří do Česka přicestují kvůli práci či studiu, absolvovat do roka od příjezdu integrační kurz. „Nevíme, proč dělat školení z hygienických návyků pro lidi z našeho civilizačního okruhu,“ namítl Marek Benda (ODS). Podle něj by bylo zbytečným vyhazováním peněz říkat například Američanům, „že se jí vidličkou a nožem a že se ženy pouštějí do dveří“.