ANO podepsalo koaliční smlouvu s ČSSD i dohodu s KSČM. Podívejte se, k čemu se strany zavazují

Nahrávám video

Lídři hnutí ANO a ČSSD den před hlasováním sněmovny o důvěře podepsali koaliční smlouvu. V minulých týdnech dokument podepsali i poslanci obou subjektů zastoupených v menšinovém kabinetu. KSČM se ve zvláštní dohodě s ANO krátce před podpisem koaliční smlouvy zavázala k toleranci menšinového kabinetu.

Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru ve středu. Protože disponuje v dolní komoře jen 93 hlasy, počítá s podporou 15 komunistických poslanců.

Premiér Babiš minulý týden uvedl, že očekává, že pro vyslovení důvěry vládě budou hlasovat všichni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Poslanci jeho hnutí a sociální demokracie již smlouvu jednotlivě podepsali.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční smlouvu číst

Po podpisu koaliční smlouvy Babiš řekl, že si přeje, aby vláda byla jeden tým. „Aby to fungovalo podstatně lépe než v minulé koaliční vládě,“ připomněl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve kterém za ANO plnil před svým loňským květnovým odvoláním roli ministra financí.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční dohodu příliš číst, protože by to znamenalo, že se objevil nějaký problém. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka koaliční smlouva prošla vnitrostranickým hlasováním ve stranickém referendu, od té doby se na ní nic neměnilo. 

Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka novinářům řekl, že podpis koaliční smlouvy ukončí nestabilitu v ČR. Za zásadní priority sociální demokracie v kabinetu označit hrazení prvních tří dnů nemoci, zálohované výživné a navýšení rodičovského příspěvku. „Ministři ČSSD garantují, že se naše priority budou realizovat,“ uvedl. Hamáček označil za další prioritu bezpečnost.

Středeční hlasování o důvěře se uskuteční 263. den od parlamentních voleb loni v říjnu, z nichž nynější složení dolní komory vzešlo. Pokud by vláda důvěru nezískala, musela by podat demisi, podobně jako první Babišův kabinet letos v lednu. Třetí pokus o sestavení vlády by pak náležel předsedovi sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.

KSČM podpisem potvrdila toleranci menšinového kabinetu

KSČM a hnutí ANO v úterý v Poslanecké sněmovně podepsaly dohodu o toleranci kabinetu. Komunisté by na základě smlouvy měli ve středu podpořit vládu ANO a ČSSD v hlasování poslanců o důvěře. Podle textu dohody by také komunisté neměli v době její platnosti vyvolat sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.

Opoziční poslanci ve sněmovně opakovaně kritizovali, že premiér Babiš přivádí komunistickou stranu poprvé od roku 1989 k moci. Nabízely se podle nich i jiné alternativy vládního uspořádání, kterým však zabránila ambice Babiše, trestně stíhaného v případu dotace na farmu Čapí hnízdo, stát se premiérem. Všechny sněmovní strany s výjimkou ANO, ČSSD a KSČM deklarovaly, že budou hlasovat proti vládě.

„ODS považuje charakter vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM za škodlivý a nemůže ji ze zásadních důvodů podpořit,“ kritizoval předseda ODS Petr Fiala. „Tato vláda s ČSSD je probruselská a proimigrační. Programové prohlášení neobsahuje důležité body pro zlepšení životů slušných českých občanů,“ tvrdí předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Andrej Babiš si nedokázal najít partnery mezi demokratickými stranami a musí poprvé v historii sahat pro hlasy komunistů, kteří nejen že budou vládu tolerovat, ale aktivně ji podpoří, čímž se vlastně stávají třetí stranou koalice,“ upozorňuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Menšinovou vládu ovšem nemusí podpořit ani všichni poslanci zvolení za koaliční strany. Krajská organizace ČSSD v Plzni totiž vyzvala bývalého statutárního místopředsedu strany a exministra vnitra Milana Chovance, aby nově vznikající kabinet nepodpořil.

  • Dohoda politického hnutí ANO 2011 (dále jen ANO) a KSČM o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD po volbách 2017
  • Hnutí ANO a KSČM jako odpovědné politické subjekty respektujíce výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu (dále jen Poslanecká sněmovna) České republiky v říjnu 2017 a s odkazem na úspěšný krok k ustavení orgánů Poslanecké sněmovny se dohodly na těchto principech další spolupráce v době jejího 8. volebního období.
  • Hnutí ANO jako vítěz voleb na základě pověření prezidenta republiky sestaví menšinovou vládu s koaličním partnerem ČSSD, která požádá o důvěru Poslanecké sněmovny poté, kdy její programové prohlášení bylo konzultováno, dohodnuto a zpracováno společnými pracovními týmy odborníků ANO, ČSSD a KSČM, jako dokument, který bude vycházet z programového průniku stran dohody a zejména pro případ ústavních zákonů i z průniků programů dalších parlamentních subjektů.
  • Základní pravidla dohody
  • 1/ Po schválení dohody zainteresovaných subjektů o programovém prohlášení a žádosti vlády o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou se KSČM zavazuje podpořit tuto žádost svými hlasy.
  • 2/ Vláda se zavazuje podle programového prohlášení předkládat návrh zákonů, které jsou součástí dohodnutých priorit Poslanecké sněmovně ke schválení včas, tak aby mohl být zajištěn celý legislativní proces jejich schválení v obou komorách Parlamentu ČR a to nejpozději 6 měsíců před skončením tohoto volebního období Poslanecké sněmovny.
  • 3/ KSČM nebude iniciovat po dobu mandátu vlády návrh na vyslovení nedůvěry.
  • 4/ Hnutí ANO bude prostřednictvím svých poslanců nebo prostřednictvím vlády předkládat i jiné návrhy ze svého programu, ale takové návrhy nemusí poslanci KSČM podporovat.
  • 5/ KSČM bude své návrhy neobsažené v programovém prohlášení z volebního programu předkládat prostřednictvím svých poslanců a vláda nebude blokovat jejich projednání a je na poslancích hnutí ANO, jak budou pro takové návrhy hlasovat.
  • 6/ V případě záležitostí, které se stanou aktuálními v průběhu volebního období a nejsou zahrnuty v obecných nebo konkrétních ustanovení této dohody, je možné udělat dodatek k této dohodě, který povede ke společnému postupu. Pro přípravu návrhů zákonů či jiných způsobů spolupráce mohou obě strany dohody ustavovat expertní týmy pro dosažení odborného posouzení příslušné záležitosti a dosažení dohody na dalším postupu.
  • Minimální programová shoda je obsažena v samotném programovém prohlášení a to včetně řazení priorit. Strany této dohody preferují pro hledání další shody zejména na ústavních prioritách obrátit se postupně v pořadí na ČSSD, případně na další strany, které se podílely na ustavení orgánů Poslanecké sněmovny.
  • Personální zajištění
  • Obě strany této dohody konstatují, že jde o menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, a proto KSČM nenavrhne do vlády jako ministry své členy. To však nevylučuje včasné konzultace o obsazení jednotlivých resortů mezi stranami dohody.
  • Dohodovací řízení
  • V případě sporu o jakoukoli část dohody se sejdou k dohodovacímu řízení vždy expertní týmy obou stran dohody, aby předešly narušení shody v postupu. Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou dvou stran dohody a budou se snažit najít řešení. Pokud bude i toto jednání obou předsedů neúspěšné, považuje se dohoda za ukončenou.
  • Pro předcházení sporům bude prováděna kontrola plnění dohody nejméně 2x ročně nebo na žádost jedné ze stran dohody.
  • V Praze, dne 10. 7. 2018
  • za hnutí ANO 2011 Andrej Babiš, předseda hnutí ANO 2011
    Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO 2011
  • za KSČM Vojtěch Filip, předseda KSČM
    předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 mminutou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 31 mminutami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 1 hhodinou

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 10 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 10 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 11 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.