Výbor ROP Střední Čechy ve čtvrtek schválil dohodu s Imobou o vrácení dotace ve výši 49 960 256 korun. Většina peněz skončí ve státním rozpočtu a část získá kraj, který projekt Čapího hnízda před lety spolufinancoval. „Část dotace ve výši 46 213 236,80 Kč bude úřadem regionální rady vrácena do státního rozpočtu a zbývající část ve výši 3 747 019,20 Kč Středočeskému kraji,“ upřesnil Munia.
„Vždycky je lepší smírná cesta než cesta nějakých sporů,“ uvedla již ve čtvrtek předsedkyně výboru a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.
Pro podezření z dotačního podvodu kvůli sporné dotaci čelí stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) a další lidé, včetně Babišových příbuzných, a farmu nyní vlastní právě Imoba ze svěřenského fondu, kam premiér uložil své podnikání.
Peníze se rozhodla vrátit dobrovolně, jelikož podle ní nelze v dohledné době čekat nezávislé a spravedlivé posouzení případu soudem. Dalším důvodem je údajně zkreslené informování o případu, což poškozuje pověst firmy. Společnost ale současně trvá na tom, že splnila podmínky udělení dotace a neporušila smluvní závazky.
Na stíhání premiéra nemá mít vrácení dotace vliv
Pokud by Imoba peníze nevrátila, hrozilo by jí zahájení správního řízení, které by mělo formu daňové kontroly. Kdyby po něm bylo vrácení dotace nařízeno, musel by podle pravidel platných v době přidělení peněz příjemce zaplatit také penále ve výši sto procent částky. Podle nyní platných pravidel se ale penále nevyměřuje. Vrácení dotace znamená, že se firma nedopustila porušení rozpočtové kázně.
Na Babišovo stíhání ani stíhání dalších obviněných by ovšem avizovaný krok Imoby neměl mít vliv. Z trestního zákoníku totiž podle advokáta Tomáše Sokola obecně vyplývá, že dotačního podvodu se dopustil ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, resp. podstatné údaje zamlčí.
Není prý tak ani nutné, aby k vylákání peněz fakticky došlo. „Pokud výplata dotace byla poskytnuta, jde či může jít o naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, ovšem s přísnější trestní sazbou,“ uvedl advokát.
Nejedná se o první dotaci, kterou Imoba v souvislosti s Čapím hnízdem vrátila. Už v únoru vracela devadesátitisícovou dotaci na chov zvířat, které čerpala od ministerstva zemědělství. Nárok na ni totiž měl jen podnik, který má maximálně 250 zaměstnanců a roční obrat do 50 milionů eur (1,3 miliardy korun) – a těmto podmínkám sice vyhovovala Imoba, ale nikoliv koncern, pod který spadala.
