Vzpomínka na vyhlazení obce Ležáky
„Važme si toho, že spory a možné konflikty v Evropě dnes řešíme a budeme řešit jednáním, konsenzem a dialogem v rámci EU, která je především projektem míru a spolupráce. Posilujme NATO a buďme v něm spolehliví a aktivní, ať se žádná válka k nám ani do Evropy nikdy nevrátí,“ pronesl při vzpomínce Babiš.
První místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL) varovala před návratem období nesvobody. „Ti, kdo chtějí pokořit demokracii a pošlapat lidská práva, jsou součástí naší společnosti. Vždy tu byli a budou. Každá doba vyžaduje, aby v ní lidé nebyli lhostejní vůči tomu, co se kolem nich děje. Nelze mlčet před současnými plíživými snahami o okleštění našich svobod. Před oligarchizací politiky, napadáním naší prozápadní orientace a tak dále,“ řekla.
Události: Před 70 lety vyhladili nacisté Ležáky
Přežily jen sestry Šťulíkovy, poslali je na poněmčení
Od vypálení Ležáků nacisty uplynulo 76 let. Vesnička na Chrudimsku o devíti staveních byla 24. června 1942 cílem msty nacistů vůči českému národu za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ves po jejich teroru zmizela z mapy. Dospělé nacisti popravili, děti zemřely v koncentračním táboře. Přežily jen sestry Šťulíkovy, které poslali na poněmčení. Nacisté vyhladili Ležáky přesně dva týdny po zničení Lidic.
Ležáky jsou dnes spolu s Lidicemi symbolem nacistického bezpráví a okupace českých zemí. Hromosvod nacistické zvůle svedl zlost na malou vísku po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha proto, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která hrála roli při atentátu na Heydricha.
Nacisty k Ležákům přivedla zrada jednoho z parašutistů Karla Čurdy, jenž gestapu řekl o odboji na Pardubicku. O čtyři dny později byl zatčen správce lomu Hluboká nedaleko Ležáků a den poté i tamní mlynář. Oba dva čekal výslech a mučení.
Po dalších třech dnech – 24. června – nacisté brzy odpoledne Ležáky obklíčili. Lidi vyhnali z domů, stavení vyrabovali a podpálili. Následoval převoz 47 zatčených na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu tam byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.
Jedenáct ležáckých dětí nacisté poslali do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Přežila pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.
Marie, která se narodila rok před vyhlazením Ležáků a sama tak nacistický teror nepamatovala, zemřela letos v únoru. Poslední osobou, která může o nacistických zvěrstvech v Ležácích vyprávět, je její o rok a půl starší sestra Jarmila.
Zprávy: Před 76 lety nacisté vyhladili Ležáky
Tragický byl nejen osud Ležáků, ale i radisty Jiřího Potůčka, který byl z nedalekého lomu přes vysílačku ve spojení s odbojem v Británii. Právě to nacisty do obce Ležáky přivedlo.
Odbojář, vystupující pod pseudonymem Tolar, ani vysílačka se ale v osudový den v Ležácích nenacházeli. Když jej gestapo po několika dnech vypátralo, podařilo se mu při přestřelce ještě uniknout. Na svědomí jej tak měl český četnický strážmistr Karel Půlpán, který spícího Potůčka v lesích na Pardubicku 2. července zastřelil.
Víska Ležáky již po válce nebyla obnovena a místo, kde se nacházela, se stalo pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, takzvané hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.
Kubiš, který smrtelně zranil Heydricha, se narodil před 105 lety
Náhoda tomu chtěla, že ve stejný den, kdy byly zničeny Ležáky – tedy 24. června, byť v roce 1913 – se v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku narodil jeden z parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha, Jan Kubiš. Právě on vrhl na vůz protitankový granát, jehož exploze říšského protektora vážně poranila. Od Kubišova narození uplynulo v neděli přesně 105 let.
Když nacisté odhalili úkryt atentátníků v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze, upadl po výbuchu granátu do bezvědomí a na následky vykrvácení zemřel až v lazaretu SS v Podolí.
Jeho tělo, stejně jako těla ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely identifikace a pitvy. Jan Kubiš byl tehdy uložen v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
