Stovky lidí si u pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze připomněly památku sedmi parašutistů, kteří zemřeli před šestasedmdesáti lety. Muži se v kostele skrývali před nacisty po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. V poledne na chodníku přibyly pamětní destičky v místech, kam Němci po boji v kryptě vynesli těla padlých kvůli identifikaci.
Lidé uctili památku parašutistů, kteří padli v chrámu Cyrila a Metoděje
Slavnostní kladení věnců začalo za doprovodu vojenské hudby v 10 hodin dopoledne. Průvod s věnci byl dlouhý zhruba sto metrů a kromě válečných veteránů v něm stáli také zástupci armády a státních institucí. Z politiků se akce zúčastnili například předseda senátu Milan Štěch (ČSSD) či místopředsedové sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a Tomio Okamura (SPD).
„Úspěšně vykonaný atentát na Reinharda Heydricha byl jeden z nejvýznamnějších odbojových činů v Evropě a určitě nejvýznamnější na území Československa. Ti lidé prostě položili životy za naši svobodu a zaslouží úctu a vzpomínku,“ uvedl předseda ČSSD Hamáček.
Povědomí o hrdinech druhého odboje se podle něj postupně zlepšuje, i když je problém s výukou dějepisu, která se více než na moderní zaměřuje na starší dějiny. „Tam by určitě stálo za to udělat změnu,“ zauvažoval místopředseda Poslanecké sněmovny.
7 parašutistů, 8 destiček
V pravé poledne byly slavnostně odhaleny zlaté pamětní destičky na chodníku na rohu Resslovy a Václavské ulice, kam po boji v kryptě kostela Němci kvůli identifikaci vynesli těla sedmi padlých parašutistů. Jan Kubiš, Josef Gabčík, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc zemřeli 18. června 1942.
Na chodníku má vedle nich své jméno také Jan Milíč-Zelenka, který s příslušníky československých výsadků z Velké Británie spolupracoval jakožto člen sokolské odbojové skupiny Říjen. Osmnáctiletý mladík spáchal sebevraždu den před zabitím parašutistů po zásahu gestapa proti jeho rodině. Součástí nového památníku je také QR kód na zdi ZŠ Resslova, který odkazuje na další informace o událostech starých 76 let.
Atentát na Reinharda Heydricha
Parašutisté výsadků Anthropoid, kteří byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověřeni přípravou atentátu, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Atentát provedli dva z nich – Jan Kubiš a Josef Gabčík. Na Heydricha, který byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor a připravoval plány na likvidaci celého českého národa, zaútočili 27. května 1942. Heydrich zemřel na následky atentátu 4. června.
Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Parašutisté z výsadku Anthropoid se přes tři týdny skrývali v kostele svatého Cyrila a Metoděje a spali v kryptě v otvorech pro rakve.
„Žilo se jim tady dost těžko. Nemyslím jen chlad a vlhkost, ale i psychicky, protože se i zde dozvídali o tvrdých represích nacistů, o Lidicích,“ uvedl Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha. Čas od času se ale někteří dostali ven. „Víme určitě, že Jan Kubiš úkryt opustil a setkal se se svým bratrem u Karlova náměstí,“ poznamenal Zdeněk Špitálník z VHÚ Praha.
Přímo v kryptě ale pohromadě většinou nebyli. Část mužů držela hlídku v chrámu, kde je nakonec nacisté vypátrali na základě zrady jednoho z nich, Karla Čurdy. 18. června nad ránem měli hlídku Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Bublík. Nacistické razii se bránili s pistolemi. „Po dvou hodinách Kubiš umírá na následky těžkých zranění a Opálka s Bublíkem se posledním nábojem zastřelili,“ popisuje Marek.
Když nacisté zjistili, že se dole v kryptě ukrývají další, spustili kulometnou palbu, která je na okénku krypty viditelná dodnes. Dovnitř házeli i granáty se slzným plynem a pokoušeli se parašutisty vytopit. „Na opakované výzvy ke kapitulaci odpovídali jen smíchem,“ říká historik Pavel Kmoch. Zazněla tehdy i památka věta: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“
Poslední kulka pro sebe
Rozhodující nakonec bylo odpálení desky nad vchodem do krypty. „Parašutistům docházelo střelivo. Rozhodli se proto nepadnout do rukou nacistů živí a ukončili své životy. Každý si nechal pro sebe poslední náboj,“ uzavírá Marek. 18. června 1942 tak padli Gabčík, Kubiš, Valčík, Opálka, Bublík, Hrubý i Švarc.