Za čtyřicet let se dálnice D1 opravovala jen sporadicky. V roce 2013 proto začala rozsáhlá rekonstrukce, kdy se postupně dálnice rozšiřuje na tři pruhy. Budovatelské úsilí má i své odvrácené stránky: například často zablokovanou průjezdnost dálnice. Problémy jsou však i s financováním. Opravu dálnice provázely podle auditorů chyby a Česku tak hrozí, že přijde o stamiliony z eurodotací. Případem se zabýval David Havlík z Reportérů ČT.
Před pěti lety v květnu 2013 začala ještě za vlády Petra Nečase dlouho očekávaná generální oprava hlavní a současně nejstarší tuzemské dálnice. Původně měla být opravená už letos, ale konec je stále v nedohlednu. Z jedenadvaceti úseků zbývá opravit ještě jedenáct. To znamená asi dvě třetiny délky dálnice.
Kromě toho, že opravy mají tříletý skluz, se objevil další problém, a to financování. Z ministerstva financí získali Reportéři ČT díky zákonu o svobodném přístupu k informacím audity dvou veřejných zakázek, které na modernizaci dálnice D1 vypsalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Vyplývá z nich, že část modernizace, kterou měla platit Evropská unie, nám neproplatí.
„Auditoři ministerstva financí zjistili pochybení v oblasti zadávání podle zákona o veřejných zakázkách v řádu přibližně dvou set milionů korun,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Pochybení se týká dvou již ukončených staveb. První případ je oprava tříkilometrového úseku u obce Ostrovačice dvacet kilometrů před Brnem. Druhý je oprava zhruba pětikilometrového úseku, který začíná ve směru od Prahy před motorestem Naháč a končí u obce Ostředek na Benešovsku. Dohromady stály téměř miliardu.
„Na tyto projekty nebude možné použít evropské prostředky a budou hrazeny z národních zdrojů,“ přiblížil mluvčí ministerstva. Prakticky to znamená, že opravy dotčených úseků zaplatí český daňový poplatník.
Mluvčí nicméně zmínil, že je možné, že prostředky, které byly původně určené na zmíněné projekty, bude možné využít na jiné projekty. „To znamená, že by Česká republika nemusela přijít o žádné prostředky z evropského financování v důsledku těchto pochybení,“ dodal Žurovec.
Do auditů mohli díky Reportérům ČT nahlédnout také odborníci. „Nepochybné je, že auditoři nalezli zásadní pochybení ve dvou projektech a je vysoce pravděpodobné, že Česká republika přijde o více než 200 milionů korun,“ uvedl analytik a bývalý náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.
Změny, na které neměly čas reagovat další potenciální zájemci
Podle auditorů Ředitelství silnic a dálnic v průběhu veřejných zakázek měnilo pravidla hry. Zakázky za téměř miliardu si rozdělily čtyři velké firmy, které stavby na dálnicích tradičně provádějí – Metrostav, Swietelsky stavební, Hochtief CZ a Skanska. Ostatní firmy podle auditorů neměly možnost se do výběrových řízení přihlásit.
„Jednalo se zejména o to, že ačkoliv byla změněna dokumentace k veřejné zakázce, nebyla o plnou lhůtu prodloužena lhůta pro podávání jednotlivých nabídek, to byl ten hlavní nález,“ vysvětlil mluvčí ministerstva.
V auditu se přímo píše, že „některé z dodatečných informací byly takového charakteru, že mohly rozšířit okruh možných uchazečů o zakázku a lhůta pro podání nabídek tak měla být prodloužena na původní délku“.
Ředitelství silnic a dálnic například v průběhu tendru razantně snížilo denní penále za špatně odvedenou práci, což mohlo přilákat i menší firmy.
Ředitelství silnic a dálnic ovšem podmínky změnilo pouhých čtrnáct dnů před vypršením lhůty pro podání nabídek, což je pro případné zájemce zcela nereálný termín. Velké stavební firmy přitom měly na přípravu nabídek devadesát dva dnů.
„Je to o samotném psaní zakázky, která byla vypsaná tak, že nemusel být vybrán nejvhodnější dodavatel,“ podotkl Wagenknecht.
„Zhotovitelé píší připomínky v rámci soutěže a Ředitelství silnic a dálnic má dodržet lhůty, když změní zadávací podmínky. Má dodržet lhůtu, která je 90 dnů nebo 95 dnů podle toho, jak si to stanoví,“ okomentovala soudní znalkyně Miloslava Pošvářová. „Došlo ale k fatálním změnám v rámci zakázky a Ředitelství silnic a dálnic zkrátilo lhůtu na 14 dnů, nebo dokonce na 11 dnů. To znamená, že zhotovitelé nemohli v krátké lhůtě reagovat na to, aby upravili nabídku,“ doplnila.
V problematických výběrových řízeních uspěla vedle sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Hochtief také Skanska – bývalá firma současného ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), který byl před vstupem do vysoké politiky šest let jejím generálním ředitelem. Mluvčí ministra napsal Reportérům ČT, že v tomto případě jde o věci, na které nemá ministr vliv, a tak se má z reportáže vynechat.
Vítězné firmy shodně uvedly, že zmiňované audity nemají, proto se k nim nemohou vyjadřovat. Mluvčí ředitelství silnic pak se závěry auditů nesouhlasí.
Na omezování okruhu soutěžitelů přitom při modernizaci dálnice D1 upozorňoval už Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2017. Podle kontrolorů řada výběrových řízení neprobíhala v dostatečném konkurenčním prostředí, což mohlo negativně ovlivnit ceny veřejných zakázek.
Auditoři našli nesrovnalosti i při stavbě, podle ŘSD ale nečerpali ze všech dokumentů
Nejde však jen o pochybení při vypisování zakázek. U veřejné zakázky, kterou dělalo konsorcium vedené Metrostavem, našli auditoři nesrovnalosti i v průběhu stavby. „Bylo tam pochybení, které se týkalo proplacení neprovedených či nedoložených položek stavebních prací. Bylo to za menší částku, řádově, myslím, několik milionů,“ uvedl Wagenknecht.
Na práce za necelých pět milionů neexistují podle auditorů dostatečné doklady a není tak jasné, zda byly uskutečněny, i když peníze stát firmám zaplatil.
„Samo o sobě to už může hraničit buď s podvodným jednáním, nebo s nějakou nekvalifikovanou prací při tom předkládání,“ dodal Wagenknecht.
Metrostav věc odmítá. „Z našeho pohledu bylo vše provedeno řádně a zatím nám nikdo nic oficiálně nevytkl. Zakázka pro nás byla prodělečná a nejsem informován o tom, že by tam probíhaly nějaké neschválené vícepráce,“ prohlásil mluvčí Skupiny Metrostav Vojtěch Kostiha.
„Ve chvíli, kdy auditoři kontrovali podle stavebních deníků, protože to je právní dokument, tak zjistili, že kubatury, které se provádí například v pažicích stěnách, nebyly vůbec provedeny, byly provedeny v menším rozsahu, ale fakturovány byly podle zápisů a podle původní dokumentace do soutěže,“ přiblížila soudní znalkyně Pošvářová.
Ředitelství silnic a dálnic trvá na tom, že práce byly provedeny. „Kontrola v tomto bodě nečerpala i přes naše upozornění ze všech nezbytných dokumentů,“ zmínil mluvčí ředitelství Jan Rýdl.
Ministerstvo dopravy nicméně vyzve Ředitelství silnic a dálnic, aby peníze vrátilo. „Lhůta na zaplacení bude pravděpodobně jeden až tři měsíce,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Dosavadní náklady na modernizaci dálnice D1 se podle ředitelství silnic a dálnic pohybují kolem sedmi miliard. Předpokládaná hodnota zbývajících oprav přesahuje miliard třináct. Dohromady by tedy opravy měly stát 20 miliard bez daně. Kolik to bude nakonec, se teprve, ukáže. S dvěma sty miliony od Evropské unie už ale Česko zřejmě počítat nemůže.
