Dálnice plné kolon představují nejen zdržení, ale i nebezpečí. Silničáři je chtějí zkrotit

Nahrávám video

Duben spěje ke konci a práce na silnicích a především dálnicích jsou v plném proudu. Na první pohled jich není nijak zvlášť mnoho – pracuje se na 176 kilometrech, loni během roku museli řidiči zpomalovat nebo objíždět 600 kilometrů rozkopaných silnic. Stavbaři však obsadili několik velmi vytížených úseků. Silničáři spolu s policisty se proto snaží najít způsob, jak omezit kolony, a tak i předcházet nehodám, které se v nich stávají.

Praha i Brno jsou v obležení bagrů, nákladních aut a armád stavebních dělníků. Z Prahy nebylo možné na konci předposledního dubnového týdne bez zdržení vyjet na plzeňskou D5, karlovarskou D6, ústeckou D8, boleslavskou D10 ani královéhradeckou D11.

Kdo vyrazí po D1 do Brna, brzy dojede k prvnímu z pěti úseků, kde pokračuje dlouholetá rozsáhlá modernizace a jezdí se ve zúžených pruzích. Bezprostředně u Brna se navíc pracuje na části dálnice D1, která už do velké modernizace nepatří, navíc je omezení i směrem na Vyškov a zapomenout nelze ani na práce na začátku bratislavské dálnice D2.

Pro řidiče to znamená, že jim hrozí zdržení. Vzniká však nejen proto, že je potřeba zpomalit ze 130 na 80 km/h, nebo proto, že není všem jasný způsob, kterým se mají řadit, když se dálnice zužuje ze dvou pruhů do jednoho. Především jsou totiž místa, kde se pracuje, velmi riziková. Policejní statistiky ukazují, že na úsecích dálnice D1, kde právě probíhá modernizace, a v jejich blízkosti se počet nehod zvyšuje.

Podle ředitele dopravní policie Tomáše Lercha ale největší problém spočívá jinde – v kolonách, které začínají již před rozkopaným úsekem. „Více nehod se děje uvnitř modernizovaného úseku. Ale následně vznikají závažné nehody před samotným úsekem. Příčinou je nepozornost a nepřiměřená rychlost,“ shrnul.

I Ředitelství silnic a dálnic připouští, že nepozornost řidičů je zásadní faktor. „Můžeme udělat pro řidiče úplně všechno, ale neposadíme se za vás za volant, nebudeme za vás držet volant a nebudeme šlapat na brzdu,“ podotkl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

To ostatně potvrzují události posledních týdnů. Nepozornost stála za tragickou nehodou na Pražském okruhu, kdy řidič dodávky nepostřehl kolonu kamionů v pravém pruhu, ke které dojel, do posledního stojícího vozu narazil a zemřel. Podobná byla i příčina nehody na dálnici D11, kde si řidič kamionu nevšiml auta silničářů se světelnou šipkou, které bylo v pravém pruhu před místem, kde stál jiný kamion s poškozenou pneumatikou. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Plovoucí auta, která neplavou, značky, které se mění

Jedno z opatření proti tomu, aby se stávaly nehody před kolonami, má poetický název „plovoucí auta“. Na dálnici D1 se objevují od minulého roku, nyní by jich mělo přibývat. Plovoucí auta vysílají dispečeři k místům, kde se začínají vytvářet kolony, aby na ně přijíždějící řidiče s předstihem upozornily.

Fungují jako doplněk pevných informačních tabulí. Na nich se objevují upozornění na hrozící zdržení s velkým předstihem, ale bez podrobností. Jestli to, že je za patnáct kilometrů zúžená vozovka, znamená, že za minutu dojede na začátek kolony, nebo jen bude muset na chvíli zpomalit na osmdesátku, se řidič dozví až podle přítomnosti plovoucího vozu. Jak ale upozornil mluvčí ŘSD: „Nikdy nesmí řidič spoléhat na to, že bude toto varování před každou kolonou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Silničáři také chtějí začít využívat technologii, která by měla v ideálním případě zajistit, že se kolony, když vzniknou, nebudou prodlužovat. Napomoci tomu má liniové řízení dopravy. Znamená to, že se budou podle situace v provozu rozsvěcet značky omezující rychlostní limit a auta budou ke koloně přijíždět ne stotřicítkou, ale třeba šedesátkou.

Hrozba pokut zabírá

Možná ale nebudou. I v případě plovoucích aut nebo dynamického řízení rychlosti zůstává problém spočívající v nepozornosti řidičů. Část lidí možná ignoruje značky vědomě, ale další jsou zkrátka nepozorní. Podle policie se často nezabývají provozem a dopravním značením, nýbrž SMS či surfováním na internetu, případně podléhají únavě.

Přesto alespoň na část z nich jedna hrozba zabírá – takřka jistota pokuty v místech, kde se měří rychlost. Podle Tomáše Lercha má úsekové měření v rozkopaných úsecích zřejmý vliv na bezpečnost – nestává se tolik nehod, od kterých se potom táhnou kolony, v nichž dochází k závažnějším neštěstím. Odkázal na výsledky měření, které probíhalo na D1 mezi Psáři a Souticemi. „Provoz se velmi uklidnil, docházelo k mnohem menšímu počtu dopravních nehod,“ ujistil ředitel dopravní policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Kramářovy vily. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 7 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 10 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 10 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 11 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.